Polské právo je víc než EU. O Green Dealu si rozhodneme sami, prohlásil Ústavní soud

Polský Ústavní soud vydal minulý týden zásadní rozhodnutí, které staví polskou ústavu nad část unijního práva v oblasti energetické politiky. Vyhověl tak stížnosti skupiny poslanců, podle nichž Evropská unie překročila své kompetence, když bez souhlasu Polska rozhodovala o klimatických opatřeních, která výrazně ovlivňují národní energetický mix – například o Green Dealu.

Soud konstatoval, že „článek 192 odst. 1 ve spojení s článkem 192 odst. 2 písm. c Smlouvy o fungování EU“, pokud se vykládá tak, že „vyžaduje jednomyslnost Rady pouze u opatření, jejichž prvním záměrným výsledkem je zásadní vliv na energetický mix členského státu“, je v rozporu s polskou ústavou – konkrétně s články 2, 7, 8 odst. 1, 90 odst. 1 ve spojení s článkem 4 odst. 1 Ústavy Polské republiky.

„Výklad Soudního dvora EU zcela bezdůvodně omezuje význam výrazu zásadní vliv,“ uvedl Ústavní soud a dodal, že EU si tímto způsobem „dotvořila vlastní kompetenci“ bez souhlasu Polska. Podle soudu jde o „obcházení ústavně stanovených pravidel pro přenos pravomocí“.

Suverenita na prvním místě

Soud uznal, že Polsko vstoupilo do EU na základě lidového hlasování a členství přináší občanům výhody. Nicméně připomněl, že „členství v Unii nemůže vést k dezaktualizaci ustanovení polské ústavy, zejména článku 8, který stanoví, že ústava je nejvyšším právem Polské republiky.“

Ústavní soud tak zpochybnil právní základ celé řady evropských opatření včetně reforem emisního systému EU-ETS a tzv. Zeleného údělu (Green Dealu). Podle soudu nemůže být přijetí klimatických předpisů – které mají významný dopad na národní energetiku – založeno na běžné legislativní proceduře, jež nevyžaduje souhlas všech členských států. „Rada EU musí rozhodovat jednomyslně, pokud se dané opatření výrazně dotýká národního energetického mixu,“ zdůraznil soud.

Politické důsledky

Rozhodnutí přišlo na návrh skupiny poslanců někdejší vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Poslanec Sebastian Kaleta výsledek komentoval slovy: „Polsko nemusí implementovat Zelený úděl. Dnešní rozsudek otevírá cestu k výraznému snížení cen elektřiny a tepla.“

Kaleta také zdůraznil, že „EU nedostala na základě smluv pravomoc rozhodovat o tom, jaké zdroje energie bude Polsko využívat a jaké fiskální zatížení na ně bude uvaleno“.

Soud rovněž připomněl, že v minulosti už Polsko napadlo některá unijní opatření u Soudního dvora EU – mimo jiné tzv. „rezervu tržní stability“ (MSR) v systému emisních povolenek. Tehdy však neúspěšně.

Neuznaný verdikt?

Otázkou zůstává, jaký bude mít rozsudek praktický dopad. Současná vláda vedená liberálním premiérem Donaldem Tuskem opakovaně označila složení Ústavního soudu za nelegitimní kvůli údajně nezákonnému jmenování některých soudců bývalou vládou. Tato vláda tak pravděpodobně rozsudek neakceptuje.

Přesto může verdikt sehrát významnou roli v domácí politice. Nově zvolený prezident Karol Nawrocki, podporovaný konzervativní opozicí, avizoval, že chce rozsudek naplnit. Podle něj „může vést ke snížení cen elektřiny až o 33 procent“ a slíbil uspořádání referenda o vystoupení Polska z Green Dealu.

Podle Ústavního soudu se klíčové evropské směrnice, zejména v rámci reformy emisního systému EU-ETS, opíraly o běžný legislativní proces, který umožňuje přijímat rozhodnutí bez jednomyslnosti. Soud však trvá na tom, že v otázkách, které výrazně ovlivňují polský energetický mix, to nelze akceptovat bez výslovného souhlasu Polska.

„Situace, kdy orgány mezinárodní organizace, jejímž členem je Polsko, přijímají právní akty mimo rámec svých kompetencí, je porušením ústavního pořádku a zásady svrchovanosti státu,“ uvedl soud.

Francouzští krajně pravicoví europoslanci podepsali usnesení o „zrušení“ Zelené dohody

Nejméně šest z 18 europoslanců v delegaci EP krajně pravicové francouzské strany RN již podepsalo nebo ve čtvrtek podepíše rezoluci předloženou jejich belgickým kolegou Vlaams Belang Tomem Vandendriessche, v němž požaduje „zrušení zelené dohody“.

Začátkem tohoto týdne obdrželi europoslanci všech politických skupin e-mail od svého kolegy Toma Vandendriesscheho z belgické krajně pravicové strany Vlaams Belang (ID), v němž navrhují, aby podepsali jeho rezoluci .

Na základě hněvu, který nedávno vyjádřili zemědělci, se vlámský poslanec domnívá, že „Evropská zelená dohoda a její následné strategie negativně ovlivňují každodenní fungování a budoucí vyhlídky evropského zemědělského sektoru“.

Zelená dohoda je legislativní balíček zahájený v roce 2019, jehož cílem je učinit EU uhlíkově neutrální do roku 2050. Někteří zemědělci, kteří demonstrovali po celé Evropě, tvrdí, že některé texty Zelené dohody, které byly přijaty nebo jsou v současné době zkoumány, brání jejich práce.

Zelená dohoda by rovněž ohrozila evropský průmysl a kupní sílu domácností. Tato rizika jsou umocněna geopolitickou situací kontinentu, uvádí usnesení.

Proto „Cílem je signalizovat, že místo rozšiřování Zelené dohody o ještě větší regulaci, jak je navrženo, by se mělo znovu projednat zrušení rámce tak, jak je nyní“, řekl Vandendriessche Euractiv France.

Poslanec proto ve svém usnesení „vyzývá Radu, Komisi a Parlament, aby se zapojily do nových jednání o zrušení Zelené dohody“.

Podpora od RN

Tento požadavek sdílí i někteří jeho kolegové.

Ve středu večer již rezoluci podepsali nebo se chystali podepsat Aurélia Beigneux, Catherine Griset, Gilles Lebreton, Eric Minardi, Jean-Paul Garraud a zástupkyně skupiny pro životní prostředí Mathilde Androuët, potvrdila předsedkyně RN v EP. Euractiv Francie.

„Podepisuji toto usnesení, protože cíle stanovené [v Zelené dohodě] jsou nerealistické, protože jsou založeny na logice úpadku […], a je naléhavé najít šťastné médium mezi radikálními ekology a těmi, kteří podporují status quo,“ řekla paní Androuëtová Euractiv France.

„Ostatní [poslanci EP] by to měli normálně spolupodepsat,“ uvedlo předsednictvo, a „pokud spolu nepodepíší, neznamená to, že nesouhlasí, ale že možná již během měsíce předložili usnesení“.

V druhém případě jim Smlouvy zakazují podepsat během jednoho měsíce dvě „individuální“ rezoluce, jako je tato.

A co Jordan Bardella?

Termín podpisu je ve čtvrtek ve 12:00 a není známo, zda rezoluci podepíše poslanec EP a prezident RN Jordan Bardella.

Jeho úmysly proti Zelené dohodě jsou však jasné: na konci ledna řekl, že očekává, že se jí francouzská vláda „zřekne“.

Pro spolupředsedkyni levice Manon Aubry toto usnesení pouze potvrzuje, že „Jordan Bardella a jeho přátelé pohrdají životním prostředím a rozsévají klimatický chaos“, napsal Aubry na X .