Psychiatrie: na mušku jsme si vzali děti!

Jak je možné, že se děti čím dál častěji dostávají do rukou psychiatrie? Odpovědi na to, proč jsou z nich pacienti na doživotí, jak je to s jejich násilnickým chováním, sebevraždami, náhlými úmrtími a mnoho dalšího. Má s tím co do činění spojenectví psychiatrie a farmaceutického průmyslu? www.psychiatrie-info.cz

Společenství vlastníků jednotek domu čp. 101,102,103,104, 17.listopadu, Kutná Hora IČO: 26752255

Datum zápisu 25. 2. 2003
Obchodní firma : Společenství vlastníků jednotek domu čp. 101,102,103,104, 17.listopadu, Kutná Hora

Společenství vlastníků jednotek domu čp. 101,102,103,104, 17.listopadu, Kutná Hora IČO: 26752255
Společenství vlastníků jednotek domu čp. 101,102,103,104, 17.listopadu, Kutná Hora IČO: 26752255

Sídlo : Kutná Hora, 17. listopadu čp. 103, PSČ 284 01
IČO : 26752255
Právní forma : Společenství vlastníků jednotek
Spisová značka 3146 S, Městský soud v Praze
Předmět činnosti
– správa domu
Statutární orgán
LADISLAVA CHUDOBOVÁ – člen výboru
Kutná Hora – Šipší, 17. listopadu, PSČ 284 01
den vzniku členství: 6. 12. 2017
ANNA NOVÁKOVÁ – Místopředseda výboru
Kutná Hora – Šipší, 17. listopadu, PSČ 284 01
den vzniku členství: 6. 12. 2017
den vzniku funkce: 3. 1. 2018
JITKA LITTMANOVÁ – člen výboru
Kutná Hora – Šipší, 17. listopadu, PSČ 284 01
den vzniku členství: 18. 10. 2007
BOHUSLAV KUČERA – předseda výboru
Kutná Hora – Šipší, 17. listopadu, PSČ 284 01
Mgr. Marie Tučková – člen výboru
Kutná Hora, 17. listopadu 103
den vzniku členství: 18. 10. 2007

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk, 75 m2 ve druhém patře novostavby, která se nachází jen 100 m od stanice metra Stodůlky, na adrese Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775.

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 - Stodůlky, Svitákova 2775 - balkon
Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775 – balkon

Byt je téměř úplně zařízen. Oproti fotografiím v bytě nezůstane manželská postel. Obývací pokoj (26,6 m2) je vybaven obývací stěnou, LCD televizí, rohovým gaučem, kulatým rozkládacím jídelním stolem pro 4 osoby (v rozloženém stavu pro 6 osob).

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 - Stodůlky, Svitákova 2775 - obývací pokoj
Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775 – obývací pokoj
Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 - Stodůlky, Svitákova 2775 - obývací pokoj
Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775 – obývací pokoj

Kuchyňská linka je vybavena indukčním sporákem, digestoří, myčkou, lednicí s mrazákem, elektrickou parní troubou. Koupelna je s dvěma umyvadly a je vybavena pračkou značky LG s kapacitou 7 kg prádla.

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 - Stodůlky, Svitákova 2775 - koupelna s pračkou. vanou a dvěma umyvadly
Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775 – koupelna s pračkou. vanou a dvěma umyvadly

Manželská ložnice je vybavena dvěma velkými šatními skříněmi, komodou, nočním stolkem a malým kosmetickým stolkem se zrcadlem.

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 - Stodůlky, Svitákova 2775 - ložnice se dvěma skříněmi
Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775 – ložnice se dvěma skříněmi

Pracovna je vybavena dvěma velkými šatními skříněmi a širokým psacím stolem a dalším odkládacím stolem, malým psacím stolkem a dvěma židlemi. Na podlahách jsou v obytných místnostech dubové parkety, v předsíni, komoře, koupelně a WC je na podlaze dlažba. V bytě je komora 1,8 m2 s regály. Koupelna je vybavena vanou a dvěma umyvadly.

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 - Stodůlky, Svitákova 2775 - komora a chodba
Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775 – komora a chodba

Z obývacího pokoje je vstup na balkon 5 m2 na kterém je pohodlný zahradní nábytek. Vysokorychlostní internet (UPC a A1M),společná televizní anténa. Odběr elektřiny a internet bude převeden na nájemce. Jedno parkovací stání v suterénu domu, pronájem jednoho dalšího parkovacího místa je možné za 1500 Kč / měsíc v budově která je jen 100 m od bytu.

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 - Stodůlky, Svitákova 2775
Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775

Blízko obchodního centra Zličín ( TESCO, IKEA,Globus,Metropole Zličín. Kauce dva nájmy. BEZ DOMÁCÍCH ZVÍŘAT !!! Prohlídky po dohodě, pronájem od 1.5.2019

Pronájem částečně zařízeného bytu 3+kk Praha 5 – Stodůlky, Svitákova 2775

Britská čtvrť je první rezidenční projekt tvořený bytovými a rodinnými domy, který již od roku 2006 postupně vzniká v rámci výstavby nové městské čtvrti Západní Město v lokalitě pražských Stodůlek (Praha 13). Autory projektu jsou ABM architekti (Britská čtvrť) a architektonický ateliér ADR s.r.o. (City West).

Západní město - Britská čtvrť byla dokončena v roce 2010.
Západní město – Britská čtvrť byla dokončena v roce 2010.

Historie Britské čtvrti se začala psát v roce 2007, kdy byla zahájena první etapa výstavby. Ta byla dokončena v roce 2010 a vzniklo v ní 298 nových bytů v devíti bytových domech, dětské hřiště a vyhlídkové jezírko s dřevěnou lávkou. V dalších čtyřech etapách vzniklo 375 bytů. Na jaře 2015 se nacházela ve stádiu výstavby již šestá etapa projektu a další byly ve stádiu přípravy.

Britská čtvrť Praha 5 - Stodůlky - bydlení u metra s parkováním
Britská čtvrť Praha 5 – Stodůlky – bydlení u metra s parkováním

V letech 2007–2015 bylo na Západním Městě postaveno 673 nových bytů celkem v pěti etapách projektu Britská čtvrť a 5 kancelářských budov v projektu City West. Své sídlo si zde našly významné české i nadnárodní společnosti (Vodafone, Bayer, Siemens, Hyundai, Komerční banka a další).

Praha - Stodůlky - Britská čtvrť
Praha – Stodůlky – Britská čtvrť

Vzniklo zde nové centrální náměstí s novými obchody a službami, na kterém se nachází nový vstup do metra. Zdejší rezidenti mohou již nyní využívat řadu nových služeb, které pravidelně přibývají. Příkladem je Billa, restaurace značky Pilsner Urquell Bekovka, banka, Sushi bar a řada dalších.

The Jive Aces & Rebecca Grant – Nothing’s Too Good For My Baby


 

Get the new album now from Amazon at http://is.gd/kingoftheswingers

The Jive Aces and Rebecca Grant with the classic Louis Prima and Keely Smith duet „Nothings Too Good For My Baby“ from the album „King of the Swingers: A Salute to Louis Prima“. Also with the hilarious Jim Meskimen.

http://www.jiveaces.com
http://www.rebeccagrant.co.uk
http://www.jimpressions.net

Léčba elektrošoky. Dá se o tom vůbec říci, že je to léčba?


 

ZAPNĚTE SI ČESKÉ TITULKY
Dlouhá desetiletí jsou elektrošoky podrobovány nekompromisní kritice a jejich negativní dopady na zdraví člověka jsou široce známy. Pod tíhou důkazů a tlakem veřejnosti jsou občas zavrženy, ale a pak se znovu vracejí na scénu. Podaří se ústavnímu právníkovi Jonathanu Emordovi jejich používání definitivně zastavit? Více o skutečné podstatě elektrošoků i o známých osobnostech, které se staly jejich obětí, si po shlédnutí videa přečtěte zde
http://cchr.cz/wp-content/uploads/2017/04/1-cz-ect.pdf

měsíční mzda na Slovensku rostla, zvláště pracovníci IT sektoru vydělávali více než 2000 eur

V závěru roku 2018byla nejvyšší průměrná nominální měsíční mzda v informačních a komunikačních oborech. Jak dále informoval Statistický úřad Slovenské republiky, v prosinci dokonce v meziročním srovnání stoupla o 9,6% na 2 006 eur.

Průměrná měsíční mzda na Slovensku rostla, pracovníci IT sektoru vydělávali více než 2000 eur
Průměrná měsíční mzda na Slovensku rostla, pracovníci IT sektoru vydělávali více než 2000 eur

Nejvíce lidé vydělávají v Bratislavě
Z pohledu právní formy subjektů průměrná nominální měsíční mzda vzrostla ve srovnání s druhým čtvrtletím loňska v rozpočtových organizacích o 9,1% na 1 062 eur, ve velkých podnicích s 20 a více zaměstnanci o 7,2% na 1 216 eur, v příspěvkových organizacích o 6% na 1 105 eur av malých podnicích do 19 zaměstnanců o 2,9% na 716 eur.

Z územního hlediska vyšší než v průměru za celé hospodářství ČR byla průměrná nominální měsíční mzda pouze v Bratislavském kraji (1 285 eur).

V ostatních krajích se pohybovala od 758 eur v Prešovském kraji do 942 eur v Trnavském kraji. Ve všech krajích byla průměrná mzda vyšší než ve 2. čtvrtletí minulého roku s nejvyšším přírůstkem o 9,1% v Nitranském kraji a o 8,2% v Žilinském kraji.

V prvním pololetí letošního roku dosáhla průměrná nominální měsíční mzda zaměstnance v hospodářství 980 eur. Meziročně se zvýšila o 6,4%, reálná mzda vzrostla o 3,7%. Růst nominální mzdy byl o 2,2 procentního bodu rychlejší než ve stejném období minulého roku.

Ve vybraných tržních službách to byl růst o 8,3% na 1 075 eur. Třetí nejvyšší průměrnou nominální měsíční mzdu měli pracovníci v průmyslu, kde bylo meziroční zvýšení o 4,9% na 1 162 eur.

POKLES V PRODEJI A OPRAVĚ AUT
Ve velkoobchodě to bylo zvýšení o 6% na 1 073 eur, v dopravě a skladování o 4% na 1 039 eur, v ubytování o 10,3% na 791 eur, v maloobchodě o 5,7% na 759 eur, ve stavebnictví o 7,5% na 756 eur av činnostech restaurací a pohostinství o 14,3% na 512 eur.

Na druhé straně, snížila se v závěru roku průměrná nominální měsíční mzda v prodeji a opravě motorových vozidel o 3,5% na 1 090 eur.

Průměrná reálná měsíční mzda v prosinci 2018
Průměrná reálná měsíční mzda v prosinci 2018

Průměrná reálná měsíční mzda v prosinci 2018 meziročně vzrostla v činnostech restaurací a pohostinství o 12,4%, ubytování o 8,4%, informačních a komunikačních činnostech o 7,6%, vybraných tržních službách o 6,3%, stavebnictví o 5, 5%, velkoobchodě o 4,1%, maloobchodě o 3,8%, průmyslu o 2,9% av dopravě a skladování o 2,1%. Klesla v prodeji a opravě motorových vozidel o 5,4%.

VÍCE vydělali AJ V restaurace a hospody
V průměru za celý rok 2018 se v meziročním srovnání mzda zvýšila v informačních a komunikačních činnostech o 9,7% na 1 897 eur, v činnostech restaurací a pohostinství o 9,5% na 473 eur, v ubytování o 8,3% na 734 eur, v maloobchodě o 7,2% na 726 eur, ve velkoobchodu o 7,1% na 979 eur, v průmyslu o 6,7% na 1 116 eur, ve stavebnictví o 6,4% na 713 eur, ve vybraných tržních službách o 5,9% na 956 eur, v dopravě a skladování o 5% na 962 eur av prodeji a opravě motorových vozidel o 2,1% na 1 003 eur.

Reálná měsíční mzda vzrostla meziročně v informačních a komunikačních činnostech av činnostech restaurací a pohostinství shodně o 7%, ubytování o 5,8%, maloobchodě o 4,7%, velkoobchodě o 4,6%, průmyslu o 4,1%, stavebnictví o 3,8%, vybraných tržních službách o 3,3% av dopravě a skladování o 2,4%. Klesla v prodeji a opravě motorových vozidel o 0,4%.

Životní a pracovní podmínky v Maďarsku

Životní a pracovní podmínky v Maďarsku

Odpovědnými orgány zprostředkování práce jsou (úřady pracovní mobility) patřící k Národním službám zaměstnanosti (Nemzeti Foglalkoztatási Szolgálat – ‚NFSZ‘) ve spolupráci se soukromými pracovními agenturami. Samostatně výdělečně činné, ekonomické podniky bez právní subjektivity a právnické osoby s trvalým pobytem v Maďarsku mohou provádět zprostředkování jako soukromé pracovní agentury pokud byli zaregistrováni na příslušném úřadu pracovní mobility v místě jejich působení. Více než polovina agentur vykonává svou činnost na středním Maďarsku.

Kdokoliv může úřady pracovní mobility nebo pracovní agentury kontaktovat v případě potřeby asistence při hledání práce (nejen evidovaní uchazeči o zaměstnání). Agentury se pokoušejí párovat jednotlivé pracovní nabídky s individuálními schopnostmi a očekáváními všechny, kteří hledají zaměstnání. Tyto služby jsou bezplatné pro zaměstnance. Bližší informace o poskytovaných službách najdete na internetové stránce NFSZ, kde jsou také zobrazeny současné nabídky práce. Zaměstnavatelé sem totiž mohou své pracovní nabídky vyvěsit. Na této internetové stránce najdete také služby Eures.

V Maďarsku působí i agentury práce, přičemž 87% z nich zprostředkovávala dočasné zaměstnání pouze v Maďarsku.

Existuje velké množství internetových stránek, které umožňují zaměstnavatelům zveřejnit jejich pracovní nabídky a uchazečům zveřejnit jejich žádosti.

Na základě provedeného průzkumu téměř polovina dotázaných v Maďarsku získala svou práci díky informacím poskytnutými rodiči, přáteli či známými.

1. prodavači (ISCO 5223)
2. Mechanici, opraváři zemědělských a průmyslových strojů (ISCO 7233)
3. Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 9329)
4. Zdravotní sestry (ISCO 3221)
5. Řidiči nákladních automobilů a kamionů (ISCO 8332)
6. číšníci (ISCO 5131)
7. Pracovníci ve skladu (ISCO 4321)
8. Seřizovači a obsluha kovoobráběcích strojů (ISCO 7223)
9. Kuchaři (kromě šéfkuchařů) (ISCO 5120)
10. uklízečky (ISCO 9112)

REVOLTA – Stále Běžím

Věřím totiž, že jakýkoli problém, který člověk má se dá zvládnout.

Vše začíná ROZHODNUTÍM !Bez něj se neuděje nikdy nic.Na začátku všeho je vždy ROZHODNUTÍ.

Potvrď odběr: http://goo.gl/zGgWZf
Další videa: http://goo.gl/WI1lYm
E-shop – http://www.revolta-eshop.cz

Rap: Revolta
https://www.facebook.com/RevoltaMusic

Hudba: Sinima
https://www.facebook.com/sinimabeats

Střih, kamera z kempu, coloring: https://www.facebook.com/KreativLooks
Kamera z Malibu Beach: http://www.dreamteamdirectors.com

Vydavatelství: Tóny Srdce Records
https://www.facebook.com/TonySrdceRecords

Farmacie jakoby na zdraví nezáleželo

Farmaceutický průmysl tvoří od výzkumu po prodej léků začarovaný kruh, kde se více než o zdraví jedná o peníze. Zdravotní péče sice nikdy nebyla tak dobrá jako dnes, ale znamená to, že by nemohla být ještě lepší?

„Myslím si, že ten půl milion liber veřejnému zdraví nijak neprospěl, některým lidem naopak možná i ublížil. Systém testování léků je tak neuspokojivý a snadno zneužitelný, že jsme snadno mohli uvěřit něčemu, co nebyla pravda,“ konstatoval před pár dny Carl Heneghan, profesor medicíny na oxfordské univerzitě.

Jeho slova se týkala událostí z jara 2009. Světová zdravotnická organizace tehdy vyhlásila pátý stupeň pandemického nebezpečí takzvané prasečí chřipky, známé pod zkratkou H1N1. Denní zpravodajství nepřetržitě aktualizovalo počty obětí v různých koutech světa a vlády skupovaly zásoby údajně jediného účinného léku – Tamiflu.

Spásné antivirotikum, kterým se mnohé státy začaly zásobovat již v letech 2006–2007 v souvislosti s hrozbou epidemie ptačí chřipky, stálo jenom Českou republiku skoro miliardu korun a Velkou Británii 473 tisíc liber. V tržbách z celého světa si jeho výrobce, švýcarská společnost Roche, přišel na velmi slušný balík, řádově miliardy dolarů.

Jenže čerstvá zpráva nezávislé společnosti Cochrane Collaboration, která se ve 120 zemích světa zabývá „medicínou založenou na důkazech“, a jejímž spoluautorem je právě profesor Carl Heneghan říká, že to s účinky Tamiflu není tak slavné, jak se původně tvrdilo. Podle závěrů studie neexistují přesvědčivé důkazy, jež by dokládaly, že Tamiflu zastavilo pandemii – což byl hlavní důvod, proč se v roce 2009 stalo takovým hitem.

Nezávislé testování výzkumníků z Cochrane Collaboration neprokázalo, že preparát dokáže předcházet šíření chřipky či snižovat riziko nebezpečných komplikací. Pouze prý o něco urychluje léčbu, u dospělých konkrétně ze sedmi na 6,3 dní a u dětí na 5,8.

Vlády by si podle výzkumníků v roce 2009 stejně dobře vystačily se zásobami Paralenu. Přitom v roce 2006 přišla krabička s deseti pilulkami Tamiflu na 900 korun a v roce 2009 na něco přes 400 korun, zatímco Paralen se pohyboval a stále pohybuje v řádech desítek korun.

tamiflu
tamiflu

Hrátky s informacemi
Jak se mohlo něco takového stát? Hovoříme ještě o statistické chybě, nebo o vážnějšímu problému?

Farmaceutický průmysl má oproti jiným odvětvím minimálně dvě velké výhody. Za prvé pozitivní image, jíž napomáhá propojení s všeobecně populární a respektovanou lékařskou profesí, jakož i fakt, že nějakou dobrou zkušenost s léky má snad každý.

Za druhé výhradní přístup k datům z vývoje a testování nových preparátů – jelikož leží v rukou farmaceutických firem, nejsou stoprocentně kontrolovatelná. Ovšem druhá z těchto výhod právě teď po dlouhých letech přestává být samozřejmostí.

Evropský parlament počátkem dubna v poměru 594:17 odsouhlasil návrh na uzákonění povinnosti zveřejňovat výsledky všech klinických testů provedených v Evropské unii. Opatření, pokud je nyní ještě formálně posvětí Rada ministrů členských zemí, vstoupí v platnost v roce 2016.

Podle některých kritiků sice nebude řešit nevyhovující systém vývoje, testování, produkce a prodeje od základů, ale i tak se jedná o pokrok oproti dosavadní praxi. Autor návrhu, britský labourista Glenis Willmott, si od reformy slibuje, že stanoví univerzálně přijatelnou normu transparentního klinického testování a současně vyvine tlak na zveřejnění výsledků starších testů.

Ben Goldacre, britský lékař, autor respektované filipiky proti farmaceutickému průmyslu – knihy Zkorumpovaná farmacie (v originále Bad Pharma) – a pravidelný komentátor deníku Guardian současný status quo popisuje jako nabourání principů medicíny a zkázu zdravotnických služeb. Financování klinických testů přímo farmaceutickými firmami nahrává manipulacím s výsledky.

Ilustrativní příklad: z porovnání 192 různých testů přípravků na snižování cholesterolu vyplynulo, že ty, které zaplatil farmaceutický byznys, prokazovaly lepší účinky.

Z dalších nebezpečných praktik farmaceutického průmyslu Goldacre jmenuje utajování negativních výsledků klinických testů, testování na malých a nedostatečně reprezentativních skupinách, „kupování“ si lékařů financováním jejich dalšího vzdělávání, ba dokonce i manipulaci zdánlivě „nezávislým“ akademickým výzkumem.

Neprůhlednost celého farmaceutického soukolí a jeho propojení s medicínou vyvolává mnoho pochybností a kritiky. Jak může lékařská obec provádět zodpovědná a poučená rozhodnutí, nemá-li k tomu všechny dostupné informace? Musíme se však také ptát, za jakých okolností byla na taková pravidla hry ochotná přistoupit…

Dělníci manipulace
Byznys s léky je extrémně lukrativní odvětví, zvláště pak v Evropské unii a ve Spojených státech, které tvoří zhruba dvacet, respektive šedesát procent světového trhu. Deník Financial Times například spočítal, že jenom Lipitor, lék používaný k léčbě vysoké hladiny cholesterolu, vydělává svému výrobci, firmě Pfizer 3,3 milionu eur denně (dokud zůstává patentován, což je, jak ukážeme zanedlouho, důležitý detail).

Se značnými zisky v sázce tak má farmaceutický průmysl eminentní zájem na účinném ovlivňování všemožných relevantních rozhodovacích procesů. Organizace Corporate Europe Observatory vydala v roce 2012 o stavu farmaceutického lobbingu v Evropské unii podrobnou zprávu.

Celý průmysl podle ní investuje do lobbistů a konzultačních služeb ročně na 40 milionů eur. Tato částka ale není ani zdaleka úplná. Vychází totiž z takzvaného rejstříku transparentnosti, což je de facto seznam osob, které na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise zastupují a prosazují něčí zájmy.

Zásadní slabinou tohoto seznamu ovšem je, že funguje na dobrovolné bázi. Jinými slovy, chce-li jakákoliv firma vyslat do bruselské administrativy lobbistu, nemusí ho nikam povinně registrovat. Monitoring lobbistických aktivit je tím pádem podstatně ztížený.

Corporate Europe Observatory nicméně odhaduje, že skutečné investice farmaceutických firem do ovlivňování rozhodovacích procesů mohou přesahovat 90 milionů eur ročně. Devět občanských organizací, zabývajících se na evropské úrovni mnoha tématy zdravotnické politiky, oproti tomu vydalo na svou práci necelého tři a půl milionu eur.

Samostatnou podkapitolou lobbingu je pak jeho personální situace a související střety zájmů. Z rejstříku transparentnosti lze například vypíchnout případ Nicka Fahyho, který přešel po deseti letech na pozici vysokého úředníka v bruselské administrativě (zabýval se zdravotnictvím) do konzultační firmy, pracující právě pro farmaceutickou společnost Pfizer.

Evropská unie si je obskurního stavu rejstříku transparentnosti vědoma. Pracovní skupina, která k tomuto tématu vznikla, předložila vloni v prosinci seznam doporučených změn, mezi nimiž nechybí ani zavedení povinné registrace lobbistů. Nový rejstřík by – nenastanou-li obstrukce – mohl vstoupit v platnost v roce 2017. Leč další odklady nejsou vyloučeny.

Osvobodit výzkum
Jestliže si západní svět zakládá na svém humanismu, pod nějž zahrnuje rovný přístup ke zdravotní péči, pak se bude muset farmaceutickým průmyslem i jím pokřiveným mechanismy volného trhu začít zabývat. Marijn Dekkers, šéf německého farmaceutického gigantu Bayer, se nechal letos v únoru slyšet, že jeho firma vyrábí léky pro západní pacienty, kteří si je mohou dovolit.

Řeč byla o vztahu mezi originálními léky a jejich nepatentovanými ekvivalenty, tedy generickými léky. Generika může vyrábět jakákoliv firma poté, co u originálů vyprší patentová ochrana. Praxe je taková, že generika vychází o mnoho levněji, takže se má za to, že zpřístupňují trh s léky širší společnosti.

Marijn Dekkers reagoval konkrétně na případ, kdy firma Bayer prodává měsíční dávku onkologického léku Nexavar za více než 8000 dolarů, kdežto indická firma Natco Pharma prodává jeho generikum za méně než 200 dolarů. Dlužno dodat, že měsíční příjem průměrného Inda nedosahuje ani 100 dolarů.

Jakkoliv se generika mohou jevit jako poctivé řešení, ve skutečnosti je to jen úplatek systému, kde na prvním místě stojí zisk, nikoliv zdraví. Investice do výzkumu a vývoje nových léčiv dnes de facto probíhají s příslibem budoucího prodeje pod ochranou patentu.

A čemu dá soukromý investor v USA nebo EU přednost? Preparátu proti plešatění? Nebo léku na některou z tropických chorob? Jinými slovy, politika ochrany duševního vlastnictví posiluje výzkum a vývoj léčiv pro nemoci a neduhy typické v bohaté části světa, kdežto tu chudou zanedbává.

Idea, se kterou v této situaci přichází washingtonská organizace Knowledge Ecology International, a o níž nyní probíhá živá debata v organizacích, jako jsou Lékaři bez hranic, Oxfam, ba dokonce i ve Světové zdravotnické organizaci, která je součástí OSN, navrhuje model financování výzkumu a vývoje přestavět.

V principu jde o to, aby probíhal odděleně od výroby a prodeje, čili aby přestal ležet v rukou byznysmenů: v angličtině se pro to používá termín delinkage.

Financování výzkumu z veřejných peněz by navíc mohlo výrobu léků osvobodit od tržních deformací a rozložit zájem o zdraví na zeměkouli o něco spravedlivěji. Jenomže v tuto chvíli je to myšlenka asi tak odvážná jako nápad na okamžité zrušení soukromých televizních stanic.

Zdraví v moři mezinárodního obchodu
Zprávu o stavu farmaceutického průmyslu – vlastně jakýsi jeho wishlist – podávají také střípky z příprav Transatlantické dohody o obchodu a investicích. Jednání mezi Obamovou vládou a Evropskou unií jsou ve značné míře vedena snahou vyhovět zájmu byznysu, aby se všechny regulace stlačily na nejnižšího společného jmenovatele.

V případě farmaceutického průmyslu jde právě o tlak na prodloužení lhůt u patentů, další posílení ochrany duševníhovlastnictví, omezování regulací směřujících k ochraně veřejného zdraví, zachování co možná největší neprůhlednosti klinického testování (což jde přesně proti zmíněnému čerstvému rozhodnutí Evropského parlamentu) a rozvolnění cenových regulací léčiv v jednotlivých státech.

Za speciální pozornost pak stojí patrně nejkontroverznější bod celé transatlantické smlouvy: takzvaný mechanismus urovnání vztahů mezi investory a státy (ISDS). Sporný princip by umožnil soukromým firmám, aby u arbitrážních tribunálů požadovaly finanční kompenzaci za ušlý hypotetický zisk, o který je připraví legislativní nebo regulatorní rozhodnutí státu. Jinými slovy: americké a v Americe registrované společnosti by mohly v arbitrážích napadat zákony evropských zemí – a naopak.

Příklady arbitráží z oblasti zdraví již známe, a není to něco, pro co by poučená veřejnost chtěla hlasovat. Například holandská pojišťovna Achmea vyhrála nad Slovenskem 22 milionů eur kvůli zákazu zisku soukromých zdravotních pojišťoven. Americká farmaceutická firma Eli Lilly zažalovala kanadskou vládu o 500 milionů dolarů kvůli odlišným patentovým standardům. Americký tabákový gigant Philip Morris žaluje Uruguay a Austrálii kvůli protikuřáckým zákonům.

Dokonale začarovaný kruh
Definovat z hlediska zdraví veřejný zájem by nemělo být nic složitého. Jestliže chceme v zemi zdravé obyvatelstvo, potřebujeme kvalitní, cenově dostupné léky. A potřebujeme kvalifikovanou lékařskou obec, jejíž rozhodování se neřídí byznys plány farmaceutických firem.

Jenomže jak jsme si ukázali, realita je tomuto ideálu dosti vzdálená. A farmaceutické firmy vydávají na její maskování velké peníze, práci schopných lobistů a PR expertů. Dnes nelze ani spolehlivě určit, do jaké míry je veřejnost vlastně jen pokusným králíkem.

K největším bariérám demokratičtějšího stavu věci patří neprůhlednost testování léků; provázanost výzkumu a vývoje s výrobou a prodejem a patentová ochrana – zkrátka mechanismy, které mají maskovat, že o peníze tady jde „až na prvním místě“. Evropský parlament má možnost tyto neduhy napravovat, záleží však, nakolik se přitom nechá zpracovat vyslanci farmaceutického průmyslu, jejichž mise je jednoznačná: pečovat o co nejvyšší zisky svých chlebodárců.