Pracovníci Kliniky pro infekční choroby zachránili mladou pacientku s hepatitidou

O život mladé ženy s hepatitidou typu B bojovali několik dní pracovníci Kliniky pro infekční choroby L. Pasteura Košice. Osmnáctiletou dívku z okresu Revúca převezli na toto pracoviště z okresní nemocnice vzhledem k tomu, že se její zdravotní stav zhoršoval. Ve Fakultní nemocnici L. Pasteura Košice se díky intenzivní léčbě podařilo stav pacientky zvládnout a 18-letá dívka se zanedlouho bude moci vrátit do normálního života.

Klinika zachránila mladou pacientku
Klinika zachránila mladou pacientku

„Pacientka byla přivezena velmi těžkém, kritickém stavu. Byla velmi žlutá, zvracela a kvůli změnám v laboratorních parametrech i poruchám vědomí jsme se obávali o její život, „konstatuje přednosta Kliniky pro infekční choroby FN L. Pasteura Košice prof. MUDr. Ivan Schréter, CSc., Podle kterého hladiny bilirubinu v krvi pacientky zpočátku stále stoupaly a žluté zbarvení kůže bylo u ní stále intenzivněji.

Bilirubin je to žluté barvivo, které se tvoří při rozpadu červeného krevního barviva hemoglobinu. Když je játra poškozena, nevylučuje se přiměřeně z těla a jeho množství v krvi stoupá, čehož projevem je charakteristické zežloutnutí pokožky a očního bělma.

„U zmíněné pacientky hladiny bilirubinu v krvi v prvních dnech od hospitalizace stále stoupaly a stav vědomí se také několik dní nezlepšoval. Pro akutní poškození jater svědčily výrazně zvýšené jaterní testy, porucha tvorby bílkovin a hromadění vody v břišní dutině. No nejzávažnější okolností byl stav jejího vědomí – byla mimořádně spavá. I další ukazatele potvrzovaly těžké poškození jater, proto jsme se dokonce obávali, že bude zapotřebí transplantace jater. Pozorovali jsme zjevné znaky selhávání jater, které může vyústit v nejhorším případě do smrti, „vysvětluje prof. MUDr. Ivan Schréter, CSc.,

Léčba pacientky spočívala ve výživě infuzemi
Léčba pacientky spočívala ve výživě infuzemi

Léčba pacientky spočívala ve výživě infuzemi, dostávala také potřebnou medikamentózní léčbu a pracovníci Infekční kliniky FN L. Pasteura Košice pečlivě sledovaly a udržovali její vnitřní prostředí.

Hepatitida typu B se přenáší krví a člověk se tímto virovým onemocněním může nakazit mimo jiné nitrožilním podávání drog, tetování nebo piearcingu. V tomto případě připadá v úvahu jako možná příčina právě nedávno učiněn piearcing nebo tetování, které si dala udělat dívka před necelým rokem.

„Chtěl bych varovat před takovým zkrášlováním, zvláště pokud se dělá někde u moře nebo na ulici. Při výběru kosmetických salonů, ve kterých tetování nebo piearcing převádějí, je třeba dbát na velkou opatrnost. Netřeba podceňovat riziko použití nesterilních jehel, „zdůrazňuje prof. MUDr. Ivan Schréter, CSc., Který také doporučuje očkování proti hepatitidě.

S hepatitidou typu B se bohužel stále setkáváme, hlavně u dospělých. Do roku léčíme na Infekční klinice FN L. Pasteura Košice několik závažných stavů, přitom by se tomu dalo předejít očkováním. Dnes se již povinně očkují všichni novorozenci (od roku 1998) a také adolescenti v jedenáctém roce života (od r. 2004), jelikož byl právě u mladých lidí pozorovaný v posledních letech největší výskyt hepatitidy typu B.

Pacientka děkuje zdravotníkům za záchranu života

Jak konstatovala již téměř vyléčená pacientka, která stráví ve Fakultní nemocnici L. Pasteura Košice ještě několik dní, první dny strávené v nemocnici si téměř vůbec nepamatuje.

„Bylo to se mnou vážně, teď si už uvědomuji, že jsem takříkajíc utekla hrobníkovi z lopaty. Děkuji celému personálu, který se o mě velmi příkladně staral. Vím, že lékaři a sestry se o mě velmi báli, „konstatuje 18letá pacientka, která si už piearcing z nosu i uší odstranila a lituje, že si ho vůbec dala udělat.

Podle prof. MUDr. Ivana Schrétera, CSc., Bude muset mladá žena zpočátku omezovat sportovní aktivitu a bude mít i jisté stravovací omezení. Nicméně časem se vrátí do normálního života, i když její játra bude pravděpodobně do jisté míry postižena.

Je rozumné pojistit zaměstnance na zahraniční služební cestu?

Pojištění na služební cestu
S blížícím se létem jako kdyby každému napadlo vyřešit si problém cestovního pojištění … vždyť přece vycestovat na dovolenou bez něj je riskantní.
Zajímavé je ale, že když se při pojištění podnikatele vedle pojištění majetku, odpovědnosti nebo motorových vozidel, změní téma na cestovní pojištění, většinou se to pokládá za zbytečné pojištění.

cestovat na zahraniční služební cestu
cestovat na zahraniční služební cestu

Mylných laických důvodů je hned několik:
1. Systém evropského zdravotního pojištění – Evropský průkaz zdravotního pojištění – tj modrá kartička ze zdravotní pojišťovny, která Vám zaručí rovný přístup ke službám veřejného zdravotnictví (tj lékařům, lékárnám nebo nemocnicím) jako lidé zdravotně pojištěni v dané zemi pobytu v zahraničí – jde o země Evropské unie + Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.
2. Krátkost zahraniční cesty, příp. blízkost destinace od domova
3. Zákon vysloveně pod sankcí finanční pokuty nepřikazuje zaměstnavateli připojistit zaměstnanců komerčním cestovním pojištěním při jejich vyslání na zahraniční služební cestu
4. Předpoklad, že všichni zaměstnanci mají uzavřené individuální cestovní pojištění
5. Nejhorší scénář, na který když už někdo myslí, tak ho považujeme za pesimisty: Kdyby se i náhodou něco stalo, tak my to zaplatíme (tj když se nic nestane, ušetříme na pojistce)

Nežádoucí účinek: Smrt. Zdravotnictví V Čechách a ve světě již více špatné nemůže být.

cestovní pojištění
cestovní pojištění

Následující příklad z praxe demonstruje, že spoléhat se na staré výmluvy může být nebezpečné a cestovní pojištění se iu podnikatele svou závažností vyrovná ostatním typům pojištění.
Podnikatelský subjekt, zabývající se servisními službami, vyslal svou manažerku paní Kateřinu V. na jednodenní pracovní cestu do Vídně. Uzavřít cestovní pojištění nikoho ani nenapadlo, na což také, však šlo jen o krátkodobou služební cestu, a jelikož firma sídlí v Bratislavě, pokládali to za zbytečné. Realita a následné náklady je pak velmi překvapily …
Paní Kateřina měla na zpáteční cestě vážnou dopravní nehodu, přičemž utrpěla zranění horních končetin – naražení a pohmoždění zápěstí.

okamžité lékařské ošetření a transport do nejbližšího lékařského zařízení
okamžité lékařské ošetření a transport do nejbližšího lékařského zařízení

Zároveň bylo nutné okamžité lékařské ošetření a transport do nejbližšího lékařského zařízení, protože bylo podezření, že nárazem se poranila i hlava a bylo třeba vyloučit poškození mozku.
Zraněná osoba měla samozřejmě u sebe evropskou kartičku zdravotního pojištění, jenže předpoklad úhrady nákladů ze systému veřejného zdravotnictví nevyšel.
Faktura, kterou dostala paní Kateřina o několik týdnů ze soukromé nemocnice, kde ji ošetřili po nehodě, ji nemile překvapila:
1. Transport k lékaři ………………………………………160,00 EUR
2. Vstupní vyšetření ……………………………………….  285,00 EUR
3. Fixace horních končetin ……….. …………………… 420,00 EUR
4. Hospitalizace (1 den) včetně ošetření a pozorování 965,00 EUR
5. Následný odvoz do nemocnice v Bratislavě 125,00 EUR
CELKEM …………………………………………. . 1955,00 EUR
Jak je možné, že nemocnice si fakturovala takové vysoké náklady, když jí pacient (paní Kateřina V.) měla u sebe Evropský průkaz zdravotního pojištění?
Systém funguje na principu rovnosti (= stejné zdravotní péče jako domácí obyvatelé), ale nekryje náklady vzniklé při ošetření ve zdravotnických zařízeních u poskytovatelů, kteří nejsou napojeni na místní systém veřejného zdravotního pojištění.
V praxi to ale kromě toho znamená, že sem nepatří ani:
– Úhrada spoluúčasti (ve většině zemí unie se za zdravotní péči doplácí)
– Úhrada nákladů na převoz zpět na Slovensko
– Náklady na repatriaci tělesných ostatků
– Vyšší náklady za léky (protože systém proplácí náklady pouze do výše, kterou by uhradila místní zahraniční zdravotní pojišťovna v zahraničí nebo do výše úhrad, které hradí na Slovensku zdravotní pojišťovna slovenskými poskytovatelem).
Na tyto náklady ale pacient hodně krát nemá vliv, jelikož v akutních a život ohrožujících situacích má prioritu z pochopitelných důvodů záchrana života a poskytnutí první pomoci a nikdo v takových okamžicích nemyslí na to, zda např. nejbližší nemocnice je součástí systému veřejného zdravotního pojištění.
Paní Kateřina měla tu smůlu, že byla převezena do soukromé nemocnice, která není v součástí systému Evropského zdravotního pojištění, a tedy přestože měla Evropský průkaz zdravotního pojištění, ten jí v tomto případě nepomohl … Otázkou, zda si tyto náklady může následně uplatnit ve své zdravotní pojišťovně, se záměrně nezabýváme, protože v praxi je to běh na dlouhou trať s nejistým cílem.

Je rozumné pojistit zaměstnance na zahraniční služební cestu?
Je rozumné pojistit zaměstnance na zahraniční služební cestu?

Jelikož v našem konkrétním případě šlo o služební cestu, podle zákona č. 283/2002 Sb. o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů:
„Zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě náleží náhrada prokázaných výdajů za pojištění nezbytných léčebných výloh v zahraničí; tato náhrada zaměstnanci nenáleží, jestliže ho takto pojistil zaměstnavatel „.
„Zaměstnanci náleží náhrada léčebných výdajů za nezbytnou a neodkladnou zdravotní péči poskytnutou v zahraničí jemu, manželovi a dětem. Náhrada je určena rozdílem mezi prokázanými výdaji vynaloženými na nezbytnou a neodkladnou zdravotní péči a částkou, kterou zdravotní pojišťovna uhradila podle zvláštních předpisů. “
náklady uvedené ve faktuře nakonec musel zaplatit zaměstnavatel …
No a na závěr poučení, které vyplývá z tohoto případu:
Podnikatelský subjekt, který vysílá své zaměstnance na služební cesty do zahraničí má několik možností, jak si zajistit cestovní pojištění pro své zaměstnance, aby předešel dodatečným nákladům spojených s vysláním své zaměstnance do zahraničí.
Zkušenosti z praxe ukazují, že spolehnout se na Evropskou kartičku zdravotního pojištění nebo na to, že se zaměstnanec připojistit individuálním komerčním cestovním pojištěním může vyjít firmu pořádně draho. A pokud se říká, že nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci, tak v tomto případě to klidně můžeme upravit na: „Ne všichni podnikatelé / zaměstnavatelé jsou tak bohatí, aby se jim vyplatilo riskovat levné zahraniční služební cesty svých zaměstnanců. „