23.06.2021: Angela MERKELOVÁ – totálně trapná v Bundestagu – NESCHOPNÝ politici plní kriminální Covid-agendu!

Merkel: Na základě nulové míry „odbornosti“ politici tyranizují miliardy lidí a berou jim jejich občanská práva, jejich svobodu, zakazují jim vzájemně se navštěvovat. Omezují jim svobodné podnikání, dokonce dýchání! Zakazují anebo omezují cestování a nutí je, stát se pokusnými krysami pro farmaceutický průmysl.

ABSOLUTNÍ TOP-ZPRÁVA z německé mainstreamové televize – PCR testy nejsou schopné zjistit infekčnost!

Rumble — Co v alternativních médiích je už delší dobu známé, se konečně dostalo i do (německého) mainstreamu – Televizní stanice „RTL“ 21.06.2021 zveřejnila informaci, že schopnost PCR testu na zjištění reálně nemocného anebo dokonce infekčního člověka prakticky neexistuje. Tím padá po falešných počtech při počtu obsazených postelí na stanicích intenzivní péče i druhý, hlavní pilíř, který byl základem pro katastrofální opatření, ničení občanských práv a důvodem rodinných tragédií. Co teď s tím? Jak dál? Čím dál tím více se domeček z karet začíná sypat.

https://rumble.com/

Setkání Roberta Šlachty s médii

Bývalý šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta 27. ledna představil své plány na další směřování na setkání s médii .
Počátkem ledna 2021 Šlachta založil a stal se předsedou protikorupčního spolku Napřímo, jehož účelem podle stanov je spojovat lidi a iniciativy, které aktivně vystupují proti korupci ve státní správě a nespravedlnosti ve společnosti. Dalšími spoluzakladateli a členy vedení spolku jsou další dva bývalí detektivové z ÚOOZ Jiří Komárek a Tomáš Sochr. Hospodářským novinám Šlachta tehdy řekl, že spolek je krokem k jeho dlouhodobě zvažovanému projektu, případný vstup do politiky nechtěl komentovat.

Státní zastupitelství

Vrchní státní zastupitelství v Praze
Vrchní státní zastupitelství v Praze

V České republice existují tyto druhy státního zastupitelství: Obvodní státní zastupitelství, Městské státní zastupitelství, Okresní státní zastupitelství, Krajské státní zastupitelství a Nejvyšší státní zastupitelství.

Státní zástupce vykonává dozor nad zákonností přípravného trestního řízení.

V hlavním líčení zastupuje obžalobu, předkládá důkazy a navrhuje potrestání.

V soudní síni zaujímá pozici po pravici soudce,
tedy na opačné straně proti obžalovanému a jeho obhájci.

“Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.

Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.”

Ústava České republiky, článek 80

Kdo?

Státní zastupitelství si můžete představit, jako síť státních úřadů a tyto úřady mají za úkol zastupovat stát při ochraně veřejného zájmu.

Na státní zastupitelství se můžete obrátit, pokud by jste chtěli podat stížnost například na nevhodné chování státního zástupce nebo jiného pracovníka státního zastupitelství.

Pracovník státního zastupitelství je státní zastupitel a stíhá osoby, které jsou podezřelé, že spáchali trestní čin (tím může být například i někdo mladší 18-ti let, tzv. mladistvý pachatel). K hlavním povinnostem státního zastupitele patří ochrana základních práv a svobod obviněného v průběhu trestního řízení – to znamená toho kdo je v tom procesu obviněný, že spáchal něco co je v rozporu se zákonem.

Trestní řízení je zákonem upravený postup příslušných orgánů státu (tzv. orgánů činných v trestním řízení), jehož cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření a toto rozhodnutí vykonat, popřípadě zařídit jeho výkon.

Trestního řízení se vedle orgánů činných v trestním řízení účastní i další osoby, které v závislosti na svém postavení v řízení mají různá práva a povinnosti. Cílem trestního řízení je také upevňování zákonnosti, předcházení a zamezování trestné činnosti, jakož i výchovné působení na občany. Řízení působí totiž nejen bezprostředně vůči osobám, proti kterým je vedeno nebo které se ho účastní, ale zprostředkovaně (např. prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků) má vliv i na širší veřejnost, pro kterou představuje odstrašující příklad.

Pronájem bytu 3+kk, Praha 2 – Vinohrady, Kladská

Byt s dispozicí 3+kk se nachází ve výjimečné lokalitě Vinohrad, nedaleko Korunní ulice, množství výborných restaurací, kaváren a obchodů, sportovišť, škol i školek. K procházkám a relaxaci můžete využít park Riegrovy sady nebo nedaleký park Bratří Čapků a Grébovku. Spojení s centrem města metrem se stanicemi Náměstí Jiřího z Poděbrad, Náměstí Míru a nebo tramvají.

Byt je tvořen obývacím pokojem a jednou ložnicí, která jsou směřované do ulice Kladská, druhá ložnice je orientována do vnitrobloku, dále prostorná chodba, samostatná koupelna s velkým sprchovým koutem, samostatné WC a komora, kde je elektrický kotel a bojler a pračka.

Byt je nově po kompletní rekonstrukci. V bytu jsou nová špaletová okna s 2x dvojsklem, tedy 4 skla, nově přebroušené a nalakované dubové parkety, nová koupelna i WC. Byt je kompletně zařízen a vybaven i nábytkem. Vytápění bytu a ohřev vody jsou zabezpečeny vlastním plynovým kotlem s bojlerem. Součástí pronájmu je užívání bytu je sklepní kóje. Parkování je možné před domem.

Pronájem bytu 3+1, Praha 2 – Vinohrady, Lužická

Pronájem bytu 3+1, 124 m², který byl nedávno kompletně zrekonstruován. Byt je situován ve třetím patře. Byt má prostorné balkony (mířící do vnitrobloku i na vnější ulici). Dispozičně je řešen na: vstupní chodbu, 3 neprůchozí pokoje, kuchyň se spíží a jídelním koutem, lednicí a myčkou a koupelnu se sprchou a pračkou. Etážové topení, zdroj: plynový kombi kotel Junkers. K bytu přináleží suchý sklep o výměře 4m2 v suterénu domu a parkovací místo pro 1 osobní auto ve dvoře domu.

Velkým benefitem je skvělá dopravní dostupnost a vybavenost lokality (školky, školy, obchody, kavárny a restaurace, divadlo, MHD to vše v pěší dostupnosti). Byt se nachází v klidné části Vinohrad poblíž krásných Havlíčkových a Bezručových sadů. Slovenská ulice Vám poskytne pohodlné bydlení v metropoli a historické oblasti Královské Vinohrady.

Přímá demokracie a její instituce v České republice.

Přímá demokracie a její instituce v České republice.
Přímá demokracie a její instituce v České republice.

Abychom řádně pochopili systém přímé demokracie, který již řadu let reprezentativně funguje ve Švýcarsku a na který jsou Švýcaři po právu hrdi, je potřeba se s ním postupně seznámit. Po vzestupu přímé demokracie v ČR následují její instituce v ČR.

Česká republika je zastupitelskou demokracií, ve které občané volí zástupce do obou komor Parlamentu (do dolní komory – Poslanecké sněmovny a do horní komory – Senátu), do regionálních (obecních a krajských) zastupitelstev a nově také občané volí prezidenta republiky. Tudíž jsou volby v České republice poměrně četné. Prvky přímé demokracie jsou referendum a petiční právo.
Referendum
Ústava celostátní referendum předpokládá, ale jeho úpravu svěřuje výhradně ústavnímu zákonu. Zatím ale nedošlo k politické shodě na ústavním zákonu, který by konání referenda na celostátní úrovni umožnil. Prvním a zatím posledním celostátním referendem bylo referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii, pro které byl vydán ústavní zákon ad hoc, na další případy neaplikovatelný.
Na nejnižší regionální úrovni (místní) fungují referenda již od roku 1992, na vyšší úrovni (krajské) od roku 2011. Referendum se může konat pouze o otázce spadající do samostatné působnosti obce nebo kraje, nelze jej konat například o rozpočtu nebo o odvolání zvolených zastupitelů.
Petiční právo
Petice představuje možnost občana obrátit se na státní orgán s dotazem, návrhem či stížností. Orgán je povinen petici přijmout a do 30 dnů písemně odpovědět. Zákonem ale není stanovena sankce při nečinnosti orgánu, petice proto není nijak závazná.
Přímá demokracie je velké téma a žít se s ní budeme muset chtě nechtě naučit, jak u nás, tak v celé Evropě, jelikož ona jediná je východiskem z politicko-bruselské krize. Je jedním z nejdůležitějších politických témat, které prosazuje hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), jelikož dává možnost všem občanům vyjádřit svou vůli nad jakoukoli otázkou, přímo volit a odvolávat politiky a zaručuje vymahatelnou odpovědnost politiků či soudců. Tím se z ní stává nejspravedlivější a nejdemokratičtější politický systém.
Zdroj instituce přímé demokracie v České republice: FDFA Presence Switzerland

Evropská komise zažalovala Česko, že nedovoluje cizincům z EU vstupovat do politických stran

Evropská komise zažalovala Česko, že nedovoluje cizincům z EU vstupovat do stran

Přejeme si vystoupit z Evropské unie
Přejeme si vystoupit z Evropské unie

Evropská komise ve středu zažalovala Česko a Polsko u soudního dvora Evropské unie kvůli tomu, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran. Podle unijní exekutivy tím obě země omezují jejich právo kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané.

Evropská unie
Evropská unie

Česko a Polsko jsou podle Bruselu jedinými zeměmi sedmadvacítky, jejichž právní předpisy členství v politických stranách občanům jiných států unie zakazují. Komise dospěla k názoru, že tím porušují ustanovení unijní smlouvy, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti. Informovala o tom na svém webu.

Komise se českým omezením zabývá již od roku 2012, kdy formálně zahájila řízení pro porušování unijních pravidel. Česko však podle unijní exekutivy na opakované výtky reagovalo tvrzením, že jeho zákony jsou v souladu se společnými předpisy evropského bloku.

Naposledy adresovala Evropská komise do Prahy dopis s dotazem na nejnovější vývoj loni v prosinci, podle komise však zůstal bez uspokojivé odpovědi. Podobně tomu je i v případě Varšavy.

Sdružování v politických stranách upravuje v České republice zákon číslo 424/1991, který používá termín občan, avšak jak upozorňuje ve své studii z roku 2015 Parlamentní institut (servisní organizace Sněmovny a Senátu), není v předpisu výslovně uvedeno, že se jedná o státního občana ČR. Stanovy některých politických stran (například ČSSD, ANO, KSČM nebo TOP09) však státní občanství ČR jako podmínku členství stanovují.

Většinový právní názor tvrdí, že členství v politických stranách na občanství ČR vázáno je, a v minulosti se tím zabýval i úřad veřejného ochránce práv. „… zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům ČR. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany. Ve volbách jsou tak znevýhodněni. V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak cizinci z jiných zemí EU s pobytem v České republice přímo diskriminováni,“ stojí ve stanovisku ombudsmanky z roku 2014.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty má šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty má šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.
Hnutí Přísaha Roberta Šlachty má šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty všechny děsí, především zástupce ODS a TOP 09. Záměr bývalého šéfa české protimafiánské policie Roberta Šlachty zapojit se do říjnových parlamentních voleb do Poslanecké sněmovny se svým novým politickým hnutím Přísaha se už zhmotnil.

Robert Šlachta nastoupil v devadesátých letech do služebního poměru, kde působil jako řadový policista na obvodním oddělení Policie ČR na Břeclavsku. Pracoval i jako člen policejní zásahové jednotky v Brně, vedoucí oddělení ÚOOZ – byl zaměřen na boj s drogovou trestnou činností. Od policie Šlachta odešel v roce 2016 kvůli reorganizaci, při které byl ÚOOZ sloučen s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu a Šlachta tak přišel o místo. Poté nastoupil jako ředitel pátrací sekce Generálního ředitelství cel, kde ale předloni také skončil.

Byl to právě Šlachta a jeho útvar, kteří v červnu 2013 svým teatrálním zásahem na Úřadu vlády a zatčením tří politiků ODS, šéfů vojenských zpravodajců či vedoucí sekretariátu premiéra Jany Nagyové (nyní Nečasové) výrazně přispěli k pádu vlády Petra Nečase (ODS). Kontroverzní akce vyvolala velké pnutí jak mezi veřejností, tak ve vysoké politice a rovněž i u samotné policie.

„Šlachta může spolupracovat s každým a s nikým, protože bude děsit všechny. Všichni ho ale zároveň možná budou potřebovat, i těch 5,5 procenta může být kritických pro sestavení nějaké vlády. Když se podíváme na potenciální vládu s členy ODS a TOP 09, tak ti se ho musí děsit dodnes, protože si určitě pamatují zákrok (na Úřadu vlády),“