Archiv pro měsíc: Leden 2022

Teherán se obává destabilizace ve Střední Asii, která by mohla představovat hrozbu pro jeho ekonomickou a národní bezpečnost.
Mnoho světových mocností má velký zájem na výsledku pokračujících nepokojů v Kazachstánu, státě bohatém na ropu, který sousedí s Ruskem a Čínou a má rozlohu ekvivalentní západní Evropě. Tato bývalá sovětská republika udržuje spojenectví s Moskvou a hluboké ekonomické vazby s Pekingem. Kazachstán má také důležité vazby na Západ, což Nursultanu pomohlo udržet smysl pro rovnováhu ve své zahraniční politice.

Geopolitické důsledky krize v Kazachstánu si nakonec ještě musí uvědomit. Jedna země nicméně pozorně sleduje napjatou situaci Kazachstánu v Íránu.

Ačkoli Kazachstán jen zřídka vstupuje do diskusí o íránské zahraniční politice, mnoho analytiků přehlíží význam Střední Asie pro Teherán. Od nezávislosti Kazachstánu v roce 1991 udržuje dobré vztahy s islámskou republikou. Od energetiky po obchod a kulturu jsou dvoustranné vztahy silné.

V průběhu let Kazachstán sloužil Íránu k poskytování ekonomické pomoci ve formě dohod o výměně ropy. Středoasijský národ byl důležitý pro schopnost Teheránu obejít sankce Washingtonu a další opatření podporovaná USA, jejichž cílem je mezinárodní izolace a oslabení Íránu.

„Hlavním zájmem Íránu v Kazachstánu je vyhnout se nestabilitě,“ řekl TRT World Dr. Samuel Ramani, spolupracovník Royal United Services Institution (RUSI): „Od prezidentství Mohammada Khatamiho Írán pohlíží na Kazachstán jako na stále důležitějšího obchodního partnera ve střední Evropě. Asie a Kazachstán pokračovaly v ekonomickém jednání s Íránem i během prezidentství Mahmúda Ahmadínežáda.“

Protože politika Teheránu pro Střední Asii závisí na skutečných a potenciálních projektech konektivity, zejména v energetických sektorech, hluboké vazby na Kazachstán podporují tyto íránské zájmy.

Proti „zahraničnímu vměšování“

Pro islámskou republiku jsou nepokoje v Kazachstánu tento měsíc zdrojem obav. Dne 6. ledna se mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saeed Khatibzadeh vyjádřil k násilí v Kazachstánu a potvrdil, že Teherán pozorně sleduje pokračující nepokoje v zemi a přikládá velký význam bezpečnosti a stabilitě středoasijského státu.

Řekl: „[Íránská vláda] věří, že moudří lidé a vláda spřátelené země Kazachstánu mohou vyřešit své spory a problémy prostřednictvím dialogu založeného na národních zájmech a mírových cestách bez cizího vměšování.“ Khatibzadeh dodal, že Teherán si přeje, aby se do Kazachstánu brzy vrátil klid.

Je pozoruhodné, že „zahraniční vměšování“ se netýká tohoto měsíce rozmístění jednotek z Ruskem vedené Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) do Kazachstánu. Protože Nursultan formálně požádal Moskvu, aby vyslala ozbrojené síly na pomoc při potlačování nepokojů, obavy Teheránu se netýkají Ruska a současné role CSTO v Kazachstánu. Ve skutečnosti je spravedlivé dojít k závěru, že Írán bude úzce spjat s Kremlem ve vztahu k poslední krizi ve Střední Asii.

„Zahraničněpolitickým zájmům Íránu ve Střední Asii nejlépe poslouží pokračování ve spojení s Moskvou, pokud jde o události v takzvaném ‚blízkém zahraničí‘ Ruska. Postoj, který si do značné míry zachovává od rozpadu Sovětského svazu,“ vysvětlil v rozhovoru pro TRT World Dr. Edward Wastnidge, který přednáší o mezinárodních studiích a politice na British Open University.

„Írán sám hraje v regionu doplňkovou roli k Rusku a Číně a stejně jako oni si přeje stabilní Střední Asii, která se příliš nespojí se západními mocnostmi.“

Stejně jako syrskou krizi, na kterou Moskva reagovala intenzivní vojenskou intervencí v roce 2015, i vláda prezidenta Vladimira Putina popisuje roli Ruska v Kazachstánu v rámci jeho boje proti „mezinárodnímu terorismu“ a „vnějším silám“, které se snaží destabilizovat země na ruských hranicích.

V Moskvě se říká, že krize v Kazachstánu odráží ducha takzvaných „barevných revolucí“, a jsou tedy zahraničními pokusy změnit status quo.

Teherán sdílí zájmy Moskvy stát po boku vlády prezidenta Kassyma-Jomarta Tokajeva a omezit zapojení Západu v Kazachstánu.

Dr Ramani s tímto hodnocením souhlasí. „Írán pevně stojí na straně kazašské vlády a proti demonstrantům. Íránské ministerstvo zahraničí se úzce shoduje s názory Ruska a Číny a jejich příběhy o barevné revoluci rezonují v íránském zahraničněpolitickém establishmentu, zejména od Zeleného hnutí v roce 2009.

Írán je také vnímána role USA v destabilizaci Střední Asie, která by mohla představovat hrozbu pro jeho bezpečnost. Vysvětlil: „Tato spiknutí následovala po stažení USA z Afghánistánu, které někteří v Íránu viděli jako prostředek ke snaze destabilizovat region a podporují v Íránu víru, že tyto protesty v Kazachstánu jsou řízeny USA.“

Posílení euroasijských vazeb

Nepokoje sužující Kazachstán pravděpodobně povedou k tomu, že Teherán prohloubí své vztahy s Nursultanem, a to jak na bilaterálním základě, tak prostřednictvím multilaterálních institucí, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), Euroasijská hospodářská unie (EAEU) a Organizace pro hospodářskou spolupráci (ECO). . Současná situace ve středoasijské zemi přitom může snadno vést k tomu, že Írán bude prosazovat své zájmy s Moskvou a Pekingem vis-à-vis probíhajícím jaderným rozhovorům ve Vídni.

Írán bude pravděpodobně hrát v Kazachstánu méně významnou roli než Turkiye, ale podle Dr Ramani využije situaci k posílení svých normativních vazeb s Ruskem a Čínou. Vysvětlil: „Shoda v načasování mezi Kazachstánem [krizí] a jednáním o společném komplexním akčním plánu (JCPOA) je pro Írán náhodná. Teherán může využít své solidarity s Ruskem a Čínou, aby zajistil, že budou nadále podporovat jeho pozice v rozhovorech o JCPOA.