Kompetence britských tajných služeb by čestí aktivisté nepřežili.
V Británii soud rozhodl, že špionážní agentura se může nabourat občanům do jakéhokoliv zařízení a dělat v něm prakticky cokoliv. Může legálně zapnout kameru na notebooku, nainstalovat malware do počítače, kopírovat dokumenty ze serverů, ovládat inteligentní hračky.
Systém odposlechu ve Velké Británii
Vláda Spojeného království má kromě tradičních zpravodajských a kontrarozvědných agentur MI5 a MI6 i agenturu s názvem Government Communications Headquarters (GCHQ). Tato instituce je pověřena vládou chránit Británii před hrozbami v oblasti sigintu* a dodávat podklady čelním představitelům vlády pro jejich rozhodnutí.
SIGINT (Signals Intelligence) je anglický výraz používaný speciálními bezpečnostními složkami státu jako jsou rozvědka či kontrarozvědka (zpravodajská služba) a slouží k označení informací získaných pomocí těchto zdrojů:
radarový provoz
datová komunikace
Internet
odposlechy telefonních hovorů
snímání vyzařování monitoru na dálku
a jiné
V Británii také funguje tribunál, v našich podmínkách si to můžeme představit jako soud, který rozsudky rozhoduje o zneužití nebo nezneužití skrytých technik orgány veřejné moci, které mohou být v konfliktu s právem na soukromí. Také se zde uplatňují nároky vůči zpravodajským nebo policejním orgánům, které mohou porušovat širokou škálu lidských práv. Tento tribunál se jmenuje Investigator Powers Tribunal.
samotný spor
Poté jak Edward Snowden zveřejnil množství materiálů, obsahujících i techniky, kterými se vám může zpravodajská služba „nabourat“ do všech inteligentních zařízení, jako jsou telefony, počítače, televize a podobně, podala Privacy International žalobu na GCHQ, že nelegální vstupuje do inteligentních zařízení občanů Velké Británie a dokonce i Brity, kteří žijí v zahraničí. Jinak řečeno používá malware, který vyvinula americká NSA ke sledování svých občanů.
Pomocí tohoto malware se vám umí někdo nabourat do počítače a udělat v něm prakticky cokoliv. Pokud máte zkušenost se sdílenou obrazovkou, když vám ˇajťák ve vaší firmě něco opravuje v počítači na dálku, podle toho si můžeme udělat představu o práci zpravodajské služby v oblasti sigintu, avšak pohyb myší na obrazovce nevidíte. Umí vám tedy vypnout počítač, zaznamenávat každé vaše klepnutí na klávesnici, zapnout mikrofon a kameru, kopírovat dokumenty. V podstatě to samé umí udělat s vaším inteligentním televizorem, telefonem, hračkami, serverem, sítí. Toto není žádná novinka, koneckonců takový program, který je pouhým okem nepozorovatelný a zaznamenává každé jedno klepnutí na klávesnici si umíte nainstalovat do počítače i sami.
Privacy International trvala na tom, aby soud rozhodl, že GCHQ nemůže instalovat tyto malware do notebooků a telefonů. GCHQ se bránil tím, že nainstalovat někomu do domu odposlouchávací nebo kamerové zařízení je totéž jako někomu zapnout kameru na notebooku.
Také se v průběhu procesu mluvilo o tom, jak je dnes všechno „zakódované“, a proto je zapotřebí malware, který usnadňuje odhalovat komunikace potencionálních ohrozovateľov Británie. Navíc britské služby pro odposlech Britů žijících v zahraničí nepotřebují povolení, respektive nemusí v něm uvádět jméno uživatele, který bude „heknutý“ ani jakým prostředkem se tato operace bude vykonávat.
Tribunál rozhodl ve prospěch GCHQ
Senát složený z pěti soudců rozhodl, že prostředky, které GCHQ používá (malware) jsou legální. Zároveň soud v rozsudky konstatoval, že myslel na rovnováhu mezi ochranou krajiny a právem na soukromí občanů.
Případ byl zajímavý i tím, že GCHQ poprvé veřejně přiznal, že „hekovanie“, oficiálně známé jako zneužívání počítačové sítě, je jednou z metod získávání informací a boje proti bezpečnostním hrozbám. Je třeba říci, že britské zpravodajské služby mají na rozdíl od České nebo českých i pravomoc zatýkat lidi. Ale pravomoci, ve kterých jsou naše služby stále pozadu, jsou další velkou tématem na samostatný blog.
Jak a co v Česku?
S porovnáním se západem mají naše zpravodajské služby v některých věcech opravdu směšné pravomoci a kompetence. V momentě, kdy jim je někdo chce přidat, ozve se druhá strana, že ruku v ruce s pravomocemi musí jít i kontrola.
Mělo by se na ní co nejdříve začít pracovat a je to jedna z oblastí, které se nová vláda musí věnovat. Musí se najít přijatelný systém kontroly, ve kterém nesmí být žádný politik. Investigator Powers Tribunal nám může být příkladem, i když mít v České republice soud jen na oblast zneužívání informačně-technických prostředků by byl asi luxus. Na příkladu Británie vidět, že lidé jsou ochotni zvyšovat zpravodajským službám kompetence do závratných výšek, pokud si myslí nebo alespoň věří iluzi, že podléhají kontrole.