Policie Modrava – herci

Policie Modrava – námět seriálu napsal režisér, producent i scénarista Jaroslav Soukup.

Jaroslav Soukup
Jaroslav Soukup

Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova. Seriál byl po odvysílání pilotního filmu dne 9. října 2011 přerušen kvůli finanční krizi, v roce 2013 byl však obnoven. První řada seriálu byla uvedena po čtyřech letech 1. března 2015. V hlavních rolích se objevuje Soňa Norisová, Jaroslav Satoranský, Filip Tomsa a další.

Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova
Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova

Dne 8. června 2015 TV Nova oznámila, že připravuje druhou řadu, která byla odvysílána na podzim 2017.

Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova
Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova

Den po odvysílání posledního dílu druhé řady, 16. října 2017, bylo oznámeno prodloužení seriálu o třetí řadu. Natáčet by se mělo od června 2018. Třetí řada se připravuje na obrazovku v roce 2019.

Seriál byl nominován na Českého lva 2016 v kategorii Nejlepší dramatický televizní seriál, ale cenu nezískal.

Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova
Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova

 

 

 

 

 

 

 

 

Kriminalistka Jana Vinická (Soňa Norisová), přijíždí do Kašperských Hor na Šumavě, aby nastoupila na uvolněné místo vedoucí místního policejního oddělení. Ze začátku se potýká s nedůvěrou a nepřejícností od svých mužských podřízených. V každém dílu seriálu řeší nový kriminální případ ze šumavského prostředí.

Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova
Policie Modrava je český kriminální televizní seriál vysílaný na TV Nova

Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 – Vinohrady, Slezska Street

Apartment Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 - Vinohrady, Slezska Street
Apartment
Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 – Vinohrady, Slezska Street

For rent: a fully furnished 2-bedroom apartment (97m2) situated on the 5th floor of a brick building with a new lift.

Living room - Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 - Vinohrady, Slezska Street
Living room – Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 – Vinohrady, Slezska Street

The apartment has been completely renovated, newly painted and fully furnished.

Living room - Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 - Vinohrady, Slezska Street
Living room – Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 – Vinohrady, Slezska Street

There is a bedroom, a living room, a dining area with a fully fitted kitchenette, a study room, two balconies, a pantry, and a bathroom with a corner bath and toilet. One balcony has a view to the east, the other one to the west.

Dining area - Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 - Vinohrady, Slezska Street
Dining area – Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 – Vinohrady, Slezska Street

Parquet floors and tiles, gas heating. The apartment has an internet connection. Very transport links (close to metro A Flora).

Kitchen - Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 - Vinohrady, Slezska Street
Kitchen – Rent of fully furnished 2-bedroom apartment, Prague 2 – Vinohrady, Slezska Street

The monthly deposit for utilities is about 5000 CZK. Non-smokers only. For more information and property viewing please feel free to contact our English-speaking agent Jan (+420) 775 609 626.

Irsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR – Souhrnná teritoriální informace

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Podle údajů ČSÚ došlo v roce 2016 k dalšímu zvýšení vzájemného obchodního obratu oproti roku 2015, konkrétně o  6 %. Bilance však zůstává pro ČR stále výrazně negativní, přičemž saldo se dále navýšilo (meziročně rovněž o 1,4 %).

Česko-irský obchod (v tis. €)

 Rok

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

2012

312 792

607 155 919 938

-294 372

2013

358 194

639 576

997 770

-281 382

2014

378 532

751 810

1 130 342

-373 278

2015

557 731

1 104 794

1 662 525

-547 063

2016

605 025 1 143 195 1 748 219 -538 170

2017/I-III

142 357 403 605 545 963 -261 248

Zdroj: ČSÚ (Databáze zahraničního obchodu)

Irsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR - Souhrnná teritoriální informace
Irsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR – Souhrnná teritoriální informace

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Zahraniční obchod ČR–Irsko 1. 1. 2016–31. 1. 2017 (vývoz – SITC2)
Kód zboží Název zboží Název země Stat. hodnota EUR(tis.)
78 Silniční vozidla Irsko 252 671
75 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat Irsko 102 213
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. Irsko 57 822
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. Irsko 36 595
76 Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku Irsko 32 139
89 Různé výrobky, j.n. Irsko 25 487
71 Stroje a zařízení k výrobě energie Irsko 12 717
66 Výrobky z nekovových nerostů, j.n. Irsko 11 152
69 Kovové výrobky, j.n. Irsko 9 718
54 Léčiva a farmaceutické výrobky Irsko 9 463

Zdroj: ČSÚ

Zahraniční obchod ČR–Irsko 1. 1. 2016–31. 1. 2017 (dovoz – SITC2)

Kód zboží

Název zboží

Název země

Stat. hodnota EUR(tis.)

75

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

Irsko

352 324

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

Irsko

269 457

54

Léčiva a farmaceutické výrobky

Irsko

184 753

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

Irsko

88 453

89

Různé výrobky, j.n.

Irsko

73 267

55

Silice a vonné látky; leštící a čistící přípravky

Irsko

30 656

11

Nápoje

Irsko

23 141

59

Chemické prostředky a výrobky, j.n.

Irsko

17 622

01

Maso a masné výrobky

Irsko

14 819

88

Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny

Irsko

11 483

 Zdroj: ČSÚ 

Vzájemná výměna v oblasti služeb

Prioritou je zvyšování úrovně služeb poskytovaných v rámci cestovního ruchu. Dobrým základem je skutečnost, že Praha byla v posledních letech několikrát vyhlášena destinací roku pro víkendové zájezdy a nadále si udržuje vysokou popularitu. V rámci turistického ruchu je možné dále uvažovat o akvizici českého lázeňství na irském trhu ve spojení s poskytováním komplexních služeb specializovaných rehabilitačních a zdravotnických zařízení (oční a zubní zařízení a dále nejrůznější kosmetická pracoviště). České podnikatelské subjekty v tomto oboru se s dotazy nebo náměty na spolupráci mohou přímo obracet na londýnskou pobočku kanceláře CzechTourism (e-mail: info-uk@czechtourism.com).

Dále je možné uvažovat o propojení služeb personálních agentur již působících na českém trhu.

 

České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Rozhodujícími firmami ve vzájemném obchodu a ostatních oblastech ekonomické spolupráce jsou nadnárodní korporace, které z 85 % ovlivňují vývoj obchodní bilance.

V ČR existuje kolem 50 investorů s irskou majetkovou účastí. M. Ward Group (www.mauriceward.cz) je pravděpodobně největším irským zaměstnavatelem, který ve výrobním závodě u Mostu a v distribučním a logistickém centru v Kněževsi zaměstnává kolem 400 lidí. Výrobce stavebních materiálů Kingspan (www.kingspan.cz) má velký výrobní závod v Hradci Králové, Prime Hide (www.primehide.com) produkuje usně v Trutnově, Barlo Plastics vyrábí specializované plasty v Příbrami, IRE-TEX nabízí balící služby z Plzně (www.iretex.cz), C&F Tooling vyrábí nástroje ve Velimi. V minulých letech k těmto firmám přibyly Mergon International (www.mergon.com), Realtime Technologies a Connaught Electronics. V sofistikované oblasti výzkumu a vývoje podniká společnost Silicon and Software Systems (www.s3group.com) a společnost Eurocommerce, které mají vývojová centra v Praze. V Praze má centrálu i nezávislý telekomunikační operátor E-Tel. Investorů do nemovitostí je celá řada, mezi nejvýznamější patří Quinn Group, Ballymore Properties, Lexxus či Red Group (www.redgroup.cz). M&M Developments oznámily projekt na výstavbu průmyslových nemovitostí v Přestanově, Zlíně a Pardubicích. V oblasti služeb jsou nejznámější personální agentury Grafton Recruitment (www.grafton.cz) a Sigmar Recruitment (www.sigmarecruitment.com), k dalším investorům patří Radio Kiss 98. Irské firmy sídlící v ČR jsou členy Česko-irské obchodní asociace (http://www.cibca.cz). Novachem Manufacturing (www.novachem.ie) vyrábí repelenty a insekticidy  v průmyslové zóně Severní Předlice u Ústí nad Labem. Clancy Radiators (www.clancyradiators.com) ukončily výstavbu závodu na výrobu radiátorů pro automobilový průmysl ve Veselí nad Moravou. Byl vytvořen společný podnik Nanopeutics Ltd.  a české firmy Elmarco (www.elmarco.com) pro spolupráci v oblasti dalšího rozvoje nanotechnologií.

České investice v teritoriu

Řada českých podnikatelských subjektů má v Irsku zaregistrovánu firmu. Jedná se o drobné podnikatele, kteří podnikají převážně ve službách. V zemi investují do propagace a rozvoje obchodní i servisní sítě také pobočky českých firem Zetor a nadnárodní Auto Škoda. Větší české investice v zemi nejsou.

Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Nejperspektivnější odvětví pro investice jsou uvedena v bodě 5.1.

Rychlý hospodářský rozvoj Irska v poslední době vyžaduje značné investice zejména do dopravní infrastruktury, inženýrských sítí, rozvoje měst a obcí a ochrany životního prostředí:

  • výstavba nových čističek odpadních vod ve větších městech
  • rekonstrukce zastaralé vodovodní a kanalizační soustavy
  • budování telekomunikačních sítí
  • modernizace hlavních železničních tratí a obnova vozového parku
  • modernizace letišť a přístavů
  • rozšíření tramvajové dopravy v Dublinu, popř. v dalších městech
  • rozšíření a obnova vozového parku autobusové dopravy

 

Smluvní základna mezi oběma státy

Obchodně-ekonomický režim mezi ČR a Irskem je definován pravidly EU.

Ostatní platné dohody:

  • Dohoda mezi Československem a Irskem o leteckých službách mezi jejich územími (29. 1. 1947)
  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Irska o zrušení víz (12. 4. 1991)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Irska o sukcesi do dvoustranných smluv (7. 2. 1996)
  • Smlouva mezi ČR a Irskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku (21. 4. 1996)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Irska o mezinárodní silniční nákladní dopravě (13. 4. 1996)

Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc v této relaci není poskytována.

 

Příležitosti pro české exportéry v Irsku v oblasti vodního hospodářství, inženýrských sítí a čištění odpadních vod

Evropská komise připravuje žalobu proti Irsku u Soudního dvora EU kvůli neoprávněnému vypouštění odpadních vod. Evropská komise vinní irskou vládu, že nenaplňuje její směrnici 91/271/EEC  a nezajistila čistění odpadních vod ve  38 aglomeracích v Irsku, čímž dochází k ohrožení zdraví obyvatelstva a znečištění životního prostředí. Žaloba následuje po dvou varováních, která Evropská komise zaslala Irsku v roce 2015 a 2016.

Podle Evropské komise členské státy EU měly do konce roku 2000 zajistit odpovídající čistění odpadních vod v aglomeracích s více než 15 000 obyvateli a do konce roku 2005 rovněž v menších městech a obcích.

Ředitel Generálního ředitelství pro životní prostředí EU Aurel Ciobanu-Dordea dne 15. února 2017 v irském parlamentu informoval, že první rozsudek Soudního dvora EU není obvykle spojen s udělením pokuty, ale s výzvou k užší spolupráci s Evropskou komisí během následujících 18 měsíců. Avšak v případě neplnění rozhodnutí soudu budou přijata opatření, která zahrnují pokuty a další sankce.

Irsko má dlouhodobě problémy s čištěním odpadních vod, které jsou navíc doprovázeny i snižováním výdajů na tuto oblast (od roku 2013 až o 40 %).

Ministerstvo pro bydlení, plánování a místní samosprávu Irska uvedlo, že vytvoří detailní investiční plán, který zajistí realizaci požadavků Evropské komise. V této souvislosti vláda, která již nyní uvolnila značné prostředky na rekonstrukci vodovodních sítí, plánuje investovat dalších 1,7 mld. EUR do roku 2021 do čističek odpadních vod.

V souvislosti s výše uvedeným Velvyslanectví České republiky v Irsku vidí možnosti pro uplatnění českých firem působících v oblasti vodního hospodářství, inženýrských sítí a čištění odpadních vod a je připraveno poskytnout jim pomoc při vstupu na irský trh.

Jiří Hušner, rada – vyslanec, Velvyslanectví České republiky v Irsku

Stručné dějiny diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Irskem

Česká republika a Irsko před druhou světovou válkou diplomatické vztahy nenavázaly. 14. listopadu 1929 byl ovšem v Dublinu ustaven československý konzulát a existoval zde až do 29. ledna 1947, kdy byl irské vládě oznámen záměr povýšit jej na československé velvyslanectví. Stalo se tak dopisem tehdejšího ministra zahraničních věcí Vladimíra Clementise a výše zmíněné datum jeho přijetí irskou stranou je také považováno za datum zahájení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.

Tato situace však netrvala dlouho. 1. dubna 1950 oznámila čs. komunistická vláda, že své diplomaty z Dublinu stahuje. Vztahy byly opět obnoveny až v prosinci roku 1975, kdy zástupci obou zemí v OSN podepsali dohodu o znovuotevření ambasád v Praze a v Dublinu, a to nejpozději do roku 1979. K tomu však nakonec nedošlo. V průběhu 70. let tak byla v Dublinu ustavena alespoň československá obchodní mise, která byla v roce 1995 transformována ve velvyslanectví České republiky. Do tohoto roku byly diplomatické vztahy udržovány prostřednictvím velvyslanců ve Velké Británii, resp. v Rakousku.

Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Irskem byly oficiálně navázány se vznikem ČR, tedy 1. ledna 1993. Velvyslanectví v Dublinu pak zahájilo svou činnost v dubnu 1995. Prvním českým velvyslancem ČR v Irsku se stal Luboš Nový (1995-1999). Následovali Petr Kolář (1999-2003), Josef Havlas (2003-2008) a Tomáš Kafka (2008-2014). Velvyslankyně Hana Mottlová působí ve své funkci od 14. ledna 2014. Funkci rezidentních velvyslanců Irska v ČR dosud zastávali: Marie Cross (1995-1999), Michael Collins (1999-2001), Joseph Hayes (2001-2005), Donal Hamill (2005-2009), Richard Ryan (2009-2011) a Brian McElduff, jako chargé d´affaires (2011-2012), Alison Kelly (2012-2015). Současným velvyslancem je Charles Sheehan (od 26. srpna 2015).

Irsko – Velvyslanectví České republiky v Irsku Dublin

Velvyslanectví České republiky v Irsku – Embassy of the Czech Republic
57 Northumberland Road, Ballsbridge, Dublin
Telefon 00353/(0)1/6681135, 6681343, KO-6681281
Fax 00353(0)/16681660
E-mail: dublin@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/dublin

Vedoucí úřadu: Mgr. Hana MOTTLOVÁ
Funkce VZÚ
Působnost úřadu diplomatická a konzulární pro Irsko
Časový posun -1 hod.

Provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek 09.00 – 17.00
úřední hodiny KO pro veřejnost:
úterý 09.30 – 12.00, 13.30 – 16.00
a čtvrtek 09.30 – 12.00, 13.30 – 16.00

Velvyslanectví ČR v Dublinu je v r. 2017 otevřeno podle českého kalendáře státních svátků:

Neděle 1. ledna Nový rok ● Den obnovy samostatného českého státu
Pátek 14. dubna Velký pátek
Pondělí 17. dubna Velikonoční pondělí
Pondělí 1. května Svátek práce
Pondělí 8. května Den vítězství
Středa 5. července Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Čtvrtek 6. července Den upálení mistra Jana Husa
Čtvrtek 28. září Den české státnosti
Sobota 28. října Den vzniku Československa
Pátek 17. listopadu Den boje za svobodu a demokracii
Neděle 24. prosince Štědrý den
Pondělí 25. prosince 1. svátek vánoční
Úterý 26. prosince 2. svátek vánoční

Česká republika se těší výborným vztahům s Irskem a velmi si tohoto partnerství cení. Dvoustranná spolupráce i spolupráce mnohostranná, v rámci Evropské unie stejně jako v globálních otázkách, se pevně opírá o společně sdílené hodnoty.

Kolik lidí mluví v Irsku Irsky a kolik lidí v Irsku se domluví anglicky

Irština, která je v Irsku hlavním úředním jazykem, patří do skupiny keltských jazyků a je příbuzná skotské galštině, velštině a bretonštině. Až do počátku 19. století mluvila většina obyvatelstva irsky, kolem roku 1891 však již 85 % populace mluvilo pouze anglicky. Podle posledních dostupných údajů 35 % dospělého obyvatelstva uvádí, že irštinu ovládá. Tento nárůst je zřejmě výsledkem národního kulturního obrození a vzniku nezávislého irského státu na počátku 20. století.

Nový stát používání irštiny aktivně podporoval. Dnes se irštinou ve velké míře hovoří v oblastech nazývaných Gaeltacht, které se nacházejí podél západního pobřeží. Státní úřad Úsarás na Gaeltachta podporuje v těchto irsky mluvících oblastech výuku pouze v irštině. Existuje také národní rozhlasové vysílání (Raidió na Gaeltachta) a televizní vysílání v irštině (Teilifís na Gaeilge).

Energetický profil Velké Británie – Události, které ovlivňovaly vývoj britského energetického odvětví

Události, které ovlivňovaly vývoj britského energetického odvětví

  • Leden 2009 – Dokončen převod akcií British Energy Group na EdF za celkovou cenu £12,5 mld. Transakce přiblížila EdF k zakázce na dodávku čtyř nových jaderných reaktorů. Britská vláda prodejem 36% balíku akcií získala £4,4 mld, které použije na ukončení provozu vysloužilých jaderných elektráren.
  • Únor 2009 – Představen návrh nových regulatorních opatření, který umožní vybudování infrastruktury k přepravě a skladování zemního plynu ve vzdálenosti až 200 mil od britského pobřeží. Vláda rovněž udělila souhlas s výstavbou třech nových plynových elektráren ve městech Pembroke, King’s Lynn a Hatfield, o celkovém výkonu 4 GW, tj. dostatečnou kapacitou na zásobení čtyř milionů domácností.
  • Duben 2009 – Ministr pro energetiku a klimatickou změnu ve zprávě parlamentu představil novou generaci uhelných elektráren vybavených filtry na zachytávání zplodin uhlíku a jejich uskladnění. Ministr rovněž oznámil plán vybudovat čtyři takové elektrárny do roku 2020.
  • Duben 2009 – Jeden ze tří zájemců o plánovanou výstavbu jaderných elektráren, konsorcium Iberdrola, které tvoří společnosti GDF Suez a Scottish & Southern Energy, oznámil, že neuspěl v tendru na koupi pozemků pro výstavbu budoucích jaderných elektráren. Původně se předpokládalo, že cena nepřesáhne £160 mil, aktuální odhady přesahují £400 mil. Publikován seznam 11 možných lokalit pro vybudování nových jaderných elektráren do roku 2025:
  • Dungeness (Kent)
  • Sizewell (Suffolk)
  • Hartlepool (Cleveland)
  • Heysham (Lancashire)
  • WylfaPeninsula (Anglesey, Wales)
  • Oldbury (Gloucestershire)
  • Hinkley Point (Somerset)
  • Bradwell (Essex)
  • Sellafield (Cumbria)
  • Braystones (Cumbria)
  • Kirkstanton (Cumbria)
  • Květen 2009 – Společnosti E.ON, Dong a Masdar oznámily zahájení první etapy farmy větrných elektráren v lokalitě London Array. Projekt o výkonu 1 GW situovaný do hrabství Kent a Essex bude největší svého druhu (na otevřeném moři) na světě a po dokončení by měl dosahovat kapacitu k uspokojení poptávky po elektrické energii čtvrtiny aglomerace širšího Londýna. Zahájení provozu je plánováno na rok 2012.
  • Květen 2009 – Vláda oznámila záměr do roku 2020 vybavit všechny britské domácnosti „chytrými“ zařízeními na měření odběru energií, které budou schopny i na dálku poskytovat informace i odběru v reálnem čase a příp. i doporučit odběratelům optimalizaci nákladů za energie.
  • Květen 2009 – Konsorcium RWE/E.ON získalo do svého portfolia dvě ze tří zvažovaných lokalit k výstavbě nových jaderných elektráren – Wylfa v severním Walesu a Oldbury v Gloucestershire. EdF oznámila, že koupila část třetí locality Bradwell v Essexu.
  • Červenec 2009 – RWE a E.ON vyzvali dodavatele technologií jaderných reaktorů k výběru partnerů k výstavbě jaderných elektráren. Společnosti jako možné dodavatele předběžně zmínily Laing O’Rourke, Costain, Fluor a Carillion.
  • Říjen 2009 – Britská konstrukční společnost Carillion utvořila joint venture s francouzskou společnosti Eiffage za účelem podání nabídky k výstavbě jaderných elektráren v UK. V minulosti už uvedené společnosti na několika rozsáhlých projektech spolupracovaly.
  • Listopad 2009 – Inspektoři z Nuclear Installations Inspectorate vyjádřili obavy ohledně bezpečnosti jaderných reaktorů typu Areva EPR a Westinghouse AP1000. Uvedené společnosti obratem navrhly řešení a doplnily dokumentaci.
  • Prosinec 2009 – Horizon Nuclear Power (konsorcium RWE a E.ON) informovalo, že do šesti měsíců oznámí, se kterým z dodavatelů technologie jaderných reaktorů (Areva a Toshiba/Westinghouse, kteří si jako jediní nechali posoudit technologii od Health and Safety Executive) budou spolupracovat na výstavbě dvou nových jaderných elektráren (4 z celkem 6ti jaderných reaktorů) v lokalitách Wylfa a Oldbury v předpokládané hodnotě £15-£20 mld.
  • Prosinec 2009 – DECC oznámil, že v roce 2010 spustí dvouletý pilotní projekt financování úprav vedoucích ke snížení energetické náročnosti britských domácností. Projekt vychází z vládní koncepce proměny UK v „nízkoemisní ekonomiku“. Model financování počáteční investice spočívá na principu splátek ve výši dosažených energetických úspor, tj. využívá rozdílu ve spotřebě před a po instalaci úsporných technologií pořízených na úvěr.
  • Leden 2010 – Vláda vydala povolení 9ti společnostem k vybudování větrných parků v pobřežních vodách UK. Dodavatel zařízení pro jaderné elektrárny Westinghouse si vybral smluvní partnery Laing O’Rourke a Shaw Group v případě účasti na budoucích tendrech/subdodávkách v UK.

Energetický profil Velké Británie – Britským regulačním úřadem pro odvětví plynu a elektřiny je Ofgem

Regulatorní prostředí

Britským regulačním úřadem pro odvětví plynu a elektřiny je Ofgem. Hlavní funkcí regulátora je dohlížet na zájmy spotřebitele a podporovat konkurenční prostředí. Ofgem je řízen Úřadem pro trh s elektrickou energií a plynem (GEMA). Role GEMA je vymezena zákonem o plynu z roku 1986, zákonem o elektřině z roku 1989, zákonem o ochraně hospodářské soutěže z roku 1998, zákonem pro podniky veřejných služeb z roku 2000 a zákonem o energetice z roku 2004.

V říjnu 2008 vzniklo ministerstvo energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change, DECC). Od jeho ustanovení si vláda slibuje zlepšení komunikace týkající se klimatických změn a potvrzení pozice leadera ve světě v boji proti klimatickým změnám. Vytvoření DECC vzešlo přesunem energetické agendy z BERR (dnešní BIS,  Department for Business, Innovation and Skills) a agendy klimatických změn z DEFRA (Department for Environment, Food and Rural Affairs). Rezort vede Ed Miliband, dále na něm působí Mike O´Brien (Minister of State), Lord Hunt of Kings Heath (Minister of State) a Joan Ruddock (Parliamentary Under-Secretary of State).

Budoucnost britského energetického odvětví a výstavba nových jaderných elektráren 

Britská vláda ve výstavbě nukleárních elektráren rovněž spatřuje další impuls pro britský průmysl (zvláště oživení činnosti velkých sofistikovaných sléváren a výroben velkých tlakových nádrží pro generátory). Areva se nechala slyšet, že pokud v konkurenci s nabídkou Westinghouse získá zakázky na reaktory, umožní subdodávky britským a německým firmám. Podepsala již předběžné dohody s BAE Systems, Rolls Royce a dalšími firmami v hodnotě £30 mld (nejen pro čtyři nové britské elektrárny – ty se odhadují celkem na £10 mld). Tyto zakázky by měly vytvořit 10 tisíc nových pracovních míst.

Rozvoj jaderné energetiky v UK je v rozporu s představami skotské samosprávy. Ta upřednostňuje „zelenou“ energii ve všech formách. Tato politika se opírá o dostatek řek vhodných pro vodní elektrárny, o silné větrné proudy na pobřeží Skotska a hlavně o bohaté zásoby uhlí /také uhlí v sousední severovýchodní Anglii, kde se nacházejí nově objevené velké podmořské zásoby/. Současné dvě jaderné elektrárny na území Skotska (obě ve vlastnictví BEG)  po vypršení životnosti v roce 2020 nejspíš nebudou nahrazeny novými.

Předseda EdF (vlastníka BEG, největšího britského výrobce elektrické energie) Pierre Gadonneix označil Británii za největší obchodní příležitost v oblasti výstavby jaderných elektráren na světě. EDF/Francie zde spatřuje velké obchodní příležitosti pro francouzské společnosti. Očekává se, že v chystaném tendru na dostavbu nových jaderných elektráren by mohl uspět právě francouzský reaktor typu EPR (European Pressurized Reactor,  resp. Evolutionary Power Reactor) z nabídky francouzské společnosti Areva (býv. evropskoamerické konsorcium firem Framatome z roku 1958. Odchodem Westinghouse v roce 1981 nyní ryze evropská společnost), která je z 90% vlastněna francouzským státem.

EDF se rozhodla pro ovládnutí British Energy také vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny v portfoliu British Energy většinou vlastní i pozemky kolem elektráren. Na těchto pozemcích plánuje výstavbu nových jaderných elektráren, jelikož zde již není nutné překonávat odpor obyvatelstva a místních samospráv a není nutné ani oddalovat výstavbu elektráren z důvodu dlouhých jednání při výkupu pozemků od jejich spekulujících vlastníků. EdF již jedná s vládní organizací pro likvidaci starých elektráren a regeneraci příslušného území NDA (Nuclear Decommissioning Autority) o odprodeji pozemků po likvidovaných starých elektrárnách. V nejbližší době se mají v Británii stavět čtyři jaderné elektrárny (v Hinkley Point v Somersetu a v Sizewell v Suffolku). V médiích, jakož i v britských odborných kruzích často zaznívá názor, že pro tak rychlou výstavbu nových elektráren nebude v zemi dostatek kvalifikovaných sil ani komponentů.

V květnu 2007 vydala britská vláda pracovní dokument s názvem „Budoucnost nukleární energie“ (v UK), který stanovuje vládní priority v tomto odvětví. Vláda deklarovala, že nechce financovat výstavbu jaderných elektráren z veřejných zdrojů, má nicméně povinnost posoudit návrhy předložených typů reaktorů v souvislosti s dopadem na životní prostředí a bezpečnost.

Jedním z cílů konceptu dalšího rozvoje odvětví jaderné energetiky bylo nejen informovat případné zájemce o budoucích plánech vlády v této oblasti, ale i umožnit všem účastníkům výběrového řízení důkladně se seznámit s řadou podmínek, jimiž vláda podmiňuje účast na tendrech k budoucí výstavbě jaderných elektráren v UK prostřednictvím procesu licencování jednotlivých typů reaktorů. DECC ani jiná vládní agentura nestanovila žádné konkrétní technické podmínky, které by vymezily účast na případném budoucím tendru. Jedním z cílů konceptu bylo vyzvat dodavatele nechat si posoudit jejich typ reaktoru. Výsledek tzv. Generic Design Assessment (GDA) určí jestli splňují požadavky na bezpečnost, životní prostředí, atd. Konkrétní technické parametry by se měly posuzovat v pozdější fázi.

Kromě stanovení rámcových podmínek pro hlavní dodavatele technologie reaktoru uvedený koncept vyzývá k podání přihlášek pro prozkoumání konkrétního typu použité technologie. Z přihlášených uchazečů vyhověli předběžným podmínkám stanoveným Ministerstvem pro energetiku a změnu klimatu: kanadský ACEL, General Electric/Hitachi, Areva/EDF a Westinghouse. Dvě další společnosti projevily zájem o prozkoumání technologie prostřednictvím GDA, ale nepodaly přihlášku k účasti na výběrovém řízení. Vláda rovněž  vyzvala provozovatele jaderných elektráren k podání předběžného vyjádření, který typ reaktoru jsou schopny podporovat. Do této fáze se přihlásilo 11 provozovatelů jaderných elektráren, kteří pokrývají všechny čtyři předložené typy reaktorů.

Předpokladem vydání předběžné licence na výstavbu jaderné elektrárny je detailní prověření technologie Inspektorátem jaderných zařízení, který působí na Health and Safety Executive (nevládní organizace, která ze zákona posuzuje, reguluje a vymáhá bezpečnost pracovních provozů). Předpokládá se, že proces posuzování vlivu na životní prostředí, resp. předběžné schválení technologie jaderného reaktoru by mělo trvat tři a půl roku. ACEL svoji přihlášku krátce po zahájením procesu licencování stáhl. Konsorcium General Electric/Hitachi později rovněž oznámilo, že dočasně pozastavuje svou účast v této fázi výběrového řízení. Není zřejmé, jestli zbývající dvě společnosti vytvářejí dostatečné předpoklady k tomu, aby se budoucí výstavba jaderných elektráren realizovala v tržních podmínkách.

Očekávaný vývoj 

V posledních deseti letech klesá objem vypouštěných emisí v Británii ročně o 1%. Souvisí to se zaváděním nových technologií, trvale klesajícím podílem těžkého průmyslu na HDP, ale i s dopady ekonomické krize. Aby dostála vláda svému závazku snížit do roku 2020 objem emisí o více než třetinu oproti roku 1990, muselo by se roční tempo poklesu zrychlit na 1,4%. Dosažení tohoto cíle bude jen obtížné bez výrazného omezení spotřeby energie v domácnostech, především ze zdrojů, které produkují emise CO2. Nejen nové, ale i existující stavby musí být dle DECC energeticky efektivnější, resp. teplo/elektřina by měly pocházet primárně z nízkoemisních zdrojů. V tzv. Climate Change Bill (Parlamentem schválen 26. listopadu 2008) jsou obsaženy dva právně závazné národní cíle na snížení emisí CO2 v roce 2020 o 26% a v roce 2050 o 60% (ve srovnání s úrovní v roce 1990). Předpis dále ukládá vypracování závazných 5. letých “emisních rozpočtů“.

V souvislosti s naplněním závazku environmentální legislativy EU ke snížení emisí kysličníku siřičitého a oxidu dusíku, která ukládá členským státům zvýšit do roku 2020 poměř energie z obnovitelných zdrojů na 20%, rozhodla britská vláda o uzavření tepelných elektráren o celkovém výkonu 11 GW do roku 2015 a omezení výkonu dalších do roku 2020. Z 12 provozovaných jaderných elektráren 11 skončí životnost do roku 2023. Britská vláda předpokládá, že v důsledku uzavření tepelných a jaderných elektráren bude nutné do roku 2020 nahradit 22,5 GW chybějící kapacity k výrobě elektrické energie.

Britský think-tank Open Europe uvádí, že plánované cíle EU snížit do roku 2020 objem vypouštěných emisí o 20% a získávat 20% energií z obnovitelných zdrojů jsou pouhou politickou rétorikou. Open Europe se ve své studii opírá o názory prof. Dietera Helma z Oxfordské univerzity, který je v oblasti ekologie a energetiky také poradcem britské vlády. Podle něj budou náklady pro některé země enormně vysoké. Naopak za cestu správným směrem považuje soustředit se na technologii čistého uhlíku a postavit jádro na stejnou úroveň s dalšími vysoce efektivními energetickými zdroji.

Ambiciózní emisní cíle na jedné straně a nedostatečná náhrada za uzavřené jaderné a tepelné elektrárny v nejbližších letech způsobí, že Británie přestane být 100% energeticky soběstačná. Open Europe ve své studii odhaduje, že náklady členských států EU do roku 2020 na realizaci „klimatického  balíčku“ budou 73 mld EUR ročně (UK 9 mld EUR). UK v současnosti vyrábí 5,5% elektrické energie z obnovitelných zdrojů; dosažení navrhovaných cílů si však vyžádá nárůst tohoto podílu až na 40%. Tato čísla podle Open Europe vyvolávají v době přetrvávající krize ekonomické i fiskální znepokojení.  

Energetický profil Velké Británie výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů

Pro UK je potenciálně nejvýznamnější větrná a příbojová energie. Velká očekávaní se vkládají také do tzv. čistého uhlí – zachycování a uchovávání oxidů uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS). V současnosti probíhá přípravná fáze národního projektu na výstavbu a provoz jednoho testovacího zařízení technologie CCS.

Výroba energie z obnovitelných zdrojů (v tisícovkách tun ropného ekvivalentu) 
 1995  2000  2006  2007  2008
Geotermální a solární vytápění 7 12 38 47 58
Větrné a přílivové elektrárny 1 81 363 454 610
Vodní elektrárny 448 437 395 438 444
Plyn z biomasy 80 731 1 465 1 548 1 574
Bioplyn 138 169 195 213 245
Dřevo 174 458 396 433 466
Zpracování komunálního odpadu 101 375 513 521 538
Tekutá biopaliva  –  – 188 362 826
Ostatní biopaliva 72 265 1 209 1 143 1 139
Celkem 1 021 2 529 4 761 5 156 5 900

Biomasa se v roce 2008 podílela ze čtyř pětin na produkci energie z obnovitelných zdrojů. Na zbytku se podílí především vodní a větrné elektrárny. Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se za posledních deset let více jak zdvojnásobila a v současnosti dosahuje 5,5% z celkového objemu spotřebované elektrické energie.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (v procentech na celkové výrobě elektřiny) 
 1990  2000  2006  2007  2008
Větrná, přílivová, solární a biomasa 0,2 1,3 3,4 3,7 4,2
Vodní 1,6 1,3 1,2 1,3 1,3
Celkem obnovitelné zdroje 1,8 2,6 4,6 4,9 5,5
Z toho povinný výkup 1,3 4,5 4,8 5,4

Za růstem podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu stojí rozmach biomasy a nové velkokapacitní větrné parky. I přesto se nezdá být pravděpodobné, že by UK bylo do roku 2020 schopné splnit závazek 20% podílu na celkovém objemu vyrobené energie.

Výroba elektrické energie a energie k vytápění z obnovitelných zdrojů v letech 1990-2008

Energetický profil UK