Anglická varianta koronaviru je více smrtící, naznačují první studie

První informace o variantě nového koronaviru, která se šíří z Velké Británie, říkaly, že je schopná snadněji a rychleji nakazit více lidí. Nové výzkumy ale naznačují, že je současně i více smrtící.

První vědecké důkazy naznačují, že mutace koronaviru, která se poprvé objevila v Londýně a na jihovýchodě Británie, může být smrtelnější než původní varianta, uvedl v pátek britský premiér Boris Johnson. Podle Johnsona je ale vakcína společností Pfizer/BioNTech, kterou už dostala desetina dospělých Britů, účinná proti všem doposud studovaným variantám koronaviru.

Zatímco při nákaze původní verzí umíralo v průměru deset lidí z tisíce, u nové mutace, která je teď v Británii už většinová, je to ale 13 až 14 lidí. Premiér na tiskové konferenci upozornil, že se jedná teprve o předběžné výsledky studie.

Co se ví o britské variantě
Takzvaná britská varianta, která nese odborný název B.1.1.7, se už objevila asi v padesátce zemí světa, před týdnem byla poprvé prokázána i v České republice. Analýza této vývojové větve viru stále probíhá a je kolem ní spousta neznámého, řadu věcí už ale vědci popsali.

Klíčové na ní je, že se jí podařilo získat 23 mutací – přitom osm z nich se týká klíčového „spike proteinu“, tedy hrotu, jímž virus proniká do buňky. A dvě z nich mohou způsobit problémy: jedna (N501Y) totiž zesiluje schopnost hrotu vázat se na místo, kudy vniká virus do buňky, druhá (69-70del) je zase spojená s viry, které snadněji unikají pozornosti imunitního systému.

Něco takového zatím u nového koronaviru vědci nepozorovali ani neočekávali.
Britští genetici předpokládají, že se mutace objevila u člověka, který trpěl koronavirem delší dobu a trpěl nějakou poruchou imunity, byl proto léčen značně dlouho a virus v něm tedy měl dostatek možností k tomu, aby se vyvíjel a docházelo v něm k evolučnímu souboji řady variant.

Už od počátku objevení mutace se vědci obávali, že některé vlastnosti změn viru naznačují jeho zvýšené nebezpečí – jak jeho schopnost rychleji se šířit, tak i schopnost lépe odolávat protilátkám. Podle vědeckých poradců britské vlády nová mutace zvyšuje přenosnost viru asi o 70 procent. Zpráva ostrovních vědců varuje, že by to znamenalo růst reprodukčního čísla viru o 0,39 až 0,93.

A to znamená, že na kontrolu jeho šíření už nestačí běžná opatření, která dnes jsou v Evropě zavedená. Podle této zprávy naznačují výsledky, že by tato varianta byla schopná šířit se i za relativně přísných opatření.

Jak jistá je vyšší smrtnost?
Všechna varování ohledně vyšší smrtnosti nové varianty jsou zatím předběžná. Jejich autorem je poradní skupina britské vlády NERVTAG (New and Emerging Respiratory Virus Threats Advisory Group). Ta provedla nebo nechala provést několik nezávislých analýz jednoho souboru dat získaného z britských nemocnic. Na vyšší smrtnosti se shodly všechny.

Co to znamená? Podle závěrů NERVTAGu je „realistická možnost“, že má nová variana vyšší smrtnost. Výraz „realistická možnost“ přitom znamená jistotu asi 40 až 50 procent. Možnou slabinou této jistoty je, že vědci analyzovali jen osm procent všech úmrtí, a tento vzorek tedy nemusí být reprezentativní. Přes toto omezení byl ale docela velký: vědci totiž analyzovali dvě patnáctitisícové skupiny případů, jedna měla původní variantu viru, druhá novou variantu B.1.1.7. Z první skupiny zemřelo 64 osob, z druhé 104.

Vědcům se zatím nepodařilo najít jiný vliv, který by za zvýšenou smrtností nové varianty mohl stát –⁠ ani přeplněnost nemocnic, ani sezonnost nemoci, věk či další nemoci nehrály v zaznamenaných rozdílech roli. Předpokládají proto, že za častějším umíráním stojí právě nová varianta.

Jak je to možné a co přesně virus dělá smrtelnějším, zatím také není jasné. Nicméně už první analýzy naznačily, že je u nové varianty o něco vyšší takzvaná virová nálož u nakažených –⁠ a s tou bývá zpravidla spojený těžší průběh nemoci.

Sir Patrick Vallance, hlavní britský vědecký poradce vlády, upozornil, že data ještě nejsou zcela průkazná. „Chtěl bych zdůraznit, že o těchto číslech panuje značná nejasnost a bude zapotřebí více detailní práce, abychom je lépe pochopili –⁠ ale samozřejmě je pro nás znepokojivé, že má tato varianta nejen schopnost se rychleji šířit, ale je také více smrtící.“

Zaplaťte miliardy za válku, žádá Řecko Němce. Ti jen zvedají obočí

Zaplaťte miliardy za válku, žádá Řecko Němce. Ti jen zvedají obočí.

Němci řecké požadavky odmítají s tím, že nemají žádné právní opodstatnění. Téma reparací pokládají za uzavřenou kapitolu. Už v roce 1960 zaplatila západoněmecká vláda Řecku 115 milionů tehdejších marek.

Namísto toho, aby se Berlín a Atény zaměřili na emocionálně nabitou otázku odškodnění za druhou světovou válku, měli by zřídit budoucí fond pro společnou rehabilitaci „sdílené“ historie.

Německý zástupce kancléře Sigmar Gabriel přímo odmítl Tsiprasovy požadavky : „Pravděpodobnost je nulová.“ Výzvy na splácení válečných splátek bývají často považovány za souboj rukou jménem těch „zkrachovaných“ Řeků, kteří se snaží pokrýt své dluhy tím, že podvádějí chudé Německí daňoví poplatníci ze svých těžce vydělaných eur. Ale stojí za to se blíže podívat na to, o jaký druh dluhu vlastně mluvíme.

Nacistická německá 3,5 letá okupace Řecka byla krvavá a destruktivní. Pařížská reparační konference v roce 1945 přijala výpočty, které odhadovaly škody na Řecku na 7 miliard předválečných amerických dolarů. Mělo by být jasně řečeno, že se nejedná o automaticky navrhovanou reparační platbu, jak ji často dodržovali řečtí politici a novináři: cílem konference nebylo vymyslet absolutní částky, nýbrž vypracovat procenta dosud nespecifikovaných reparační fond.

Adolf Hitler - Německý nacistický vůdce pod jehož vedením Německo zavraždilo v Evropě milióny lidí a vytvořilo koncentrační tábory kde tragicky zemřeli milióny židů
Adolf Hitler – Německý nacistický vůdce pod jehož vedením Německo zavraždilo v Evropě milióny lidí a vytvořilo koncentrační tábory kde tragicky zemřeli milióny židů

Řecký premiér slibuje stávku, aby zůstal uvnitř eurozóny
Přečtěte si více
Kritéria, jak by měl být tento fond rozdělen, vypracovaný USA, však fungovaly převážně ve prospěch velkých mocností a nikoli „menších spojenců“. Příspěvky k celkovému spojeneckému válečnému úsilí (válečné výdaje, vojenská služba a válečná výroba) byly kompenzovány více než utrpení, smrt, zničení a úsilí o odpor. V následujících letech bylo Řecko kompenzováno agenturou Inter-Allied Reparations Agency za zboží, které podle různých nároků činilo 25–80 milionů dolarů.

Zároveň se objevil rostoucí konsenzus mezi západními státy, že Západní Německo musí být budováno a posilováno jako opevnění proti sovětské hrozbě. V důsledku toho byla postupně ukončena reparace v podobě demontáže průmyslových závodů („demontage“) a byl vypracován Marshallův plán na obnovu zničené západoevropské infrastruktury. V roce 1953 bylo v Londýně dohodnuto „ostříhání“ německého zahraničního dluhu z předválečné a poválečné éry v USA, zatímco „úvahy o nárocích vyplývajících z druhé světové války“ byly „odloženy až do konečného vyřešení problému“. , která se neočekávala před událostí německé jednoty (která se v nejbližší době neočekávala).

Ke konci padesátých let se německá vláda nakonec pod tlakem uklidnila a souhlasila s tím, že zaplatí paušální částku pro osoby „postižené národním socialistickým pronásledováním na základě jejich rasy… nebo světového názoru“ jako „dobrovolnou náhradu“. Řecko obdrželo 115 milionů Deutsche Marks – částka, která od té doby podléhala mýtům a legendám z obou stran řecko-německého rozdělení.

Bylo otevřeným tajemstvím, že se Německo aktivně snažilo odložit platbu na dobu neurčitou, a to i po znovusjednocení
reklama

Další odškodnění za válečné škody bylo popíráno, údajně z důvodů, že pouze takové znovusjednocené Německo by mohlo souhlasit s takovými platbami, ale bylo otevřeným tajemstvím, že se německá vláda aktivně snažila odložit platbu na dobu neurčitou („až do řeckých calendů “) – i po sjednocení. V květnu 1990 se tehdejší ministr zahraničních věcí Hans-Dietrich Genscher rychle přesunul, aby zásobil různá německá velvyslanectví, kterých se to týkalo (včetně jedné v Athénách).

Počátkem devadesátých let byl nejběžnějším argumentem německých politiků proti reparacím časová prodleva – i když Německo bylo spojeneckým soudem spojeným s Německem nuceno zaplatit v roce 1974 náhradu za škody ve výši 47 mil. Kč za první škody způsobené světovou válkou 60 let po startu války. Dalším argumentem bylo, že Řecko od té doby získalo velkorysou dvoustrannou podporu ze strany NATO a EU, v níž by Německo bylo největším přispěvatelem – další zmatení otázek investic do budoucí spolupráce a válečné viny a odčinění.

Řecká vláda vyhraje hlasování důvěry – jak se to stalo
Přečtěte si více
Stejně jako špatné argumenty německé vlády mohly být i pochopitelné. Jakmile byla jedné zemi poskytnuta jedna náhrada, úředníci v nově sjednoceném Německu s naléhavými investičními potřebami na východě se ptali sami sebe, kde to skončí.

V tomto případě je však důležité rozlišovat mezi náhradami odškodnění za válečné zločiny a splácením tzv. Besatzungsanleihe : měsíční půjčky požadované od řecké vlády v letech 1942-44, aby se zaplatily náklady na údržbu německé armády v Řecku a další vojenské operace. aktivity ve Středomoří, dokonce i dodávky potravin z hladovějícího Řecka do Rommelovy „Afriky-Korps“. Počátkem roku 1945, v posledních dnech Třetí říše, skupina vysoce postavených německých ekonomů vypočítala tento „německý dluh ( Reichsschuld ) do řeckého státu“ ve výši 476 milionů Reichsmarks , což by dnes bylo zhruba 10 miliard eur.

Ve srovnání s vysoce emocionálně nabitou otázkou válečných reparací je tento dluh relativně bez morálního zavazadla. Mohl by – a měl by – být základem pro jednání o založení „budoucího fondu“, což je základ věnovaný společné obnově „sdílené“ historie a financování projektu symbolické infrastruktury.

To by však vyžadovalo zásadní změnu postoje v zastoupení Německa. Pouze Berlín má moc otevřít rozhovory o historické konsolidaci s Řeckem. Do té doby budeme nadále existovat s absurdní situací, kdy demokraticky zvolené německé poválečné vlády všech barev budou nadále popírat existenci tohoto dluhu, který byl oficiálně uznán i nacistickým režimem.

 

Jak Evropští politici vedou společnost svých voličů k sebevraždě?

Centra i předměstí velkých měst v západní Evropě jsou svědkem masové emigrace původního obyvatelstva do jiných míst, zejména na venkov, nebo do čtvrtí, kde jsou ceny bytů velmi vysoké. Původní obyvatelé – bílí Evropané se stávají díky vládní politice v zemích jako je Velká Británie, Holandsko, Belgie a řadě míst, kde původně žili minoritou. Důkazem jsou fotografie dětí ve školních třídách, kde už před 15 lety byli děti těch, kteří sami sebe se označovali jako bílí Evropané v naprosté menšině. Školní třída s 25 dětmi a jen dvě nebo čtyři děti lidí jejichž prarodiče v místě bydleli  a 20 a více dětí imigrantů, kteří přišli převážně po druhé světové válce z Afriky, blízkého východu nebo Asie. Proč k tomuto jevu dochází a jaké bude mít následky?

Některé čtvrti měst jako Londýn, Paříž, Brusel a řady dalších původní obyvatelé naprosto předali cizincům. Proč odcházejí původní bílí obyvatelé z místa, kde vyrostli nebo kde si před deseti, dvaceti nebo třiceti lety koupili na hypotéku byt, který bohužel stále splácejí. Důvodů je mnoho.

John Cleese nechápe co se děje v Londýně?
John Cleese nechápe co se děje v Londýně?

Někteří odešli proto, že se již dále v místě necítili bezpečně, někteří proto že se nechtějí přizpůsobovat zvykům příchozích, kteří se stali v místě většinou. I v České republice jsou místa, odkud původní obyvatelé utíkají. Okolnosti, které je nutí k odchodu jinam jsou pro ně tíživé a naléhavé. Zkuste se zeptat některých lidí z Ústí nad Labem nebo dalším měst na severu České republiky. Ceny bytů, 3+1 které v některých domech byly ještě před 15 lety kolem 400.000 Kč náhle spadly na 70.000 Kč i níže. Jak by jste se cítili vy, kdyby cena vašeho bytu poklesla o více než 300.000 Kč behem jednoho roku? Jste schopní dát dohromady dost peněz na to, aby jste si koupili byt jinde? Myslíte, že vám přispěje vláda české republiky, když takto rychle a naléhavě musíte vyhledat bydlení jinde?

https://www.facebook.com/stopimigraci/videos/973079826114789/

Co je důvodem takového propadu cen bytů?

Za pádem ceny je chování nepřizpůsobivých obyvatel, kteří se přistěhovali do domu a terorizují své okolí. Pracující češi se potřebuji pro další pracovní den v klidu vyspat. Někteří nepřizpůsobiví občané jsou živi jen ze sociálních dávek a nepotřebují jít další den do práce a tak mohou do dvou nebo do tří hodin ráno slavit, že dostali sociální dávky.