Pronájem plně zařízeného bytu 2+kk ve 2. patře zrekonstruovaného činžovního domu s výtahem a upravenou zahradou s posezením ve vnitrobloku. Dům se nachází v rušné ulici jen pár minut chůze od stanice metra I.P.Pavlova, v lokalitě Nového Města s plnou občanskou vybaveností v blízkém okolí. V pěším dosahu centra města. Byt sestává z obývacího pokoje s plně vybaveným kuchyňským koutem, 1 ložnice, koupelnou se sprchovým koutem, bidetem a toaletou a vstupní chodbou s vestavěnou skříní. Dlažba v celém bytě, vysoké stropy, bezpečnostní dveře, rozkládací sedačka, centrální topení, pračka, mikrovlnná trouba, TV, WiFi. Byt je nabízen k dlouhodobému pronájmu.
Rudy Novák – Zbav se bolesti zad za 5 dnů
TAJEMSTVÍ „DOUBLE FITNESS“ PRO PODNIKATELE SE SEDAVÝM ZPŮSOBEM ŽIVOTA, kteří se chtějí v roce 2025 zbavit bolesti zad a navíc zhubnout břicho.
Rudy Novák, osobní trenér pro podnikatele
Osobní tréninky a výživové poradenství šité na míru. Individuální přístup s úvodní konzultací a diagnostikou zdarma. Komplexní přístup ke klientovi. Pomohu vám snížit, odstranit nebo předcházet bolestem krční páteře, zad nebo jiných částí těla.
- +420 774 238 707
Švihlíková – Češi za poslední roky zažili nejhlubší propad reálných mezd v historii samostatné republiky
Švihlíková: Vláda v předklonu. Lidem klesly mzdy, elity bohatnou. A co budeme jíst?
Ekonomka Ilona Švihlíková tvrdě zúčtovala s výsledky Fialovy vlády. Podle ní zažili Češi za poslední roky nejhlubší propad reálných mezd v historii samostatné republiky – horší byl jen na začátku 90. let. „Kompenzace mezd probíhá, ale velmi nerovnoměrně. Očekávám ji nejdřív v roce 2027. Úspory se ale nevrátí nikdy,“ říká ekonomka Ivona Švihlíková
.
Přispějte i Vy na provoz RaptorTV.cz
I malá částka pomůže šířit to, co jinde neuvidíte a co jiní přehlíží nebo nechtějí vidět.
Běžný účet:
Číslo účtu: 2001512031/2010
IBAN: CZ2320100000002001512031
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
Transparentní účet:
ib.fio.cz/ib/transparent?a=2800735119
Číslo účtu: 2800735119/2010
IBAN: CZ7020100000002800735119
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
při platbě uveďte prosím poznámku “RaptorTV”
Majitel účtů:
Hej, občané z.s., za silnou a suverénní ČR
Projekt: Raptor-TV.cz
Cyklo-běh za Českou republiku bez drog
Cyklo-běh se pravidelně koná u příležitosti Mezinárodního dne proti zneužívání drog, který letos připadá na 26. červen. Cílem je upozornit na drogovou negramotnost u dětí a mládeže.
„Výrobci, drogoví propagandisté a distributoři drog jsou stále rafinovanější a zneužívají dětskou naivitu a neznalost toho, co drogy jsou a co způsobují. V současné době navíc díky drogovému lobby čelíme snahám o legalizaci lehkých i jiných drog a návykových látek. Cyklo-běh je proto akcí, která má velký smysl,” uvedl primátor Jiří Korec.
Účastníci akce organizované hnutím Řekni ne drogám – řekni ano životu, navštěvují představitele etapových měst a mluví s nimi o problematice drog a jejím řešení, které spočívá především ve zvýšené protidrogové osvětě. Zároveň městům prezentují efektivní detoxikační program pro drogově a alkoholově závislé, fungující výhradně bez použití náhražkových drog.
Přímo na trase Cyklo-běhu se v naplánovaných městech zastavuje tým lektorů protidrogového vzdělávání a zajišťuje zdarma přednášky pro děti a mládež s názvem Pravda o drogách. Studie naznačují, že mladí lidé, kteří nezačali brát drogy do svých 21 let, už s největší pravděpodobností s drogami nikdy nezačnou.
V České republice se odhadem zhruba 200 tisíc náctiletých ve věku 15-19 let už dostalo do kontaktu s ilegální drogou. Vzhledem k tomu, že v samotné zemi žije okolo 622 tisíc dospívajících, měl zkušenost s nelegální drogou každý třetí teenager.
Z vládní souhrnné zprávy o závislostech z roku 2022 navíc vyplývá, že v republice je až 465 tisíc uživatelů marihuany, z nich je ve vysokém riziku až 250 tisíc. Rizikových uživatelů pervitinu a opioidů je 43 – 46 tisíc. Velkým rizikem je boom syntetických drog, které se marketingově dostávají na trh. Alarmující zprávou pak je, že věková hranice zneužívání drog se snížila k 10 letům věku.
Milan Vyhnálek (1925-2013) – sýrařský král, aneb zapomenutý zakladatel největší sýrárny na jižní polokoul
Sýrařský král, aneb zapomenutý zakladatel největší sýrárny na jižní polokouli. Milan Vyhnálek (1925-2013) byl podnikatel v oboru sýrařství, který v australské Tasmánii vybudoval Lactos, největší sýrařskou firmu na jižní polokouli. V Tasmánii byl za své podnikatelské úspěchy vyhlášen mužem 20. století. Milan Vyhnálek byl také aktivním krajanem, který nezapomínal na své kořeny. Nezištně a rád podporoval a motivoval lidi kolem sebe, hlavně mladé. Pamětníky bývá popisován jako pracovitý perfekcionista a optimistický vizionář.
Milan Vyhnálek se narodil v Hnátnici poblíž Letohradu dne 18. října 1925. Jako nejstarší syn se měl Milan Vyhnálek stát po otci sedlákem a převzít rodinný statek. Absolvoval v roce 1943 rolnickou školu v Ústí nad Orlicí. Právě tam jej zřejmě zlákala výroba sýrů, a k nevůli otce se přihlásil na mlékařskou školu v Kroměříži, kterou dokončil v posledních dnech druhé světové války. Ještě v létě 1945 se chopil postu technického vedoucího v lanškrounské mlékárně, přičemž s obnovením výrobu mu pomáhali Němci z místního sběrného tábora. Při požáru statku zahynul jeho otec a v roce 1947 musel nastoupit na vojnu. Po čtrnácti měsících byl propuštěn a měl v úmyslu odjet studovat do Dánska. Brzy však zjistil, že pro postup jsou potřeba jiné zásluhy než odbornost a pracovitost. Rozhodl se tedy emigrovat. Tak se stalo v noci na 12. srpna 1949. V zavazadle měl s sebou jen pár drobností a knihu o sýrařství od Rudolfa Medka. Bylo mu pouhých 23 let.
Životní osud jej nakonec zavál a až do vzdálené Austrálie. Zde se mimo jiné setkal s Jarkem Kočím, kamarádem z obecné školy v Hnátnici. První roky se živil jako dřevorubec, jako řidič buldozeru, dělník na stavbě silnice a přehrady, fotograf, krejčí, hrál s kapelou na tancovačkách. Prodával v Tasmánii auta a také dovážel víno. Nepřestal však věřit svému snu – vyrábět sýry.
Vytipoval si tedy oblast, kde jsou vhodné podmínky pro chov mléčného skotu – severozápadní Tasmánie. Na začátku 50. let ale byli Australané zvyklí konzumovat pouze čedary a tavené sýry. Vyhnálek se rozhodl zaměřit na sýry speciální – ementál, gouda, eidam a romadúr, camembert. U tamních výrobců se zprvu s velkou vstřícností nesetkal. Přes nelehké začátky, doslova vlastníma rukama, vybudoval v Burnie největší sýrárnu na jižní polokouli Lactos, která již v prvním roce vyprodukovala 50 tun sýrů. Vsadil na kvalitu, rychlost a spolehlivost. Nejprve chtěl dělat všechno sám, později si vybral v Evropě spolupracovníky a získal tak pro australský mlékařský průmysl špičkové odborníky. V roce 1964, kdy Lactos produkoval již 500 tun sýrů, továrna vyhořela. Během pouhých několika měsíců ji ale obnovil do plné výroby. V té době vymysleli společně s jugoslávským kolegou Lactomatic – automatický systém na výrobu sýrů. Byl to převrat pro sýrařskou výrobu, který měl odstranit tradiční dřinu. V roce 1970 se stal hlavním hitem Mezinárodního mlékárenského kongresu v Sydney. Lactos dále expandoval. Kromě australského trhu přibyla i nová odbytiště jako Japonsko, Evropa, či Spojené státy. V té době měl pod sebou 300 lidí, spolupracoval s 250 farmáři a celkový obrat jeho firmy činil 20 milionů dolarů. Zároveň působil jako poradce australského ministra pro zahraniční obchod. Tasmánská produkce sýrů byla díky Vyhnálkovi na takové úrovni, že se mohla měřit i s tradičními světovými sýrařskými velmocemi. Lactos se ve své době stal největším producentem sýrů na jižní polokouli. Protože však Vyhnálkův syn Milan neměl o práci v oboru zájem, prodal Vyhnálek v roce 1981 firmu Lactos francouzskému podnikateli A. Bongrainovi. Milan Vyhnálek byl v roce 1985 vyhlášen tasmánským „Mužem století“. Jeho zásluhou se Tasmánie stala sýrařskou velmocí, jakými jsou Dánsko, Švýcarsko nebo Holandsko. Nevelký ostrov ležící jižně od Austrálie dnes vyrábí více druhů sýrů než Francie, podnítil i větší výrobu mléka. Předtím získal od anglické královny Řád britského impéria, dvakrát Řád Austrálie, ceny za dokonalost v celoživotní činnosti, cenu za pokrok a mnohé další ceny za kvalitu v soutěžích sýrů.
V 90. letech Milan Vyhnálek podporoval české studenty z vysokých zemědělských škol, kterým zajistil pobyt na farmách v Austrálii, na Novém Zélandu a v USA. Tito studenti mohli získané poznatky využít po svém návratu k rozvoji místního zemědělského a potravinářského sektoru. V češtině publikoval v roce 1992 knihu Kde je tráva zelenější, o svém životním úspěchu. Svou rodnou obec Hnátnici štědře finančně podporoval již od 80. let 20. století. Například nechal opravit křížovou cestu, zhotovit nové varhany, odlít dva nové zvony. Rovněž podporoval například také místní Sokol. V květnu 2006 se Milan Vyhnálek vrátil zpět do vlasti a poslední léta dožil v penzionu v Ústí nad Orlicí. Zemřel 10. března 2013 ve věku 87 let. Pochován je na hřbitově ve své rodné Hnátnici u Letohradu.
„Byl to vizionář, pracovitý perfekcionista… Na Milana se nedá vzpomínat jinak než v dobrém, shodli jsme se tu, že nám všem chybí, jeho síla, jeho vize, jeho optimismus, i v relativně pokročilém věku od něj člověk odjížděl velmi nabitý energií, protože do poslední chvíle jí měl na rozdávání,“ vzpomíná na něj jeho vnučka Petra Škopová.
vlajka Německé demokratické republiky na rodinné oslavě
Vysněný byt v panelovém domě v Německé demokratické republice. Východoněmecká rodina oslavuje na balkoně novostavby ozdobené vlajkou NDR, snímek z roku 1963.
Barceloňané odpalovali v hotelech dýmovnice
Tisíce protestujících se v neděli shromáždily v centru Barcelony, aby poukázaly na negativní dopad masové turistiky ve Španělsku. K vyjádření svého nesouhlasu protestující použili vodní pistole a dýmovnice, kterými útočili na místní hostely. Aktivisté tvrdí, že cestovní ruch způsobuje prudký růst cen bydlení, poškozuje životní prostředí a utlačuje místní obyvatele.
Scientologická církev pořádá slavnostní předávání cen hrdinům pro hasiče z jižní Kalifornie
Čelili stěnám plamenů, spali v autech a přišli o své domovy – a přesto dál bojovali za záchranu druhých. Slavnostní galavečer Hero Awards ocenil ty nejstatečnější z jižní Kalifornie: hasiče z Los Angeles, kteří se nikdy nevzdali.
Více než kterákoli jiná budova v údolí San Fernando je Scientologická církev údolí pozoruhodným spojením ducha, hmoty a moudrosti. A večer 26. března pod jejím klenutým stropem toto spojení nabylo živoucí podoby, když se hasiči, rodiny a občanští vůdci shromáždili na slavnostním předávání cen Los Angeles Fires Hero Awards – večeru věnovaném mimořádné odvaze těch, kteří bojovali s nejhoršími lesními požáry v jižní Kalifornii v zaznamenané historii.
Slavnostní galavečer, jehož součástí byla i sbírka pro hasiče, pořádala organizace Churches of Scientology Disaster Response, globální síť scientologických dobrovolných duchovních (VM) proslulých svým soucitným úsilím o pomoc a humanitárními úspěchy tváří v tvář katastrofám.
Odvaha, soucit a komunita přetrvávají i v těch nejprudších bouřích.
Organizace vyslala celkem 2 575 dobrovolných duchovních, kteří dohromady strávili 99 462 hodin pomocí 103 478 obyvatelům Los Angeles během lesních požárů. Dobrovolní duchovní poskytli postiženým osobám a jejich rodinám vše od jídla, vody, oblečení, roušek a hraček až po toaletní potřeby, zdravotnické potřeby, hygienické soupravy, boty a ložní prádlo. A spolupracovali ruku v ruce se záchranáři a hasiči a poskytovali jim pomoc.—techniky vyvinuté L. Ronem Hubbardem ke zmírnění duchovní složky fyzické bolesti, šoku a emočního traumatu, které zažívají při výkonu služby.
Slavnostní galavečer začal honosnou večeří v kapli. Zde byly oceněny desítky hasičů, včetně několika, kteří obětovali své domovy při ochraně města, a dalších, kteří urazili stovky kilometrů, aby stáli v první linii a bojovali s plameny.
Jejich statečnost se stala majákem jednoty, obětavosti a odolnosti lidského ducha tváří v tvář drtivé zkáze.
Mezi oceněnými byl i kapitán Dan Lievense, 24letý veterán hasičského sboru v Los Angeles. Přestože čelil nesčetným požárům křoví po celé Kalifornii, nic ho nemohlo připravit na noční můru 7. a 8. ledna.
Ten týden dva masivní požáry – jeden poblíž pobřeží Tichého oceánu a druhý se šířící hustou divočinou pohoří San Gabriel, 48 kilometrů ve vnitrozemí – v kombinaci s pěti menšími požáry srazily Los Angeles na kolena. Město andělů nikdy nezažilo takovou zkázu: spáleno bylo přes 120 kilometrů čtverečních půdy, nejméně 25 obětí na životech, více než 12 000 domů lehlo popelem a desítky tisíc lidí byly nuceny uprchnout – což jen zdůrazňuje rozsah úkolu, který musel řešit záchranné složky, jež se s požárem potýkaly.
Pro Lievenseho byla tato tragédie hluboce osobní. Jakožto dlouholetý obyvatel Altadeny, podhorské obce ležící podél prudkého svahu hory San Gabriels, byl zdrcen, když zjistil, že jeho vlastní dům leží přímo v dráze rychle se šířícího požáru Eaton.
„Ale tváří v tvář této krizi,“ vzpomínal Lievense během obřadu, „já, můj bratr a můj syn jsme se spojili a učinili klíčová rozhodnutí, která nakonec zachránila mnoho domovů.“
Jeho příběh odrážel téma večera: nejen přežití, ale sdílená síla. Slavnostní galavečer na počest těch, kteří čelili plamenům – někteří z nich už neměli kam se vrátit – se stal více než jen poctou: stal se duchovním potvrzením toho, že odvaha, soucit a společenství přetrvávají i v těch nejprudších požárních bouřích.
Na slavnostním galavečeru byl každému oceněnému předán úchvatný bronzový pohár – odvážná, zářivá postava statného hasiče, plně vybaveného vznešeným brněním svého povolání, zvěčněného v okamžiku neochvějného odhodlání.
Kapitán Dave Gillotte, prezident hasičského sboru Los Angeles County Firefighters Local 1014 , který slouží více než 4 milionům obyvatel v nezačleněných obcích okresu a 59 smluvních městech, shromážděným řekl, že je mu ctí zastupovat 3 400 hasičů a více než 5 000 dalších, kteří slouží jako záchranáři, plavčíci, vedoucí pracovníci a řidiči nákladních vozidel.
„Pracovali jsme 15 dní v kuse, aniž bychom viděli naše rodiny, spali jsme v autech, na podlaze a jedli jakékoli jídlo, které nám přišlo do cesty, často z darů od komunity,“ řekl Gillotte. „A dělali jsme to, protože je to naše poslání.“
„Ve fázích obnovy, opětovného zalidnění a obnovy je před námi dlouhá cesta,“ dodal. „Ale v každém kroku budou členové hasičského sboru okresu Los Angeles podporovat své komunity.“
kdo je Robert Kiyosaki
Robert Toru Kiyosaki (narozen 8. dubna 1947 Havaj, USA) je americký podnikatel a autor knih, známý svým bestsellerem Bohatý táta, chudý táta, kde popisuje vliv, jenž na něj měl jeho vlastní otec (chudý táta) a otec jeho kamaráda (bohatý táta). Rozdíl mezi nimi nebyl v tom, že by jeden byl chytřejší nebo pracovitější, ale ve způsobu, jak přistupovali k vydělávání peněz – zaměstnanec/úředník vs podnikatel/investor.
Kniha od Roberta T. Kiyosakiho je považována za zásadní dílo v oblasti finančního vzdělávání. Ukazuje, proč vysoký příjem neznamená bohatství, proč je klíčová finanční gramotnost a jak investice a podnikání vedou k finanční nezávislosti. Tato nadčasová kniha, nyní v rozšířeném vydání, změní váš pohled na peníze.
Následovaly knihy Cashflow kvadrant, kde dělí způsoby, jak vydělávat peníze na Z – zaměstnanec, S – samostatně výdělečně činný, M – majitel byznysu, I – investor, a Bohatý táta radí, jak investovat. Dodnes od něj bylo přeloženo přes 20 knih.
Před 75 lety vyšla kniha, která zapálila celosvětové hnutí – Dianetika: Moderní věda o duševním zdraví.
Dianetika slaví 75 let!
Před 75 lety vyšla kniha, která zapálila celosvětové hnutí – Dianetika: Moderní věda o duševním zdraví.
Od té doby mění životy a její síla stále roste. Teď je nové edice, eKniha, audiokniha, celonárodní televizní kampaň i nové formáty, jak ji dostat mezi lidi.
