Anglická varianta koronaviru je více smrtící, naznačují první studie

První informace o variantě nového koronaviru, která se šíří z Velké Británie, říkaly, že je schopná snadněji a rychleji nakazit více lidí. Nové výzkumy ale naznačují, že je současně i více smrtící.

První vědecké důkazy naznačují, že mutace koronaviru, která se poprvé objevila v Londýně a na jihovýchodě Británie, může být smrtelnější než původní varianta, uvedl v pátek britský premiér Boris Johnson. Podle Johnsona je ale vakcína společností Pfizer/BioNTech, kterou už dostala desetina dospělých Britů, účinná proti všem doposud studovaným variantám koronaviru.

Zatímco při nákaze původní verzí umíralo v průměru deset lidí z tisíce, u nové mutace, která je teď v Británii už většinová, je to ale 13 až 14 lidí. Premiér na tiskové konferenci upozornil, že se jedná teprve o předběžné výsledky studie.

Co se ví o britské variantě
Takzvaná britská varianta, která nese odborný název B.1.1.7, se už objevila asi v padesátce zemí světa, před týdnem byla poprvé prokázána i v České republice. Analýza této vývojové větve viru stále probíhá a je kolem ní spousta neznámého, řadu věcí už ale vědci popsali.

Klíčové na ní je, že se jí podařilo získat 23 mutací – přitom osm z nich se týká klíčového „spike proteinu“, tedy hrotu, jímž virus proniká do buňky. A dvě z nich mohou způsobit problémy: jedna (N501Y) totiž zesiluje schopnost hrotu vázat se na místo, kudy vniká virus do buňky, druhá (69-70del) je zase spojená s viry, které snadněji unikají pozornosti imunitního systému.

Něco takového zatím u nového koronaviru vědci nepozorovali ani neočekávali.
Britští genetici předpokládají, že se mutace objevila u člověka, který trpěl koronavirem delší dobu a trpěl nějakou poruchou imunity, byl proto léčen značně dlouho a virus v něm tedy měl dostatek možností k tomu, aby se vyvíjel a docházelo v něm k evolučnímu souboji řady variant.

Už od počátku objevení mutace se vědci obávali, že některé vlastnosti změn viru naznačují jeho zvýšené nebezpečí – jak jeho schopnost rychleji se šířit, tak i schopnost lépe odolávat protilátkám. Podle vědeckých poradců britské vlády nová mutace zvyšuje přenosnost viru asi o 70 procent. Zpráva ostrovních vědců varuje, že by to znamenalo růst reprodukčního čísla viru o 0,39 až 0,93.

A to znamená, že na kontrolu jeho šíření už nestačí běžná opatření, která dnes jsou v Evropě zavedená. Podle této zprávy naznačují výsledky, že by tato varianta byla schopná šířit se i za relativně přísných opatření.

Jak jistá je vyšší smrtnost?
Všechna varování ohledně vyšší smrtnosti nové varianty jsou zatím předběžná. Jejich autorem je poradní skupina britské vlády NERVTAG (New and Emerging Respiratory Virus Threats Advisory Group). Ta provedla nebo nechala provést několik nezávislých analýz jednoho souboru dat získaného z britských nemocnic. Na vyšší smrtnosti se shodly všechny.

Co to znamená? Podle závěrů NERVTAGu je „realistická možnost“, že má nová variana vyšší smrtnost. Výraz „realistická možnost“ přitom znamená jistotu asi 40 až 50 procent. Možnou slabinou této jistoty je, že vědci analyzovali jen osm procent všech úmrtí, a tento vzorek tedy nemusí být reprezentativní. Přes toto omezení byl ale docela velký: vědci totiž analyzovali dvě patnáctitisícové skupiny případů, jedna měla původní variantu viru, druhá novou variantu B.1.1.7. Z první skupiny zemřelo 64 osob, z druhé 104.

Vědcům se zatím nepodařilo najít jiný vliv, který by za zvýšenou smrtností nové varianty mohl stát –⁠ ani přeplněnost nemocnic, ani sezonnost nemoci, věk či další nemoci nehrály v zaznamenaných rozdílech roli. Předpokládají proto, že za častějším umíráním stojí právě nová varianta.

Jak je to možné a co přesně virus dělá smrtelnějším, zatím také není jasné. Nicméně už první analýzy naznačily, že je u nové varianty o něco vyšší takzvaná virová nálož u nakažených –⁠ a s tou bývá zpravidla spojený těžší průběh nemoci.

Sir Patrick Vallance, hlavní britský vědecký poradce vlády, upozornil, že data ještě nejsou zcela průkazná. „Chtěl bych zdůraznit, že o těchto číslech panuje značná nejasnost a bude zapotřebí více detailní práce, abychom je lépe pochopili –⁠ ale samozřejmě je pro nás znepokojivé, že má tato varianta nejen schopnost se rychleji šířit, ale je také více smrtící.“

Koronavirus způsobil prudký pokles počtu turistů navštěvujících Ázerbájdžán

Situace s pandemií koronavirů (COVID-19) nezůstala bez povšimnutí v odvětví cestovního ruchu v Ázerbájdžánu, stejně jako v jiných zemích. Od března došlo v této oblasti k vážnému poklesu. Podle státní pohraniční služby dorazilo v lednu až srpnu 2020 do Ázerbájdžánu 649,7 tisíc cizinců a osob bez státní příslušnosti ze 155 zemí, což je 3,3krát méně než ve stejném období loňského roku.

Koronavirus způsobil prudký pokles počtu turistů navštěvujících Ázerbájdžán
Koronavirus způsobil prudký pokles počtu turistů navštěvujících Ázerbájdžán

Aby se zabránilo šíření koronavirové infekce, vedlo zavedení omezujícího režimu na státní hranici mezi Ázerbájdžánskou republikou a sousedními zeměmi a dočasná omezení cestování ve většině zemí k prudkému poklesu počtu návštěvníků v dubnu až srpnu tohoto roku. Návštěvy byly hlavně pro jiné než turistické účely.

Během tohoto období přišlo 28,6 procenta návštěvníků z Ruské federace, 25,6 procenta z Gruzie, 17,0 procenta z Turecka, 7,8 procenta z Íránu, 2,1 procenta z Ukrajiny, 1,9 procenta z Indie, 1,8 procenta ze Saúdské Arábie. Pákistán, Spojené arabské emiráty a Kazachstán s 1,2 procenty, Kuvajt a Turkmenistán s 1,1 procenta, Spojené království s 0,9 procenta, Irák s 0,8 procenta, Uzbekistán a Bělorusko s 0,7 procenta, 0, 6 procent byli občané Izraele, 5,6 procenta byli občané jiných zemí a 0,1 procenta byli občané bez státní příslušnosti. 77,9% návštěvníků byli muži a 22,1% ženy.

V lednu až srpnu letošního roku byl počet příjezdů z Číny 11,7krát, z Jižní Koreje – 10,6krát, z Izraele – 7,9krát, z Polska – 7,6krát, z Japonska – 7,5krát, z Iráku – 7,4krát. Saúdská Arábie – 7,2krát, Maďarsko – 6,4krát, Omán a Spojené arabské emiráty – 6,0krát, Kanada a USA – 5,7krát, Francie – 5,5krát, Katar – 4,9krát. , Německo a Nizozemsko – 4,8krát, Velká Británie – 4,6krát, Turkmenistán – 4,5krát, Kazachstán – 4,2krát, Itálie – 4,1krát.

Obecně se počet příjezdů z členských států EU snížil o 5,2krát na 18,7 tisíce, počet příjezdů ze zemí Perského zálivu se snížil o 4,3krát na 88,5 tisíce a počet příjezdů ze zemí SNS se snížil o 3,5krát na 225,6 tisíce.

68,8% cizinců a osob bez státní příslušnosti přijelo do Ázerbájdžánu po železnici a silnici, 29,1% letecky a 2,1% po moři. (Trend)