Archiv pro štítek: Německo

Deindustrializace Německa: legitimní znepokojení nebo německá úzkost?

Tento příspěvek je součástí Hrozí německé ekonomice deindustrializace?

Zprávy o hospodářské budoucnosti Německa v současnosti nevykreslují růžový obraz. Stále se objevuje jedno téma: „deindustrializace“ německé ekonomiky. Není tím míněno nic jiného než nová vlna migrace německé průmyslové výroby do zahraničí, motivovaná prudkým nárůstem cen energií v důsledku ruské války na Ukrajině. Je zde ale médii vykouzlené strašidlo, které ve skutečnosti neexistuje? Nebo jsou obavy z ekonomického úpadku Německa v důsledku nové vlny deindustrializace oprávněné?

Alarmující hlasy jsou slyšet i z průmyslu. Prezident Federace německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm vidí německý obchodní model pod „obrovským tlakem“ a „nebezpečí průmyslové migrace“ považuje za „reálné“. Jde o „zajištění přežití průmyslu v Německu a Evropě“. Protože USA jsou považovány za oblíbenou migrační destinaci německých průmyslových společností, protože ceny energií jsou tam ve srovnání s Německem obzvlášť nízké. Podle průzkumu Asociace německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) z října 2022 by přibližně 62 % z 3 100 dotázaných německých společností hodnotilo současnou obchodní situaci v Severní Americe pozitivně. Téměř 39 % uvedlo, že plánují v nadcházejících měsících více investovat v USA. Naproti tomu pouze 32 % chce zvýšit investice v eurozóně; 26 % dotázaných společností dokonce chce svůj závazek snížit (DIHK, 2022).

Aby bylo možné posoudit, do jaké míry důsledky války na Ukrajině upřednostňují vlnu deindustrializace v Německu, je nejprve nutná inventura. K jakému vývoji již došlo v posledních letech a kde je dnes německý průmysl?

Dlouhodobý rozvoj německého průmyslu

Při pohledu na změny v německém průmyslu v delším časovém horizontu je jasné, že deindustrializace není nový vývoj, ale probíhá již desítky let. Změna z průmyslové společnosti na společnost služeb, která začala ve druhé polovině 20. století, je dobře známá. Tento vývoj pokračoval i v posledních dvou desetiletích, jak je patrné z počtu hodin odpracovaných zaměstnanými: Zatímco počet hodin odpracovaných ve výrobě – správný termín pro průmysl podle současné klasifikace ekonomických sektorů – na počátku 2000 a od té doby stagnuje, počet odpracovaných hodin v sektoru služeb, zejména v sektoru informací a komunikací, nadále roste (srov.

Strukturální změna průmyslu se však neodráží pouze v celkové odvětvové analýze. K hlubokým strukturálním změnám došlo v posledních letech také ve zpracovatelském průmyslu. Na jedné straně byl vývoj zaměstnanosti v jednotlivých průmyslových odvětvích někdy velmi rozdílný. Zatímco například ve výrobě farmaceutických výrobků došlo k výraznému nárůstu zaměstnanosti, počet zaměstnanců ve výrobě a zpracování kovů výrazně poklesl (viz obrázek 2).

Graf 2
Vývoj zaměstnanosti ve vybraných odvětvích průmyslu

Index 2013 = 100

Na druhé straně se změnila kvalifikační skladba zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu. Zatímco počet klasických výrobních profesí ve zpracovatelském průmyslu od roku 2013 stagnuje a v současnosti dokonce klesá, počet výrobních profesí nadále roste (viz obrázek 3). Patří sem například práce technického výzkumu, vývoje, konstrukce a řízení výroby. Zvýšit se mohla i povolání v oblasti řízení a organizace podniků, ale jejich růst byl mírně nižší než u celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. S nárůstem o 15 % zaznamenaly největší nárůst profese IT a přírodovědné služby; její růst je od roku 2013 nepřetržitý. Tento vývoj je mnohem výraznější ve dvou nejdůležitějších odvětvích německého průmyslu. Počet IT a vědeckých profesí ve strojírenství a ve výrobě motorových vozidel a dílů motorových vozidel byl v roce 2021 zhruba o 40 % vyšší než v roce 2013 (viz obr. 4 a 5). Pokles klasických výrobních profesí v průmyslové výrobě je způsoben mimo jiné dvěma faktory. Na jedné straně automatizace postupuje dále, takže ve výrobě je potřeba méně zaměstnanců. Na druhé straně odráží tendenci k deindustrializaci. Protože místo budování výrobních kapacit v Německu se klasická výrobní pracovní místa přesouvají do zahraničí.

Obrázek 3
Struktura zaměstnanosti ve výrobě

Index 2013 = 100

Obrázek 4
Struktura zaměstnanosti ve výrobě motorových vozidel a dílů motorových vozidel

Index 2013 = 100

Na rozdíl od tradičních výrobních profesí stále roste význam vysoce kvalifikovaných profesí výrobního inženýra, profesí ve vedení podniků a profesí v oblasti IT a vědeckých služeb v průmyslu. Tuzemské lokality německých průmyslových podniků se tak stále více rozvíjejí v centra podnikového řízení a výzkumu a vývoje, zatímco skutečná výroba stále více probíhá v zahraničí. Výsledkem je, že vytváření vysoce kvalitních obchodních služeb v Německu nabývá na významu.

Obrázek 5
Struktura zaměstnanosti ve strojírenství

Index 2013 = 100

Nová vlna deindustrializace kvůli rostoucím cenám energií?

Nelze popřít, že cenový šok v důsledku války na Ukrajině je a bude pro německý průmysl velkou výzvou. Ale ještě před vypuknutím války bylo Německo již průmyslovou oblastí s poměrně vysokými cenami energie. Cena elektřiny pro průmyslové odběratele je v Německu dlouhodobě nad evropským průměrem. Od roku 2014 se cenový rozdíl průmyslové elektřiny mezi Německem a Evropskou unií pohybuje kolem 0,05 centu. za kilowatthodinu (viz obrázek 6). S prudkým nárůstem cen energií v první polovině roku 2022 se však tento cenový rozdíl zmenšil. V důsledku toho by se další evropské země mohly stát méně důležitými jako investiční destinace pro německý průmysl, zatímco USA se pravděpodobně budou dále soustředit. Protože ačkoliv ceny energií v USA také rostly, ceny například zemního plynu jsou tam stále hluboko pod evropskou úrovní (viz obrázek 7). To pravděpodobně zůstane ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, jak ukazuje analýza futures cen zemního plynu a elektřiny. Mezi hlavní důvody patří dodatečné náklady, které v Evropě vznikají v důsledku technické přeměny z dovozu zemního plynu potrubím na dovoz LNG. K trvale vysokému cenovému rozdílu by měly přispívat i vyšší přepravní náklady při přechodu ke vzdálenějším dodavatelům (SVR, 2022). Je však třeba zdůraznit, že ceny energií nejsou jediným faktorem při rozhodování průmyslových podniků o umístění. Neméně důležitou roli často hrají faktory, jako je blízkost surovin a rostoucí odbytové trhy (např. Čína).

Obrázek 6
Ceny elektřiny pro středně velké zákazníky mimo domácnosti
Obrázek 7
Ceny zemního plynu

Průměrné měsíční ceny na spotovém trhu

Zdroj: Mezinárodní měnový fond 2022, institut ifo.

Je třeba zdůraznit, že ceny energií v Německu byly v mezinárodním srovnání již nějakou dobu vyšší a dalo se očekávat, že ceny energií v Německu zůstanou v budoucnu na poměrně vysoké úrovni. Na jedné straně je to dáno nedostatkem surovin v samotném Německu a na druhé straně politickými rozhodnutími, jako je nepoužívat frakování, nutná realizace energetického přechodu a postupné ukončení jaderné energetiky. Společnosti, které vyrábějí v Německu, se proto již s okolnostmi vysokých cen energií vyrovnaly. Diverzifikovaly se přemístěním energeticky náročné výroby do zahraničí, nákupem energeticky náročných primárních produktů ze zahraničí a/nebo investicemi do energeticky účinnějších technologií. Společnost,

Která odvětví zpracovatelského průmyslu nejvíce trpí energetickou krizí?

Mezi energeticky náročná odvětví průmyslu, jejichž podíl na celkové energetické spotřebě průmyslu je zvláště vysoký, patří výroba potravin a krmiv, výroba papíru, lepenky a zboží z nich, koksování a zpracování ropy, výroba chemické výrobky, výroba skla a Skleněné výrobky, keramika, zpracování kamene a zeminy a kovovýroba (viz tabulka 1). Všech šest energeticky náročných odvětví se na celkové spotřebě energie v průmyslu v roce 2020 podílelo 81,7 %. Tvoří přibližně 23,2 % zaměstnanců podléhajících sociálnímu pojištění v průmyslu a jsou zodpovědní za přibližně 20,7 % hrubé průmyslové přidané hodnoty.

Podíl nákladů na energie na hrubé hodnotě produkce ve všech energeticky náročných odvětvích je v průměru 3,4 %, a tedy nad průměrem zpracovatelského průmyslu (1,6 %). Na první pohled se tento podíl může zdát relativně malý – zejména ve srovnání s osobními náklady (20,6 % ve výrobě). Prudký nárůst cen energií, jaký jsme zaznamenali letos, nicméně vytváří značný tlak na marže, pokud společnosti nejsou schopny přenést zvýšené náklady do cen. Obzvláště zasažena budou pravděpodobně odvětví, která již měla relativně nízké marže kvůli konkurenčním podmínkám před energetickou krizí, jako je potravinářský a krmivářský průmysl (Deutsche Bundesbank, 2017).

Je proto zvláště důležité, aby tato odvětví byla schopna přenést zvýšené náklady na energii na zákazníky ve formě vyšších prodejních cen. Jak ukazují výsledky konjunkturního průzkumu ifo z října 2022, většinově chtějí zvýšit ceny zejména výrobci potravin a krmiv (70,6 bodu) a výrobci skla, skla, keramiky a zpracování kamene a zeminy (72,1 bodu). 1 Naproti tomu jen malá část podniků ve výrobě papíru, kartonu a zboží z něj má pozitivní cenová očekávání (27,0 bodů) s poměrně nízkou marží. Také v chemickém průmyslu má relativně málo firem pozitivní cenová očekávání s 33,1 bilančního bodu.

Celkově je vidět, že některá odvětví zpracovatelského průmyslu jsou těžce zasažena cenovým šokem v oblasti energií. Ty však představují pouze část zpracovatelského průmyslu.

Rámcové podmínky se musí zlepšit

Na pozadí zde prezentovaných čísel se zdá, že strach vyvolaný veřejnou debatou z nové vlny deindustrializace způsobené energetickou krizí je přehnaný. Neznamená to však, že by firmy v důsledku cenového šoku energie neopustily trh. Postiženy jsou zejména ty společnosti, které dostatečně nediverzifikovaly svou výrobní strukturu a/nebo neinvestovaly do energetické účinnosti. Že je obava z průmyslového exodu Německa z velké části neopodstatněná, ukazuje i průzkum BDI ze září 2022. V něm bylo téměř 600 německých průmyslových podniků dotázáno, do jaké míry ovlivnil aktuální vývoj cen územní plánování. Téměř polovina, konkrétně 48 % dotázaných firem proto plánuje investice pouze v Německu (BDI, 2022). Pozoruhodné zde je, že ve srovnání s únorem 2022 to odpovídá nárůstu o 6 procentních bodů. To by mohlo odrážet i narůstající debatu o re-shoringu, tedy přemístění výrobních míst do Německa, například za účelem snížení závislosti zahraničního obchodu na jednotlivých zemích. Naproti tomu existuje 17 % těch, kteří konkrétně zvažují v blízké budoucnosti přemístit akcie společnosti/pracovní místa do zahraničí – což je pokles o 5 procentních bodů od února 2022. aby se např. snížily zahraniční obchodní závislosti na jednotlivých zemích. Naproti tomu existuje 17 % těch, kteří konkrétně zvažují v blízké budoucnosti přemístit akcie společnosti/pracovní místa do zahraničí – což je pokles o 5 procentních bodů od února 2022. aby se např. snížily zahraniční obchodní závislosti na jednotlivých zemích. Naproti tomu existuje 17 % těch, kteří konkrétně zvažují v blízké budoucnosti přemístit akcie společnosti/pracovní místa do zahraničí – což je pokles o 5 procentních bodů od února 2022.

Je to důvod k tomu, aby bylo vše jasné? Ne, protože ještě před současnou krizí panovala značná nejistota ohledně budoucnosti německých dodávek energie, což mohlo zpomalit investiční rozhodování v Německu (Berger et al., 2022). Nejistota vzrostla s energetickou krizí. Realistická strategie pro budoucí dodávky energie v Německu je proto nezbytná, aby společnosti mohly v Německu dlouhodobě investovat.

Vzhledem k rychlým demografickým změnám musí Německo jako země chudá na přírodní zdroje reflektovat i své silné stránky v oblasti lidského kapitálu. Je třeba se zaměřit na posílení odborné přípravy a dalšího vzdělávání, aby se úroveň kvalifikace sladila s novými požadavky digitálního průmyslu zítřka. Ačkoli nové mezinárodní srovnávací studie ukazují, že Německo dohnalo šok PISA na začátku 21. století, v poslední době výrazně kleslo, pokud jde o výkon studentů. Tento vývoj se pravděpodobně zintenzivnil vzhledem k tomu, jak se vzdělávací sektor vypořádal s pandemií koróny (Zeit Online, 2021).

Odbourávání pravidel as tím související snižování byrokracie musí být také prosazováno důrazněji. Protože v nejistém, rychle se měnícím tržním prostředí s vysokým tlakem na náklady firmy nepotřebují více regulace, ale méně. S tím úzce souvisí debata o tom, jak restriktivně nakládáme s daty jako surovinou a jak můžeme posunout digitalizaci veřejné správy. V obou oblastech se ukázalo, že v Německu stále existuje obrovský potenciál pro zlepšení (Falck et al., 2021).

Je ale také nutná aktivní průmyslová politika? Asi ne, protože předchozí zkušenosti s ním nebyly pozitivní. Pro země na mezinárodní technologické hranici, kam patří také Německo, je mnohem důležitější podporovat otevřenost technologiím a soustředit se na větší konkurenci místo na menší (Aghion a Howitt, 1997; Falck, 2019). Spíše než čínský model by zde měly sloužit konkurenční veřejné zakázky na inovace nebo konkurenční veřejné financování výzkumu a vývoje, jak je stanoveno v amerických modelech ARPA (Advanced Research Projects Agency). Ta byla velmi úspěšná v přivedení Číny na světovou technologickou hranici v mnoha oblastech. Zda je však vhodný i pro posunutí hranice směrem ven, je více než sporné.

  • 1Body rovnováhy v očekáváních cen ifo naznačují, jaké procento společností chce zvýšit své ceny v rovnováze. Zůstatek se získá odečtením procenta společností, které chtějí snížit své ceny, od procenta společností, které chtějí ceny zvýšit. Pokud by všechny dotázané společnosti zamýšlely zvýšit své ceny, byl by zůstatek plus 100 bodů. Pokud by všichni chtěli snížit ceny, bylo by to mínus 100.

Zdroj: https://www.wirtschaftsdienst.eu/inhalt/jahr/2022/heft/12/beitrag/die-deindustrialisierung-deutschlands-berechtigte-sorge-oder-german-angst.html

 

Vánoční svátek Nacistických Německých vojáků z roku 1941

nacistická vánoční oslava. Velmi vzácná fotografie v historii, o kterých jste pravděpodobně nikdy nevěděli
nacistická vánoční oslava. Velmi vzácná fotografie v historii, o kterých jste pravděpodobně nikdy nevěděli

Jak všichni víme, barevné obrázky byly vynalezeny až později ve 20. století. Zde vidíme pravděpodobně jeden z mála barevných obrázků, které pocházejí z počátku poloviny 20. století. Na této fotografii vidíme nacistické důstojníky a kadety, jak si užívají vánoční hostinu v roce 1941. Všichni vypadají šťastně a sedí vedle sebe v této jídelně, aby si připomněli svou vánoční večeři.

U jídelního stolu je všechny vidíme s usměvavými tvářemi, sebevědomě na sobě uniformy a usmívající se do kamery, zatímco čekají na obsloužení.

Nacisté prosazovali zabíjení dětí nechtěných nebo „nebezpečných“ lidí v souladu s jejich ideologickými názory, ať už jako součást nacistické myšlenky rasového boje nebo jako opatření preventivní bezpečnosti.
Nacisté prosazovali zabíjení dětí nechtěných nebo „nebezpečných“ lidí v souladu s jejich ideologickými názory, ať už jako součást nacistické myšlenky rasového boje nebo jako opatření preventivní bezpečnosti.

Nacisté prosazovali zabíjení dětí nechtěných nebo „nebezpečných“ lidí v souladu s jejich ideologickými názory, ať už jako součást nacistické myšlenky rasového boje nebo jako opatření preventivní bezpečnosti. Nacisté se zaměřovali zejména na židovské děti, ale také na etnicky polské děti a romské (také nazývané cikánské) děti spolu s dětmi s duševními nebo tělesnými vadami (postižené děti). Nacisté a jejich spolupracovníci zabíjeli děti jak z těchto ideologických důvodů, tak jako odplatu za skutečné nebo údajné partyzánské útoky. Předčasné zabíjení podporovali nacisté v Aktion T4, kde byly postižené děti zplynovány oxidem uhelnatým, umíraly hlady, byly jim podávány fenolové injekce do srdce nebo oběšeny.

Válečné škody zaviněné nacistickým Německem v Polsku – Německý kancléř Olaf Scholz nároky Polska na reparace odmítá

Válečné škody zaviněné nacistickým Německem v Polsku - Německý kancléř Olaf Scholz nároky Polska na reparace odmítá
Válečné škody zaviněné nacistickým Německem v Polsku – Německý kancléř Olaf Scholz nároky Polska na reparace odmítá

Polsko odhaduje škody způsobené Německem během druhé světové války na více než 1,3 bilionu eur – a požaduje odškodnění. Kancléř Scholz to odmítá: tato otázka byla konečně vyřešena podle mezinárodního práva.

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl polské požadavky na reparace za škody způsobené Německem ve druhé světové válce. „Stejně jako všechny federální vlády před tím mohu poukázat na to, že tato otázka byla definitivně vyřešena podle mezinárodního práva,“ řekl politik SPD v rozhovoru pro „Frankfurter Allgemeine Zeitung“.

Minulý týden předložila parlamentní komise ve Varšavě zprávu, která vyčíslila škody způsobené nacistickým Německem v Polsku během druhé světové války na více než 1,3 bilionu eur. Předseda národně-konzervativní vládní strany PiS Jaroslaw Kaczynski zároveň obnovil požadavek na vyplácení kompenzací. Německo podle něj nemusí platit reparace najednou, ale po desetiletí. Pro německou ekonomiku tato částka nepředstavuje nadměrnou zátěž, odškodnění od Německa obdržely desítky zemí po celém světě. „Není důvod, proč by Polsko mělo být z tohoto pravidla vyjmuto,“ řekl Kaczynski.

Nedávno také polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že Varšava v blízké budoucnosti zašle federální vládě odpovídající „diplomatickou nótu“. Tento krok je podpořen „velmi důkladnou analýzou“.

Německá spolková vláda se odvolává na dohodu dva plus čtyři

Částka více než 1,3 bilionu eur vypočítaná parlamentní komisí ve Varšavě podle zprávy vyplývá mimo jiné ze smrti více než 5,2 milionu polských občanů. Zohledněna byla i léta nucených prací více než dvou milionů Poláků deportovaných do Německa. Zmiňovány jsou společnosti jako BMW, Opel, Porsche a Hugo Boss. Jen autoři zprávy odhadují škody na budovách, náboženských budovách, průmyslu a zemědělství na 169 miliard eur.

Ve svém odmítnutí požadavků na reparace se spolková vláda odvolává na smlouvu Dva plus čtyři z roku 1990 o zahraničněpolitických důsledcích německé jednoty. Uvedla také, že Polská lidová republika se v roce 1953 vzdala dalších reparací a několikrát to potvrdila.

Tusk obviňuje PiS z domácí kampaně

Protivítr byl ale i v Polsku. Liberální opozice obvinila PiS z vnitropolitické kampaně – vládní strana se rok před parlamentními volbami chtěla vnitrostátně odlišit požadavkem na reparace. „Iniciativa PiS o válečných reparacích se objevuje již několik let, kdykoli PiS potřebuje vybudovat politický příběh,“ řekl bývalý předseda Rady EU Donald Tusk, který je nyní předsedou Občanské platformy PO. Kaczynski chce vybudovat podporu pro vládnoucí stranu „na této protiněmecké kampani“, řekl Tusk.

Řecko také vyzvalo k jednání o reparacích v roce 2019 takzvanou verbální nótou v Berlíně. Federální vláda to tehdy oficiálně odmítla.

Vysoké náklady na pohonné hmoty zatěžují ambulantní pečovatelské služby v Německu

Ošetřující personál v Německu jezdí za lidmi, kteří potřebují péči, a pomáhá jim s každodenními úkoly, jako je mytí, jídlo a podávání léků.
Ošetřující personál v Německu jezdí za lidmi, kteří potřebují péči, a pomáhá jim s každodenními úkoly, jako je mytí, jídlo a podávání léků.

S vysokými cenami pohonných hmot na čerpacích stanicích se potýkají i ambulantní pečovatelské služby v Sasku-Anhaltsku. Zejména ve venkovských oblastech může ošetřující personál rychle přidat mnoho kilometrů. Proto žádají o finanční pomoc. Paušální platby již nestačí.

Náklady na cesty v zemi jsou obzvláště vysoké .
Jedním z požadavků je, aby náklady na energii byly zahrnuty do nových dohod.
Zvýšené náklady na palivo mají také dopad na denní péči.
Vzhledem k vysokým nákladům na palivo vyžadují ambulantní pečovatelské služby v Sasku-Anhaltsku finanční podporu. Výkonná ředitelka Malteser v Magdeburgu, Anke Brumm, řekla, že v současné době platíte za každou cestu. Federální nebo státní vláda dosud neobdržela podporu na náklady na energii. Obdobně se vyjádřilo i Okresní sdružení dělnické péče (AWO) v okrese Burgenland.

Podle generálního ředitele Torstena Fulczynského musí AWO platit za palivo o 30 procent více než před válkou na Ukrajině. To je problém zejména při jízdě v přírodě. Při pozemních túrách by rychle přibylo 60 kilometrů a více. Doposud nedošlo k žádné kompenzaci z fondů pojištění dlouhodobé péče na refinancování.

Státní manažer DRK Carlhans Uhle hovořil o ztrojnásobení celkových nákladů na energii pro zařízení. Federální vládu považuje za odpovědnou za poskytování krátkodobé pomoci.

Magdeburg Německo Sasko-Anhaltsko jede 03.10.2022

Mír, svoboda, sebeurčení
Demonstrace proti energetice a ruské politice v několika městech
Na Den německé jednoty se v několika městech znovu demonstrovaly proti rostoucím cenám energií. Několik tisíc lidí se zúčastnilo demonstrací v Bitterfeldu a Magdeburgu.

 

„Den německé jednoty“, 32 let znovusjednocení. Zjišťujeme že: Není důvod k oslavě!
Místo „rozkvetlých krajin“, s koronou, válkou nebo inflací, se honí jedna krize. Tyto krize naší doby shrnou a pevně drží životy mnoha lidí. Nevědí, jak zaplatit za jídlo, elektřinu a topení či jiné účty, a u některých lidí je volba mezi hladověním nebo mrznutím.
Podle vůle federální vlády by náklady této krize měli čelit obyčejní lidé, ne velké korporace a bohatí. Ale zatímco Německá neoliberální semaforová vláda rozhoduje o nesmyslných balíčcích úlev, které ulevují lidem, kteří si zaslouží něco lepšího, v současné době na mnoha místech panuje proti této politice Je nám to naprosto jasné: krizi se říká kapitalismus. V tuto chvíli však existuje i pokus Německé pravice vyložit vzkříšenou sociální problematiku nacionalistickým způsobem. Tvrdí na svých schůzkách, že jsou lidé a snaží se přidat k pondělním demonstracím DDR, je třeba se postavit i těmto nohům hlavního města. Nejsme lidé, jsme třída!
Němečtí vládní politici jako Faeser a pravicové mediální korporace jako vydavatelství Springer velmi chtějí prezentovat vznikající sociální protesty jako napříč aspirace a zdiskreditovat je. Jen tak, když jsme koncem srpna protestovali proti návštěvě kancléře Olafa Scholze v Magdeburgu. „AfD, Fridays for Future, Leftjugend – všichni pískají, unavují a křičí směrem ke kancléři“ – takže noviny BILD pro pronajímatele alias „SVĚT“. O tom, že se náš protest konal před AfD a také na různých místech, ale nebyla ani zmínka, protože by samozřejmě neodpovídal kýžené reprezentaci napředního protestu.
Říkáme nahlas a jasně: Bitva na křížové frontě! Sociální revoluce se nemá hádat s fašisty a nenecháme je ani v ulicích! V boji s krizí požadujeme mimo jiné cenový strop za energie a potraviny, výrazně vyšší mzdy a sociální služby, zastavení přebytku plynu, pokračování 9eurové jízdenky a především daň ze zisku.
Abychom vyjádřili naše požadavky a nespokojenost, svoláváme demonstraci na 03.10.22. K tomu se sejdeme v 17:30 na Domplatzu. Přidejte se – Proti hladu, válce a fašismu

Vladimír Putin varoval před důsledky možného znárodnění ruských aktiv v zahraničí

Vladimír Putin
Vladimír Putin

Mechanismus znárodňování majetku je dostupný nejen evropským politikům, připomněl ruský prezident Vladimir Putin a komentoval plány na nepřátelské kroky proti ruským aktivům.

„Vidíme další snahu našich partnerů přesunout vlastní chyby v oblasti ekonomiky a energetiky do Ruska. A problémy a problémy, které v této souvislosti vyvstanou, opět vyřešit na naše náklady. Navíc již slyšíme vyjádření představitelů o možném znárodnění některých našich aktiv. No, tak dojdeme daleko. Ať nikdo nezapomene, že je to dvousečná zbraň,“ řekl prezident.

Putin na jednání o rozvoji agrokomplexu poznamenal, že „vlastní výroba hnojiv na Západě klesá kvůli vysokým cenám zemního plynu, což je také výsledkem aktivit našich partnerů na Západě, ve skutečnosti.“

„Situace zde v energetice se zhoršuje v důsledku netržních, hrubých opatření, včetně administrativního tlaku na naši společnost Gazprom v některých evropských zemích,“ poznamenal ruský prezident samostatně.

Jak bylo oznámeno, o den dříve německé ministerstvo hospodářství nařídilo převedení holdingu Gazprom Germania pod kontrolu Spolkové síťové agentury. Skupina zahrnuje distributora WINGAS/WIEE, provozovatele skladů astora, skupinu Gazprom Marketing & Trading a globálního obchodníka s LNG Gazprom Global LNG. V roce 2019 činil konsolidovaný obrat Gazpromu Germania 24 miliard eur, v roce 2020 – 13 miliard eur.

List Handelsblatt na konci března uvedl, že německé úřady zvažují možnost znárodnění majetku ruských ropných a plynárenských státních společností a jejich dceřiných společností v zemi.

Německá spolková vláda chce předejít rizikům masivního přerušení dodávek elektřiny v případě potíží těchto společností, které mají pro Německo systémový význam, vysvětlila publikace.

Tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov již dříve uvedl, že plán znárodnění německých dceřiných společností Gazprom a Rosněfť, který připravuje německé ministerstvo financí, by porušil všechna mezinárodní pravidla .

„Takový plán by velmi vážně porušil mezinárodní právo a všechna myslitelná i nemyslitelná pravidla a zákony. Budeme ho proto nejpečlivěji sledovat. Za nepřijatelné považujeme samozřejmě i samotné studium problematiky,“ řekl Peskov.

Přestupní jízdenka v Berlíně mezi Easyjet a německými železnicemi

Vlakové a letecké jízdenky lze zakoupit v balíčcích při rezervaci na webu letecké společnosti
Vlakové a letecké jízdenky lze zakoupit v balíčcích při rezervaci na webu letecké společnosti

16. července 2021
Easyjet a Deutsche Bahn nabízejí přestupní jízdenky mezi některými vlaky a lety, aby cestujícím usnadnili přestup na nové berlínské letiště.
V rámci spolupráce budou lety Easyjet k dispozici s přestupní letenkou pro ty, kteří přilétají na letiště Berlín-Brandenburg mimo jiné z Drážďan, Lipska a Erfurtu, uvedl Airportal.hu s odvoláním na německé Aero.de a německé zpravodajství. agentura DPA.

Při rezervaci na webu aerolinek Easyjet je možné zakoupit vlak a letenku v balíčku spolu s pojištěním, které lze využít v případě zpoždění vlaku, pokud cestující zmešká let.

S tímto řešením nebudou vždy dvě jízdenky v celku levnější, ale rezervaci lze sjednat přes jediné rozhraní, je zajištěno i spojení a v případě zpoždění je pojištění v ceně jízdenky.

Jízdenky na vlak a letadlo lze zakoupit v balíčku při rezervaci na webu letecké společnosti

V prvním období budou v programu Worldwide by Easyjet k dispozici velká města Saska, Durynska a Braniborska a později se připojí dalších 25 měst, včetně Rostocku, Hamburku, Wolfsburgu, Magdeburgu a Chotěbuze.

Žádný únik Německa od uhlí není možný bez plynových elektráren?

Žádný únik Německa od uhlí není možný bez plynových elektráren?
Žádný únik Německa od uhlí není možný bez plynových elektráren?

Odborníci tvrdí, že v Německu bude nutné postavit nové plynové elektrárny kvůli brzkému vyřazení uhlí, o které usiluje koalice semaforů. Je potřeba desetinásobné zvýšení kapacity. Je to proveditelné?

Energetické plány koalice semaforů dostávají německé dodavatele pod tlak. Odborníci a zástupci energetiky varují, že pokud by došlo k vyřazení uhlí již v roce 2030, mohl by se hrozit nedostatek elektřiny. K tomu „ideálně“ směřuje koaliční smlouva mezi SPD, Zelenými a FDP. Masivní rozšíření obnovitelných energií pak nebude stačit – zvláště ne ve dnech, kdy málo fouká a nesvítí slunce.

Upozornění na výpadek proudu
„Pokud uhelná a jaderná energie zcela odejdou ze sítě, vznikne obrovská mezera, kterou je třeba zaplnit,“ říká šéf e.on Leonhard Birnbaum. To je možné pouze se zdrojem, který dodává spolehlivě: plyn. Birnbaum nevidí v krátkodobém horizontu žádnou alternativu k plynovým elektrárnám. Průmysl rovněž považuje plynové elektrárny za nezbytnou přechodnou technologii pro energetickou transformaci. Federace německého průmyslu (BDI) v posledních měsících opakovaně zdůrazňovala, že k zajištění bezpečnosti dodávek jsou nezbytné nové plynové elektrárny. Panují obavy, že bude nedostatek elektrické energie v Německu. Budoucí vláda se proto zaměří na výstavbu nových plynových elektráren vedle obnovitelných zdrojů energie, jako je např. jako slunce a vítr. Jedinou podmínkou je, že musí být „H2-ready“, což znamená, že musí být možné je později převést na zelený vodík. „Bez nových plynových elektráren jako překlenovací technologie se vystavujeme riziku výpadku, navzdory veškeré snaze o rozšíření obnovitelných zdrojů,“ varuje Andreas Pinkwart (FDP), ministr hospodářství Severního Porýní-Vestfálska.

Je potřeba dalších 23 gigawattů Energetický ekonomický institut (EWI) na univerzitě v Kolíně nad Rýnem nyní určil, jak vysoký je požadavek. Podle experta EWI Maxe Gierkinka musí být do roku 2030 vytvořeny nové kapacity 23 gigawattů. Čistě matematicky by to odpovídalo výkonu 23 jaderných elektráren. BDI vidí ještě větší potřebu. Prezident Siegfried Russwurm se domnívá, že plynové elektrárny o výkonu 43 gigawattů bude potřeba postavit do roku 2030. K takovým cílům je energetika stále na míle vzdálena. Federální síťová agentura v současné době plánuje rozšíření o pouhých 2,3 gigawattu do roku 2023. Aby byly splněny klimatické cíle nadcházející vlády semaforů, musely by se kapacity do roku 2030 desetinásobně zvýšit. „Je to síla,“ říká Gierkink, výzkumník EWI. Dodavatelé a výrobci rostlin jsou pod tlakem. Nyní musí rychle začít stavět nové elektrárny. Koneckonců, plánování a výstavba nových projektů může trvat roky. „Už nezbývá mnoho času,“ varuje v „Handelsblatt“ Kerstin Andrae, generální ředitelka Spolkového svazu německé energetiky a vodního hospodářství BDEW. „Nikdo, kdo chce postupně vyřadit uhlí, nesmí bránit novým plynovým elektrárnám schopným vodíku.“ Je třeba zajistit, aby tyto elektrárny byly skutečně postaveny.

RWE chce rozšířit kapacity plynových elektráren První dodavatelé zareagovali a jsou připraveni investovat do nových plynových elektráren. RWE hodlá do roku 2030 postavit nejméně 2000 megawattů kapacity plynové elektrárny. Bylo by myslitelné postavit systémy na starých uhelných elektrárnách skupiny. S kapacitou 14 gigawattů má RWE druhou největší flotilu plynových elektráren v Evropě. Jihozápadní německá společnost EnBW také zkoumá, zda lze tři důležité uhelné elektrárny přeměnit na zemní plyn a později na klimaticky neutrální plyn. STEAG chce také prozkoumat možnou přeměnu černouhelné elektrárny Walsum 10 v Duisburgu na zemní plyn. Rychlejší alternativou by byly malé decentralizované systémy. „Namísto toho, abychom se zaměřovali výhradně na nové velké plynové elektrárny, jejichž plánování a schvalovací procesy trvají roky, lze decentralizované kogenerační elektrárny založené na kombinované výrobě tepla a elektřiny rychle a snadno integrovat do stávající infrastruktury,“ říká společnost 2G Energy, která se na takové systémy specializuje. Plánovací doby pro projekty decentralizované kombinované výroby tepla a elektřiny se pohybují mezi dvěma a osmi měsíci. Volejte do politiky Šéf Siemens Energy Christian Bruch nyní vidí politiku ve vlaku. „Nyní je důležité plány rychle realizovat a vytvořit podmínky pro soukromé investice do přeměny,“ požaduje. Výzkumník EWI Gierkrink obhajuje státní pobídky pro masivní rozšíření plynových elektráren. „Tržní podmínky v současnosti neumožňují rozšíření o 23 GW.“

V části Německa nejezdily nákladní vlaky, neměly dostatek elektřiny

Lokomotivy Siemens Vectron v barvách DB Cargo
Lokomotivy Siemens Vectron v barvách DB Cargo

Omezené se týká několika regionů, stopka postihla i české dopravce.

Německá železnice zažila situaci, na kterou nejsou dopravci až na situace s přírodními živly zvyklí. Kvůli nedostatku elektřiny zastavil správce sítě DB Netze ve velké části Německa nákladní elektrické vlaky. Osobní doprava dál jezdí.

Vyplývá to z oznámení, které DB Netze rozeslal nákladním dopravcům a redakce ho má k dispozici. Jako důvod uvádí nedostatečné napájení trakční soustavy. „Mohu potvrdit, že nám nyní v Německu stojí několik nákladních vlaků z tohoto důvodu,“ řekl jednatel Metrans Rail Martin Hořínek.

Německo, které postupně utlumuje jaderné a tepelné elektrárny, tak zažívá situaci, kdy není schopno uspokojit veškerou poptávku po dopravě, kterou vláda preferuje jako ekologickou. Omezení se týká zejména severu a středu země. Jde konkrétně o spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko a tratě Hamburk – Hannover – Brémy, Hannover – Kassel/Bebrar a Wunstorf – Hannover – Lehrte. Nákladní vlaky mají stopku od 7 hodin i v Bavorsku,

K obnovené provozu došlo po 9. hodině.

Koronavirus: Podle WHO několik evropských zemí zrušilo omezení příliš brutálně

Mnoho evropských zemí, včetně Německa, Francie, Itálie a Británie, zrušilo epidemiologická omezení příliš „brutálně“ a nyní čelí prudkému nárůstu šíření koronavirové podvarianty omicron BA.2, uvedl v úterý Hans Kluge ze Světové zdravotnické organizace. (WHO) v Kišiněvě.

onemocnění Covid-19 vyvolané virem
onemocnění Covid-19 vyvolané virem

Kluge zdůraznil, že i když je optimistický, sleduje epidemiologickou situaci na kontinentu bedlivě.

Infekce jsou na vzestupu v 18 z 53 zemí evropského regionu WHO, zejména v Británii, Irsku, Řecku, Kypru, Francii, Itálii a Německu. Kluge to vyjádřil takto: tyto země zrušily preventivní opatření příliš náhle, takže „z příliš mnoho se stalo příliš málo“.

Podle WHO počet případů v Evropě po lednovém maximu prudce poklesl, než začal počátkem března opět stoupat. Za poslední týden bylo registrováno více než 5,1 milionu nových infekcí, z nichž 12 496 zemřelo na onemocnění Covid-19 vyvolané virem. Od vypuknutí epidemie bylo v evropském regionu WHO identifikováno téměř 194,4 milionu lidí a více než 1,92 milionu pacientů zemřelo.

Čínské úřady v úterý nařídily zkratku v průmyslovém městě Šen-jang, městě na severovýchodě země s devíti miliony obyvatel. V souladu s oficiální strategií eradikace koronavirových infekcí byl nařízen zákaz vycházení a hromadné testování populace.

Čínské ministerstvo zdravotnictví v úterý oznámilo 4 770 nových nakažených celostátně, což se může zdát jako velmi nízké číslo ve srovnání s jinými zeměmi, ale stále příliš vysoké pro strategii pekingské vlády známou jako „nulový Covid“.