Po kritice, že vláda při nákupu zdravotnických a ochranných pomůcek kvůli korononaviru opomíjí české firmy, vznikl oficiální státní seznam tuzemských výrobců roušek a dalšího zdravotnického vybavení. HlídacíPes.org u těchto firem zjišťoval, zda u nich stát za celou dobu koronakrize zájem o jejich výrobky vůbec projevil. Jak se ukazuje, zkušenosti podnikatelů s přístupem vlády během pandemie jsou značně rozporuplné.
Seznam 35 českých výrobců a dodavatelů ochranných prostředků zveřejnilo ve druhé polovině dubna Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zařadilo na něj firmy, které tehdy byly nebo v blízké době měly být schopné vyrábět certifikované zdravotnické a osobní ochranné prostředky – roušky, respirátory a polomasky, brýle a štíty, obleky, návleky a pláště. Na webu MPO je nyní aktualizovaná verze seznamu.
HlídacíPes.org všechny firmy z původního seznamu oslovil s dotazem, zda se jim stát ozval s požadavkem na dodávku jejich výrobků, či zda své produkty státu sami aktivně nabízely. Zpět dorazila přibližně desítka odpovědí.
Menší výrobci bez šance?
„Od nanoSPACE stát nyní během května odebere 200 tisíc nanoroušek. Je to na základě smlouvy, kterou ministerstvo vnitra nabídlo českým výrobcům osobních ochranných pomůcek. Je to pro nás určitě významná pomoc, za kterou jsme rádi,“ říká šéf Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a zároveň majitel zmíněné firmy nanoSPACE Jiří Kůs.
Ve hře je však i dlouhodobý odběr nanoroušek státem až do konce roku 2020, a k němu už menší výrobci mají ztížený přístup – kvůli podmínkám nastaveným v tendru ministerstvem vnitra.
„Bohužel jsou tam velmi vysoká minimální požadovaná množství, u roušek konkrétně 3,6 milionu kusů, což menší výrobce jako je třeba nanoSPACE automaticky diskvalifikuje,“ dodává Jiří Kůs.
Větší aktivitu od státu čekali i v královéhradecké firmě Trilab, která se věnuje 3D tisku a v rámci krize kolem koronaviru pomáhala vyrábět štíty.
„Do seznamu dodavatelů zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek CzechInvest jsme se zaregistrovali ihned poté, co jsme dospěli do fáze hotového produktu. Udělali jsme to s přáním a velkým očekáváním, že kromě stávajících koncových uživatelů a distributorů začneme realizovat i dodávky pro státní sféru, kvůli které jsme to v podstatě dělali primárně,“ popisuje Michal Boháč z Trilabu. Až do půlky května se ale firmě nikdo neozval.
„Optimisticky věříme, že i díky osobní návštěvě ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka v Trilab v polovině května se věci přece jen pohnou správným směrem,“ dodává Boháč.
Státní agentura CzechInvest ale tvrdí, že s většinou společností ze seznamu tuzemských výrobců a dodavatelů je v pravidelném kontaktu.
„Průběžně s nimi konzultujeme jejich výrobní možnosti a aktualizované produktové řady,“ říká tisková mluvčí CzechInvestu Jana Kohoutová.
Dodává ale, že jednotlivá výběrová řízení vypisují jiné resorty, a CzechInvest tak nemá přehled o účasti nebo úspěchu či neúspěchu jednotlivých společností v těchto řízeních.
„Prioritou CzechInvestu je, aby jednotlivé firmy dostaly komplexní podporu a dostatek informací, a mohly se tak výběrových řízení účastnit,“ dodává Kohoutová. Otázkou ale je, jak jsou nastavené podmínky jednotlivých tendrů a kdo má reálně šanci v nich uspět, jak popisoval zmiňovaný Jiří Kůs z firmy nanoSPACE.
České nepotřebujeme, máme z Číny
To, že agentura CzechInvest s firmami komunikuje, potvrzuje výkonný ředitel firmy Grade Medical Jan Kavalírek. Dodává ale, že šlo ze strany státu o jediný kontakt. Své služby a produkty přitom firma nabídla státu poprvé už začátkem března.
„Od začátku pandemie jsme nabízeli naše služby českému státu, bohužel na naše dotazy nikdo nereagoval. Výběrová řízení se proto nyní snažíme sledovat sami, nyní jsme se přihlásili do výběrového řízení na dodávky ochranných pomůcek od ministerstva vnitra,“ říká Kavalírek.
Jeho firma může dodávat například textilie s antimikrobiální úpravou. Nabídku státu prý poslali ještě několikrát. Odpověď ale nikdy nepřišla.
Podobnou zkušenost má i Miroslav Buršík z domažlické firmy Brushtec, která vyrábí kartáče do mycích linek pro dopravní prostředky. Během koronakrize nabídla státu i něco jiného:
„Na samém počátku pandemie jsme nabídli ministerstvu zdravotnictví, vnitra i školství i krizovým centrům dodávky certifikovaných ochranných štítů, ale reakce byla taková že ‚situace se mění každým okamžikem, jakmile budeme potřebovat, tak se ozveme‘,“ popisuje majitel firmy.
„Prakticky jsem tlačil denně na pilu a zatímco přistávala letadla z Číny, tak jsme nedostali zakázku ani za korunu,“ dodává.
Později dostala jeho firma pokyn, že objednávka pomůcek je věcí jednotlivých zdravotnických či školských zařízení a že je firma má nabídnout přímo jim.
„To jsme dělali a kromě velkého množství zdarma rozdaných pomůcek jsme velké množství prodali jak zdravotníkům, tak také do škol nebo k policii,“ říká Miroslav Buršík s tím, že ale byli v nemocnicích paradoxně mnohokrát odmítnuti. „S argumentem že jsou zavezeni od státu čínským zbožím,“ doplňuje.
Kde stát nakupoval
Naopak jiné firmy ze seznamu agentury CzechInvest jsou se zájmem ze strany státu spokojené – či si na jeho nedostatek výslovně nestěžují.
„Ano, byli jsme v první fázi pandemie osloveni ministerstvem zdravotnictví s žádostí o dodávky ochranných štítů a brýlí,“ říká obchodní ředitel firmy Okula Nýrsko Miroslav Švejda.
„V podstatě od poloviny března do konce dubna jsme následně dodávali do Správy státních hmotných rezerv celou naši produkci těchto ochranných prostředků. Objednávky byly v týdenním cyklu, obdrželi jsme objednávku na výrobní množství pro měsíc květen, což nyní realizujeme,“ popisuje.
Státem aktivně oslovené byly i Gumárny Zubří. „Dodáváme naše ochranné masky Ministerstvu vnitra. Vedle toho je dodáváme i regionálním a místním institucím a dalším organizačním složkám státu, zdravotnickým zařízením apod.,“ shrnuje za firmu ředitel marketingu Zdeněk Masařík.
Do výroby ochranných prostředků zasáhlo i České vysoké učení technické, konkrétně jeho Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Tam si spolupráci se státem otevřeně pochvalují:
„Ve fázi vývoje masek nás velmi podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a také CzechInvest, kteří nám zprostředkovali řadu kontaktů, i díky kterým se podařilo vývoj realizovat v rekordním čase. Tuto podporu vnímáme i nyní, kdy nám tyto instituce pomáhají zprostředkovávat kontakty i do zahraničí, a to včetně Českých center a Zastoupení Evropské komise v ČR,“ říká manažerka komunikace CIIRC Alena Nováková.
Pro stát dodává i firma Batist Medical z Červeného Kostelce. „Jelikož jsme největší český výrobce jednorázových ochranných roušek, nabídli jsme dlouhodobě svoje kapacity ministerstvu zdravotnictví a vnitra. O jejich využití se v současnosti vedou jednání,“ říká za firmu šéfka marketingu Martina Piskorová.
Už na začátku pandemie firmu oslovilo mimo jiné ministerstvo zdravotnictví, pro které následně Batist Medical začal vyrábět ochranné pomůcky do nemocnic, domovů seniorů, celní zprávě či složkám integrovaného záchranného systému.
Své kapacity státu nabídla i zlínská firma Spur, která tradičně působí ve výrobě plastů – v době koronaviru ale začala vyrábět i ochranné roušky. Stát také v tomto případě zareagoval: „Ministerstvo vnitra, předtím Zlínský kraj. Šlo o jednorázové objednávky s dodávkou do měsíce,“ shrnuje za firmu Radka Formelová.
