Nadčasová stylizace pro chladnější rána

Nadčasová stylizace pro chladnější rána
Nadčasová stylizace pro chladnější rána

lasický a zároveň elegantní je tento univerzální kardigan. Zejména v chladnějších dnech, kdy je potřeba se po ránu obléknout, je tento kabátek skutečně univerzálním kouskem. Kromě módních detailů, jako je splývavý límec, boční kapsy nebo otevřený střih, je potřeba zmínit i vysoký komfort nošení.
Každá žena bude v něm vypadat prostě skvěle!  

Dámský kardigan CHANEL 575
Dámský kardigan CHANEL 575
Elegantní průvodce na spoustu příležitostí je tento sakový kardigan s dlouhým rukávem. Zejména v chladnějších dnech, kdy je potřeba se po ránu obléknout, je tento kabátek skutečně univerzálním kouskem. Perfektně se u něho doplňuje příjemný vzorovaný materiál s pohodlným střihem.
S tímto ležérním dámským pleteným kabátkem bleskurychle doladíte každý outfit.
  • z příjemného materiálu v kombinaci s elastanem
  • kardigan má mírně zakulacené přední díly
  • dlouhé rukávy, které si můžete ohrnout
  • délka zadního dílu je 80 cm
  • ideální v chladnějších dnech. Hodí se jak k šatům, tak i ke kalhotám.
Tip: Prohlédněte si také nabídku dámského oblečení.
Dámský kardigan CHANEL 575
Dámský kardigan CHANEL 575
Elegantní průvodce na spoustu příležitostí je tento sakový kardigan s dlouhým rukávem. Zejména v chladnějších dnech, kdy je potřeba se po ránu obléknout, je tento kabátek skutečně univerzálním kouskem. Perfektně se u něho doplňuje příjemný vzorovaný materiál s pohodlným střihem.
S tímto ležérním dámským pleteným kabátkem bleskurychle doladíte každý outfit.
  • z příjemného materiálu v kombinaci s elastanem
  • kardigan má mírně zakulacené přední díly
  • dlouhé rukávy, které si můžete ohrnout
  • délka zadního dílu je 80 cm
  • ideální v chladnějších dnech. Hodí se jak k šatům, tak i ke kalhotám.

Pochod proti nálepkování Amerických děti psychiatrickými diagnózami

Občanská komise za lidská práva (CCHR) pořádala dne 5. května 2020 v New Yorku protestní pochod proti pokračujícím pokusům Americké psychiatrické asociace (APA) o rozšíření svého trhu tím, že povzbudila k podávání více psychotropních drog dětem a nabízela je těm, které jsou považovány za „ nereagující “na elektrošoky.

Pochod CCHR v New Yorku za ochranu dětí
Pochod CCHR v New Yorku za ochranu dětí

Pochod byl ve stejný den jako každoroční konference APA (American Psychiatric Association) v New Yorku.

V současné v USA podle údajů CCHR době užívá předepsaná psychiatrická léčiva 8 milionů dětí, z nichž téměř 800 000 je mladších než 5 let. Podle CCHR tyto léky obsahují více než 409 mezinárodních výstrah o regulaci drog.

„Dětem jsou podávány silné psychiatrické léky a elektrošoky kvůli chování, které bylo v minulých letech považováno za normální chování dětí,“ řekla prezidentka CCHR Florida Diane Stein. „Nálepkování Amerických dětí je porušováním lidských práv.“

„Přistávala letadla z Číny a my nedostali zakázku ani za korunu,“ stěžují si čeští výrobci ochranných pomůcek

Po kritice, že vláda při nákupu zdravotnických a ochranných pomůcek kvůli korononaviru opomíjí české firmy, vznikl oficiální státní seznam tuzemských výrobců roušek a dalšího zdravotnického vybavení. HlídacíPes.org u těchto firem zjišťoval, zda u nich stát za celou dobu koronakrize zájem o jejich výrobky vůbec projevil. Jak se ukazuje, zkušenosti podnikatelů s přístupem vlády během pandemie jsou značně rozporuplné.

Seznam 35 českých výrobců a dodavatelů ochranných prostředků zveřejnilo ve druhé polovině dubna Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zařadilo na něj firmy, které tehdy byly nebo v blízké době měly být schopné vyrábět certifikované zdravotnické a osobní ochranné prostředky – roušky, respirátory a polomasky, brýle a štíty, obleky, návleky a pláště. Na webu MPO je nyní aktualizovaná verze seznamu.

HlídacíPes.org všechny firmy z původního seznamu oslovil s dotazem, zda se jim stát ozval s požadavkem na dodávku jejich výrobků, či zda své produkty státu sami aktivně nabízely. Zpět dorazila přibližně desítka odpovědí.

Menší výrobci bez šance?

„Od nanoSPACE stát nyní během května odebere 200 tisíc nanoroušek. Je to na základě smlouvy, kterou ministerstvo vnitra nabídlo českým výrobcům osobních ochranných pomůcek. Je to pro nás určitě významná pomoc, za kterou jsme rádi,“ říká šéf Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a zároveň majitel zmíněné firmy nanoSPACE Jiří Kůs.

Ve hře je však i dlouhodobý odběr nanoroušek státem až do konce roku 2020, a k němu už menší výrobci mají ztížený přístup – kvůli podmínkám nastaveným v tendru ministerstvem vnitra.

„Bohužel jsou tam velmi vysoká minimální požadovaná množství, u roušek konkrétně 3,6 milionu kusů, což menší výrobce jako je třeba nanoSPACE automaticky diskvalifikuje,“ dodává Jiří Kůs.

Větší aktivitu od státu čekali i v královéhradecké firmě Trilab, která se věnuje 3D tisku a v rámci krize kolem koronaviru pomáhala vyrábět štíty.

„Do seznamu dodavatelů zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek CzechInvest jsme se zaregistrovali ihned poté, co jsme dospěli do fáze hotového produktu. Udělali jsme to s přáním a velkým očekáváním, že kromě stávajících koncových uživatelů a distributorů začneme realizovat i dodávky pro státní sféru, kvůli které jsme to v podstatě dělali primárně,“ popisuje Michal Boháč z Trilabu. Až do půlky května se ale firmě nikdo neozval.

„Optimisticky věříme, že i díky osobní návštěvě ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka v Trilab v polovině května se věci přece jen pohnou správným směrem,“ dodává Boháč.

Státní agentura CzechInvest ale tvrdí, že s většinou společností ze seznamu tuzemských výrobců a dodavatelů je v pravidelném kontaktu.

„Průběžně s nimi konzultujeme jejich výrobní možnosti a aktualizované produktové řady,“ říká tisková mluvčí CzechInvestu Jana Kohoutová.

Dodává ale, že jednotlivá výběrová řízení vypisují jiné resorty, a CzechInvest tak nemá přehled o účasti nebo úspěchu či neúspěchu jednotlivých společností v těchto řízeních.

„Prioritou CzechInvestu je, aby jednotlivé firmy dostaly komplexní podporu a dostatek informací, a mohly se tak výběrových řízení účastnit,“ dodává Kohoutová. Otázkou ale je, jak jsou nastavené podmínky jednotlivých tendrů a kdo má reálně šanci v nich uspět, jak popisoval zmiňovaný Jiří Kůs z firmy nanoSPACE.

České nepotřebujeme, máme z Číny

To, že agentura CzechInvest s firmami komunikuje, potvrzuje výkonný ředitel firmy Grade Medical Jan Kavalírek. Dodává ale, že šlo ze strany státu o jediný kontakt. Své služby a produkty přitom firma nabídla státu poprvé už začátkem března.

„Od začátku pandemie jsme nabízeli naše služby českému státu, bohužel na naše dotazy nikdo nereagoval. Výběrová řízení se proto nyní snažíme sledovat sami, nyní jsme se přihlásili do výběrového řízení na dodávky ochranných pomůcek od ministerstva vnitra,“ říká Kavalírek.

Jeho firma může dodávat například textilie s antimikrobiální úpravou. Nabídku státu prý poslali ještě několikrát. Odpověď ale nikdy nepřišla.

Podobnou zkušenost má i Miroslav Buršík z domažlické firmy Brushtec, která vyrábí kartáče do mycích linek pro dopravní prostředky. Během koronakrize nabídla státu i něco jiného:

„Na samém počátku pandemie jsme nabídli ministerstvu zdravotnictví, vnitra i školství i krizovým centrům dodávky certifikovaných ochranných štítů, ale reakce byla taková že ‚situace se mění každým okamžikem, jakmile budeme potřebovat, tak se ozveme‘,“ popisuje majitel firmy.

„Prakticky jsem tlačil denně na pilu a zatímco přistávala letadla z Číny, tak jsme nedostali zakázku ani za korunu,“ dodává.

Později dostala jeho firma pokyn, že objednávka pomůcek je věcí jednotlivých zdravotnických či školských zařízení a že je firma má nabídnout přímo jim.

„To jsme dělali a kromě velkého množství zdarma rozdaných pomůcek jsme velké množství prodali jak zdravotníkům, tak také do škol nebo k policii,“ říká Miroslav Buršík s tím, že ale byli v nemocnicích paradoxně mnohokrát odmítnuti. „S argumentem že jsou zavezeni od státu čínským zbožím,“ doplňuje.

Kde stát nakupoval

Naopak jiné firmy ze seznamu agentury CzechInvest jsou se zájmem ze strany státu spokojené – či si na jeho nedostatek výslovně nestěžují.

„Ano, byli jsme v první fázi pandemie osloveni ministerstvem zdravotnictví s žádostí o dodávky ochranných štítů a brýlí,“ říká obchodní ředitel firmy Okula Nýrsko Miroslav Švejda.

„V podstatě od poloviny března do konce dubna jsme následně dodávali do Správy státních hmotných rezerv celou naši produkci těchto ochranných prostředků. Objednávky byly v týdenním cyklu, obdrželi jsme objednávku na výrobní množství pro měsíc květen, což nyní realizujeme,“ popisuje.

Státem aktivně oslovené byly i Gumárny Zubří. „Dodáváme naše ochranné masky Ministerstvu vnitra. Vedle toho je dodáváme i regionálním a místním institucím a dalším organizačním složkám státu, zdravotnickým zařízením apod.,“ shrnuje za firmu ředitel marketingu Zdeněk Masařík.

Do výroby ochranných prostředků zasáhlo i České vysoké učení technické, konkrétně jeho Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Tam si spolupráci se státem otevřeně pochvalují:

„Ve fázi vývoje masek nás velmi podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a také CzechInvest, kteří nám zprostředkovali řadu kontaktů, i díky kterým se podařilo vývoj realizovat v rekordním čase. Tuto podporu vnímáme i nyní, kdy nám tyto instituce pomáhají zprostředkovávat kontakty i do zahraničí, a to včetně Českých center a Zastoupení Evropské komise v ČR,“ říká manažerka komunikace CIIRC Alena Nováková.

Pro stát dodává i firma Batist Medical z Červeného Kostelce. „Jelikož jsme největší český výrobce jednorázových ochranných roušek, nabídli jsme dlouhodobě svoje kapacity ministerstvu zdravotnictví a vnitra. O jejich využití se v současnosti vedou jednání,“ říká za firmu šéfka marketingu Martina Piskorová.

Už na začátku pandemie firmu oslovilo mimo jiné ministerstvo zdravotnictví, pro které následně Batist Medical začal vyrábět ochranné pomůcky do nemocnic, domovů seniorů, celní zprávě či složkám integrovaného záchranného systému.

Své kapacity státu nabídla i zlínská firma Spur, která tradičně působí ve výrobě plastů – v době koronaviru ale začala vyrábět i ochranné roušky. Stát také v tomto případě zareagoval: „Ministerstvo vnitra, předtím Zlínský kraj. Šlo o jednorázové objednávky s dodávkou do měsíce,“ shrnuje za firmu Radka Formelová.

IS invest group s.r.o. , Praha IČO 08655189

IS invest group s.r.o. IČO: 08655189
Z. KAPITÁL: 1.0 milion Kč
SCHRÁNKA: 3mggihj
ADRESA: Vinohradská 403/17, Vinohrady (Praha 2), 120 00 Praha

IS invest group s.r.o. , Praha IČO 08655189
IS invest group s.r.o. , Praha IČO 08655189

IS invest group s.r.o. – obchodní rejstřík, aktuální výpis
Datum vzniku a zápisu
31. říjen 2019
Spisová značka C 322709/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma IS invest group s.r.o.
Sídlo Vinohradská 403/17, Vinohrady, 120 00 Praha
Identifikační číslo 08655189
Právní forma
Společnost s r.o.
Předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
Statutární orgán
Jednatel
Ivan Slavický
Praha
Den vzniku funkce: 31. říjen 2019
Počet členů
1
Způsob jednání
Jednatel zastupuje společnost samostatně.
Společníci
Společník
Ivan Slavický
Praha
Podíl: Vklad: 1 000 000,-Kč
Splaceno: 100.00%
Obchodní podíl: 100.00 %
Druh podílu: základní
Základní kapitál 1 000 000,-Kč

Lesnictví

Lesnictví je obor lidské činnosti, který se zabývá udržením a zvelebením lesů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků i společnosti.

Lesnictví
Lesnictví

Dalším cílem lesnictví je pak produkce dříví, jako důležité obnovitelné suroviny, prostřednictvím trvale udržitelného hospodaření v lese. Při tomto hospodaření les zároveň poskytuje významné kladné externatity.

Lesnictví
Lesnictví

Nejčastěji uváděné mimoprodukční funkce (kladné externality) poskytované hospodářskými lesy jsou:

Vodohospodářská funkce – lesy rostoucí v povodí vodních toků zlepšují vyrovnanost průtoků, tlumí extrémy a mají vliv i na kvalitu vody
Půdoochranná funkce – les je účinná ochrana půdy před erozí
Klimatická funkce – Lesy tlumí klimatické extrémy, vytvářejí specifické porostní mikroklima nutné pro existenci četných lesních rostlin a živočichů. Lesní dřeviny i ostatní rostliny spotřebovávají významné množství oxidu uhličitého, který dočasně vážou ve své biomase. V případě, že roste zásoba biomasy (dříví) na jednotce plochy, snižuje les množství oxidu uhličitého (důležitého skleníkového plynu) v zemské atmosféře
Rekreační funkce – les je prostor významný pro rekreaci
Funkce „rezervoáru“ biodiverzity – lesy jsou útočištěm pro řadu volně žijících druhů živočichů a rostlin,
Krajinotvorná funkce – les je důležitý krajinný a estetický prvek

Přirozené lesy různého druhového složení byly v klimatických podmínkách České republiky naprosto převládajícím přirozeným ekosystémem. Přirozená lesnatost v době pronikání prvních početně významnějších populací lidí se blížila 100 %, ale ještě na začátku 10. století je odhadována na více než 70 %, stejně jako tomu bylo ve většině zemí střední Evropy.[3] Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii člověk nějakým způsobem zasáhl.
Přirozené lesy různého druhového složení byly v klimatických podmínkách České republiky naprosto převládajícím přirozeným ekosystémem. Přirozená lesnatost v době pronikání prvních početně významnějších populací lidí se blížila 100 %, ale ještě na začátku 10. století je odhadována na více než 70 %, stejně jako tomu bylo ve většině zemí střední Evropy.[3] Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii člověk nějakým způsobem zasáhl.
Přirozené lesy různého druhového složení byly v klimatických podmínkách České republiky naprosto převládajícím přirozeným ekosystémem. Přirozená lesnatost v době pronikání prvních početně významnějších populací lidí se blížila 100 %, ale ještě na začátku 10. století je odhadována na více než 70 %, stejně jako tomu bylo ve většině zemí střední Evropy.[3] Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii člověk nějakým způsobem zasáhl.

Deník Metro

Metro je celosvětově vydávaný bezplatně distribuovaný deník. Vychází ve 20 zemích Evropy. V Česku vychází od roku 1997,[1] a to v pracovních dnech v Praze, Brně, Plzni a v dalších 50 městech. V Praze jde o nejčtenější noviny (221 tisíc čtenářů na jaře 2017. Podle Výzkumu čtenosti tisku MEDIA PROJEKT za 2. a 3. čtvrtletí 2019 je denní tištěný náklad 277 374 kusů a počet čtenářů má denně 449 000. Českým vydavatelem deníku je od roku 2007 společnost MAFRA, která je od roku 2013 členem koncernu Agrofert.

Deník Metro
Deník Metro

Metro se zaměřuje na mladé a aktivní čtenáře, čemuž odpovídá i osobitý layout a obsah novin. Tiskové portfolio titulu doplňuje měsíční magazín.

V regionu Brno deník Metro realizuje koncept BRNO XXL, kdy je několikrát měsíčně distribuováno aktuální vydání deníku Metro nad rámec běžného nákladu do 100 000 poštovních schránek místním domácnostem. Tím se v této oblasti stalo Metro účinným inzertním nástrojem s téměř 100 procentním pokrytím místní populace.

Jednou měsíčně vychází magazín deníku Metro v samostatné distribuci a zvláštním nákladu. Jeho zaměření je lifestylové.

Deník Metro má unikátní rubriku, v níž dává prostor svým čtenářům. Na sociálních sítích mohou sdílet fotky s hashtagy #MOJEMETRO nebo #DENIKMETRO a mají tak možnost podílet se on-line na tvorbě obsahu novin. Cílem redakce je, aby čtenáři chápali i tištěný deník Metro jako živý organismus, který mohou svým přičiněním ovlivnit a který podrobně může popsat to, co je zajímá. A zároveň se při jeho čtení bavili a hráli si. „Lidé rádi fotí a sdílí svoje postřehy a příběhy. Máme dobré zkušenosti s letitou rubrikou Metrohlídač, kam nám lidé posílají postřehy zejména z Prahy a v případě otištění fotky jsou honorováni. Na téma tohoto fenoménu dokonce vznikla už i bakalářská práce,“ říká Petr Holeček, šéfredaktor deníku Metro. Deník Metro má svůj účet na Facebooku i Instagramu.

Přední odborníci z Klubu Za starou Prahu na protest opouštějí poradní orgány města

Historička Kateřina Bečková a historik architektury Rostislav Švácha v rezignačním dopise uvádějí, že nechtějí sloužit jako alibi pro záměry, které nepokládají za prospěšné pro rozvoj Prahy.

Gremiální radu Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) opouštějí dva z hlavních odborníků na památkovou péči ve městě. Historička Kateřina Bečková a historik architektury Rostislav Švácha se svým krokem vymezují proti stávající politice IPR. Dopis je adresovaný prvnímu náměstkovi primátora Petru Hlaváčkovi, řediteli IPR Ondřeji Boháčovi a předsedovi Gremiální rady IPR Josefu Pleskotovi. „Dospěli jsme k oprávněnému přesvědčení, že naše členství v Gremiální radě je používáno jako alibi pro souhlas se záměry, které my sami nepokládáme za prospěšné pro rozvoj Prahy,“ vysvětlují svůj odchod odborníci. Podle nich dochází v radě k dlouhodobému ignorování stanovisek odborníků z Klubu Za starou Prahu a nerespektování jejich postojů.

Přední odborníci z Klubu Za starou Prahu na protest opouštějí poradní orgány města
Přední odborníci z Klubu Za starou Prahu na protest opouštějí poradní orgány města

Bečková a Švácha se vymezují především proti novému projektu společnosti Penta na Masarykově nádraží. Ten kromě Klubu Za starou Prahu dlouhodobě kritizují i další organizace, jako například Arnika nebo Automat.

Bečková a Švácha se vymezují především proti novému projektu společnosti Penta na Masarykově nádraží. Ten kromě Klubu Za starou Prahu dlouhodobě kritizují i další organizace, jako například Arnika nebo Automat. Kontroverzní stavební záměr, z jehož projednání byla veřejnost vyloučena, před časem město schválilo (předimezovanému návrhu nové podoby Masarykova nádraží se věnuje i rozhovor Táni Zabloudilové se zastupitelem Tomášem Víchem). Klubu Za starou Prahu vadí, že se magistrát při komunikaci o schváleném projektu zaštiťuje i jeho jménem. „My jsme se však v Gremiální radě ve prospěch tohoto záměru nevyjadřovali a slova pana náměstka o naší účasti v ní proto pokládáme za velice nekorektní vůči nám,“ ohrazují se v dopise bývalí členové Gremiální rady.

Historička Kateřina Bečková a historik architektury Rostislav Švácha v rezignačním dopise uvádějí, že nechtějí sloužit jako alibi pro záměry, které nepokládají za prospěšné pro rozvoj Prahy.
Historička Kateřina Bečková a historik architektury Rostislav Švácha v rezignačním dopise uvádějí, že nechtějí sloužit jako alibi pro záměry, které nepokládají za prospěšné pro rozvoj Prahy.

Dalším důvodem pro rezignaci je necitlivá přestavba historicky cenného obchodního domu Máj a také bagatelizace monitorovací mise Výboru pro světové dědictví UNESCO, která proběhla minulý rok a negativně hodnotila Metropolitní plán a žádala jeho přepracování. „Byli jsme hluboce zklamáni jak školáckými výmluvami zastírajícími neochotu vyrovnat se s konkrétními jasně formulovanými doporučeními mise, tak bagatelizací vážných problémů města v oblasti rozhodování o ochraně světově jedinečných hodnot,“ shrnují Bečková se Šváchou. V souvislosti s monitorovací misí hrozí Praze zápis mezi ohrožené památky UNESCO.

„Rezigance PhDr. Kateřiny Bečkové a prof. PhDr. Rostislava Šváchy, CSc., lituji. Na rezignaci mají oba experti plné právo a my ho respektujeme,“ uvedli v reakci zástupci IPR. „Velmi si vážím několikaleté spolupráce, jejich názorů a přínosů Gremiální radě IPR. Bohužel se o tomto kroku dozvídám mediální cestou. Gremiální rada vznikla i proto, aby se respektované odborné názory na pražská témata střetávaly v debatě u stolu, a nikoliv jednostrannými mediálními prohlášeními.“ Dodávají, že i nadále stojí o odborný pohled z oblasti památkové péče Ústavu dějin umění AV a Ústavu pro dějiny umění FF UK, které Bečkovou se Šváchou nominovaly, a že požádají tyto orgány o nové garanty.

Na věcné důvody rezignace zástupci IPR reagují odkazem na proběhlá zasedání Gremiální rady a více se vyslovené kritice jim nevěnují. Na otázku, jestli není rezignace, důvodem pro změnu přístupu, pak IPR uvádí, že celou diskuzi považuje za „jasný signál, že je potřeba posílit hlas samosprávy v územním řízení“. Není to poprvé, kdy se tato pražská kancelář setkává s výtkami, že svou roli nezvládá, jak by měla. Rozsáhlou kritiku publikovali nedávno na stránkách Alarmu urbánní sociolog Václav Orcígr a architektka a kurátorka Lynda Zein. IPRu vytýkají, že nedostatečně reaguje na klíčové aspekty bytové krize a ekologické nouze a neuvědomuje si, že město není investičním produktem, ale prostorem pro život.

Bečková a Švácha se vymezují především proti novému projektu společnosti Penta na Masarykově nádraží. Ten kromě Klubu Za starou Prahu dlouhodobě kritizují i další organizace, jako například Arnika nebo Automat.
Bečková a Švácha se vymezují především proti novému projektu společnosti Penta na Masarykově nádraží. Ten kromě Klubu Za starou Prahu dlouhodobě kritizují i další organizace, jako například Arnika nebo Automat.

Kromě účasti v Gremiální radě IPR rezignovala historička Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu, také na status stálého hosta v pražské Radě světové památky.

Autorka je redaktorka Alarmu.

Řeka Dunajec – Slovenská republika

Řeka Dunajec vzniká soutokem Černého a Bílého Dunajce u Nowe Targu v Polsku. Teče nejdříve na východ a za Pieniny se obrací na sever a tento směr si udržuje až k ústí do řeky Visly. Plocha povodí Dunajce až po Pieniny činí asi 1490 km², délka celé řeky je 211 km.

Řeka Dunajec - Slovenská republika
Řeka Dunajec – Slovenská republika

Územím Slovenska protéká v délce 17 km a vytváří Slovensko-polskou hranici v úseku od Lysé nad Dunajcem po lesníci. Na této trase vytváří několik meandrů až se za obcí Červený Klášter se zařezává do bradlového masivu Tři koruny, kde utváří atraktivní soutěsku Prielom Dunajca. Na polském území přijímá jako svůj největší přítok řeku Poprad. Dunajec je typickou horskou řekou s proměnlivým vodním stavem. Patří mezi nejčistší řeky střední Evropy. Směrodatným při sjíždění úseku Nowy Targ – Krościenko včetně trasy na slovenském území bývá vodočet na r. km 209,0. Jeho minimální stav pro tento úsek je 240 cm. Sjízdnost lze posoudit i pozorováním u mostu v bednách, pokud je řeka sjízdná pod mostem, lze ji splavit až do Krościenko. Turistickou atrakcí je splav Dunajce na vorech, který začíná na polské straně v obci Sromowce Wyżne a končí krátce za slovenskými hranicemi v městečku Krościenko. Na slovenské straně se Dunajec splavuje z voraři v Majer a Červeném Klášteře do Lesnice.

Ekvádorský „Wu-chan“ připomíná peklo, nemocnice hromadí těla v koupelnách

Nemocnice v Guayaquilu musí kvůli přeplněným márnice skladovat těla v koupelnách, protože potřebují na postele umístit další nemocných pacientů.

Situace v ekvádorském městě Guayaquil, jehož zdravotní systém se pod tíhou koronavirus zhroutil, připomíná podle zdravotníků horor.

Nemocnice musí kvůli přeplněným márnice skladovat těla v koupelnách, protože potřebují na postele umístit další nemocných pacientů.

„Latinskoamerický Wu-chan“

Lidé začali Guayaquil přezdívat „latinskoamerický Wu-chan“ s odkazem na čínské město, odkud se infekce v prosinci rozšířila.

Lidí po celém světě před měsícem šokovaly mrtvoly na ulicích Guayaquilu, který se stal důkazem toho, jak snadno dokáže koronavirus zapříčinit zhroucení systému zdravotní péče, zejména v rozvojových zemích.

Pětatřicetiletý zdravotní bratr jedné z místních nemocnic pod podmínkou anonymity popsal, jak péče o infikovaných zasáhla do jeho profesionálního i soukromého života.

Než tu propukla nákaza, měla podle něj každá sestra na starost patnáct pacientů. Ze dne na den se ale počet zvýšil na třicet.

„Přicházelo tolik lidí, že nám v podstatě umírali v rukou,“ uvedl ošetřovatel s tím, že stávající pacienti museli kvůli pandemii zamířit domů nebo do jiných zařízení, aby uvolnily místo lidem s koronavirus.

„Z operačních sálů jsme odebrali anesteziologické stroje a nahradili jejich ventilátory,“ řekl zdravotní bratr.

„Lidé jsou sami, jsou smutní, léčba ovlivňuje jejich zažívací trakt, někteří nestihnou dojít na záchod,“ popsal situaci.

„Pacientům je velmi špatně a bojí se, že se tak budou cítit už navždy. Stává se, že se pacient na lůžku vedle nich začne dusit, takže nás volají na pomoc, abychom je napojili na kyslík,“ dodává ošetřovatel.

Přeplněné nemocnice i márnice

Přeplněné tam nejsou jen nemocnice, ale i márnice. „Jejich zaměstnanci už nepřijímají žádné další těla. Musíme je zabalit do plachty a uložit do koupelen v nemocnici,“ říká ošetřovatel.

„Přišli pro ně, až když jsme je už neměli kam dávat. Je to hygienická katastrofa,“ popisuje pro deník South China Morning Post.

Když jde po dvaceti čtyřech hodinách v nemocnici s bolavými nohami domů, těší se na odpočinek, ale přijde jen další noční můra.

I jeho 26-letá kolegyně popsala současnou situaci v nemocnici jako chaotickou.

„Mrtví leželi v koupelnách, na chodbách nebo v křeslech,“ řekla.

Mrtvých bude mnohonásobně více, vláda zamlžuje

28letý lékař z další guayaquilskej nemocnice popsal, že těla ležely na chodbách pohotovosti, protože v márnicích už nebylo místo.

„Stále čekáme na odvoz asi pětadvacet mrtvol,“ uvedl s tím, že zdravotníci musejí těla odklízet na stranu, aby mohli vydezinfikovat postel a uložit do ní dalšího pacienta.

Zdravotníci se shodují, že místní zdravotní systém se pod tlakem koronavirus zhroutil a zdá se, že pandemie bude mít katastrofické následky.

Ekvádorská provincie Guayas, které je Guayaquil hlavním městem, zaznamenala v první polovině dubna 6 700 úmrtí, což je více než trojnásobek běžného měsíčního průměru.

Rozdíl naznačuje, že počet obětí covidu-19 bude mnohem větší než oficiálně nahlášeno 883 mrtvých.

Nakažených je v zemi momentálně 26 336 lidí. Ekvádorský prezident Lenin Moreno přiznal, že reálná čísla mohou být ve skutečnosti jiná.

„Čísla jsou mnohem vyšší, než to, co chce vláda uznat,“ říká ekvádorský matematik Juan Jose Illingworth, který zkoumal data z hřbitovů.

Podle něj v Guayaquilu v souvislosti s koronavirus od 21. března do 21. dubna zemřelo asi 6 948 lidí, nebo více než 217 denně. Za normálních okolností přitom ve více než dvoumilionovém městě zemře denně okolo 38 lidí.

USA tajnou zbraní způsobily teplou zimu, chtějí vyvolat katastrofu, tvrdí ruský poslanec

Evropská část Ruska zažila počasí, které bylo o pět až osm stupňů teplejší, než je norma pro pozdní prosinec.

Rusko zažívá nezvykle teplou zimu. Podle expertů to lze přičíst klimatickým změnám. Tamní poslanec Alexej Žuravljov si to nemyslí. Podle něj jsou pravým viníkem oteplení Spojené státy americké, které testují „klimatickou zbraň“.

Loňský prosinec v Moskvě byl nejteplejší od roku 1886. Meteorologická stanice Fobos naměřila 18. prosince teplotu 5,4 stupňů Celsia. Obvyklá teplota v tomto období je přitom minus 6,2 stupňů Celsia.

Katastrofické tání permafrostu

„Toto není naše zima,“ řekla agentuře Reuters důchodkyně Ludmila Birjukovová, která v Moskvě žije celý život. „Jsme zvyklí na skutečné zimy.“

Evropská část Ruska zažila počasí, které bylo o pět až osm stupňů teplejší, než je norma pro pozdní prosinec, uvádí deník The Washington Post. Podle meteorologů to lze přisoudit teplému atmosférickému fronty, který přišel z Atlantiku. Odborníci varují, že klimatické změny mohou způsobit další teplotní výkyvy.

Žuravljov si však myslí, že teplou zimu v Rusku nezpůsobily „náhodné změny klimatu“, ale tajná klimatická zbraň, kterou používají Spojené státy, uvádí portál The Moscow Times.

Poslanec varuje, že pokud se roztaje ruský permafrost (věčně zmrzlá půda), bude to „katastrofa“. „Američané to vědí a testují tuto zbraň,“ řekl rádiu Govora Moskva.

Tání permafrostu poškozuje domy a železnice či způsobuje lámání a exploze plynovodů a ropovodů. Úřady odhadují, že škody stojí ruskou ekonomiku až sto padesát miliard rublů ročně.

Žuravljov, zakladatel ultrakonzervativní ruské politické strany Rodina, již dříve tvrdil, že USA používají klimatickou zbraň, která poškozuje Rusko. Podle něj USA mohou za rozsáhlé letní požáry na Sibiři.

Ruský pohled na klimatické změny

Nyní bývalý ruský premiér Dmitrij Medveděv tvrdí, že požáry na Sibiři způsobili lidé, kteří se snažili zamaskovat stopy po ilegální těžbě. S tím nesouhlasí šéf státní agentury odpovědné za ochranu lesů Rosleschoz, podle kterého jsou požáry výsledkem globálního oteplování, které prodlužuje období veder a sucha.

Podle průzkumu veřejného mínění společnosti Pew Research Center z roku 2018 považuje klimatické změny za hlavní hrozbu pro Rusko 43 procent ruských respondentů. Asi 21 procent respondentů uvedlo, že klimatické změny vůbec nelze považovat za hrozbu. Jde o nejvyšší procento „popírače změn“ ze všech zemí, kde průzkum probíhal.

Hrozba klimatických změn však byla první otázkou položenou na bilanční tiskové konferenci v prosinci minulého roku. Putin, který je považován za klimatického skeptika, zopakoval, že nikdo neví, kdo nebo co způsobuje globální oteplování.

Ruský prezident však připustil, že Rusko má s globálním oteplováním problémy. Zemi například hrozí, že se některé její části přemění na poušť. Putin tvrdí, že Rusko bere hrozbu globálního oteplování vážně a pokouší se ji řešit.

Je to i příležitost

V lednu Rusko zveřejnilo plán, jak chce svou ekonomiku a společnost přizpůsobit klimatickým změnám, aby zmírnilo jejich dosah. Podle plánu klimatické změny představují nejen hrozbu, ale i příležitost.

Za pozitivní efekt stoupajících teplot Rusko například považuje snížení spotřeby energie v chladných regionech země, rozšíření zemědělských oblastí nebo nové navigační příležitosti v Severním ledovém oceánu, které pomohou výzkumu.

Podle portálu The Moscow Times se teorie, že Spojené státy používají proti Rusku klimatické zbraně, datuje do roku 2010, kdy Moskva zažila rekordní teplo. Ruský politolog tvrdil, že Američané takové zbraně používají, aby vyvolaly v Rusku ničivé suchá.

USA v sedmdesátých letech iniciovali Úmluvu o zákazu nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí (Environmental Modification Convention). Úmluva smluvním stranám zakazuje, aby používali jako zbraně prostředky, které mají na životní prostředí dlouhotrvající nebo nevratný vliv. Ratifikovalo ji zhruba 80 států včetně Slovenska.