Oblast nedotčeného deštného pralesa o velikosti Nizozemska byla loni vypálena nebo vybourána, protože ničení tropických pralesů na planetě se zrychlilo navzdory globálnímu ekonomickému zpomalení, podle výzkumu z 31.
Nejhorší ztráty byly v Brazílii, třikrát vyšší než v další nejvyšší zemi, Demokratické republice Kongo, podle zprávy Global Forest Watch založené na satelitních datech.
V tropech studie zaznamenala v roce 2020 zničení 4,2 milionu hektarů (10,4 milionu akrů) primárního lesa – o 12 procent více než o rok dříve.
Ekosystémy rozkládající se na rovníku ukrývají bohatou biologickou rozmanitost a ukládají obrovské množství uhlíku.
Celkem loni tropy přišly o 12,2 milionu hektarů stromového porostu – včetně lesů a plantáží – především díky zemědělství.
Vědci však uvedli, že extrémní horko a sucho také rozdmýchaly obrovské požáry, které pohltily pásy lesů v Austrálii, na Sibiři a hluboko do Amazonie.
Tyto ztráty jsou „klimatickou nouzi. Jsou krizí biologické rozmanitosti, humanitární katastrofou a ztrátou ekonomických příležitostí“, řekla Frances Seymour z World Resources Institute, který za zprávou stojí.
Studie našla určité důkazy, že omezení Covid-19 mohla mít vliv na celém světě – s nárůstem nelegální těžby, protože lesy zůstaly méně chráněny, nebo s návratem velkého počtu lidí do venkovských oblastí.
Vědci však uvedli, že nic nenasvědčuje tomu, že pandemie změnila trajektorii ničení lesů, a varovali, že to nejhorší může teprve přijít, pokud země ve snaze urychlit ekonomický růst omezí ochranu.
Seymour však uvedl, že nejzlověstnějším signálem z údajů z roku 2020 jsou případy, kdy se samotné lesy staly obětí změny klimatu.
„Chci říct, že mokřady hoří,“ řekla na tiskové konferenci.
„Příroda nám toto riziko šeptala už dlouho. Ale teď křičí.“
Rostliny – zejména v tropech – a půda obsahují obrovskou zásobárnu uhlíku, která vysává zhruba třetinu veškerého uhlíkového znečištění, které lidé ročně vyprodukují.
Přesto tropické pralesy rychle mizí, což ohrožuje nenapravitelné ztráty zásadní biologické rozmanitosti Země.
Výzkumníci uvedli, že zničení tropických pralesů v roce 2020 uvolnilo v roce 2020 2,64 miliardy tun CO2, což se rovná ročním emisím Indie nebo 570 milionům automobilů, což je více než dvojnásobek počtu na silnicích ve Spojených státech.
„Čím déle budeme čekat na zastavení odlesňování a dostat ostatní sektory na čisté nulové trajektorie, tím je pravděpodobnější, že naše přirozené propady uhlíku vyletí do kouře,“ řekl Seymour.
Brazílie, kde krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro omezil financování ekologických programů a prosadil otevření chráněných amazonských území pro agrobyznys a těžbu, ztratila v roce 2020 1,7 milionu hektarů primárního lesa, což je o 25 procent více než v roce 2019, uvádí zpráva.
„Brazílie, která dosáhla obrovského snížení odlesňování v Amazonii, nyní zažívá rozuzlení tohoto úspěchu a je to srdcervoucí,“ řekl Seymour.
Velká část ztrát byla v Amazonii, včetně nových oblastí, které byly záměrně vyčištěny.
Suché podmínky však také znamenaly, že požáry zapálené na dříve odlesněné půdě se rozšířily do kdysi vlhkých lesů, které se vymkly kontrole.
Požáry také zdevastovaly mokřady Pantanal, ráj biologické rozmanitosti, který se rozprostírá od Brazílie až po Bolívii – zemi s třetím nejvyšším úbytkem lesů v roce 2020.
Téměř třetina Pantanalu byla spálena, včetně původních území a biotopů jaguárů, a výzkumníci uvedli, že může trvat desítky let, než se region vzpamatuje.
Jedna světlá oblast byla v Indonésii, která snížila míru úbytku lesů o 17 procent od roku 2019 a poprvé za 20 let sledování Global Forest Watch vypadla z globální trojky.
Ničení lesů se v Indonésii zpomalilo čtyři roky v řadě a výzkumníci uvedli, že vládní politika – loni podpořená deštivějším počasím – se zdála mít „dlouhodobý účinek na snížení primárního úbytku lesů“.
Lesy pokrývají více než 30 procent zemského povrchu a tropické lesy jsou domovem 50 až 90 procent všech suchozemských druhů.
Nedávný výzkum ukázal, že za určitou hranicí by odlesňování v povodí Amazonky mohlo uvrhnout region do nového klimatického režimu a proměnit tropické pralesy v savanu.
V lednu dva přední brazilští domorodí vůdci požádali Mezinárodní trestní soud (ICC), aby Bolsonara vyšetřoval za „zločiny proti lidskosti“ a obvinili ho z bezprecedentního poškozování životního prostředí, zabíjení a pronásledování.
29. března studie publikovaná v Nature Ecology & Evolution odhadla, že rostoucí poptávka v bohatých zemích po komoditách od kávy po sójové boby urychluje odlesňování v tropech.