Divadlo Andreja Bagara uvede rekordních devět premiér

Nitranské divadlo dalo v této sezoně prostor více hostujícím režisérem. Připravované komediální tituly nabídnou z každého rohlíku trošku.

Rekordních devět premiér uvede Divadlo Andreja Bagara (DAB) v Nitře v sezoně 2015/2016. Dominovat budou komediální tituly, ale chybět nebudou ani náročnější inscenace, které řeší problémy současníků. „V této sezoně si najde každý něco. Na své si přijdou milovníci komedií, abstrakce v divadle, ale i silného emotivního příběhu,“ řekl na tiskové konferenci ředitel DAB Ján Gressy.

První premiéra žánrově pestré 66. sezóny DAB bude 18. září po formální stránce netypických her Hamlet je mrtev (Stav bez tíže) a Faust je hladový a zaběhla mu Grétka. Experiment dvou představení jednoho večera povede česko-slovenský tandem. Hamleta se zhostil umělecký šéf Divadla Andreje Bagara Svetozár Sprušanský a Fausta český režisér Braňo Holiček, který se věnuje převážně autorskému divadlu.

Některé inscenace čeká derniéra

Scapinove šibalství od Molière
Scapinove šibalství od Molière

Připravované komediální tituly nabídnou z každého rohlíku trošku. „Některé budou vycházet z klasických předloh jako například Scapinove šibalství od Molière. Další budou ze současnosti jako finská komedie Panikaří,“ řekl Sprušanský. Množstvím bláznivých situací bude překypovat hra Z ručky do ručky, která se ponese v duchu moderní anglické situační frašky.

Znepokojující zprávou o stavu současné společnosti bude současná španělská tragikomedie s prvky psychotrilleru Čtyři v ringu. Dojemný i humorný příběh autistického chlapce přinese hra Podivný případ se psem. Apokalyptický román Pyramida dramatika a prozaika Leonida Leonova ožije na deskách DAB pod režijní taktovým Jurije Kvjatkovského.

Bauhaus – Avantgardní směry první poloviny 20. století

Velký počet premiér má podle Sprušanský hned několik důvodů. Jedním je snaha o různorodou nabídku pro diváky, zároveň některé inscenace čeká derniéra. Tituly Potkani, Hospodyně Roba a Zkrocení zlé ženy se pro těhotenství herečky Kristýny Turjanovej tuto sezónu hrát nebudou. Mezi devíti novinkami jsou dva off-projekty mimo hlavního programu.

Herecký tým posílí Tomáš Turek a Jana Kovalčíková

Tragikomedii Bouřlivá jaře divadlo připravuje u příležitosti životního jubilea herečky Gabriely Dolní, která se zhostí hlavní role. Druhým off-projektem je úsměvná komedie českého dramatika Arnošta Goldflama Dámská šatna.

Nitranské divadlo dalo v této sezoně prostor více hostujícím režisérem. Kromě českého režiséra slovenského původu Braňa holičkách to budou Rus Jurij Kvjatkovskij, Ukrajinec Valentin Kozmenko-Delindou a Stano Slovák z České republiky.

Braňo Holičkách
Braňo Holičkách

Výstava „Moderní slovenská architektura“ v Berlíně

Herecký soubor divadla k 31. srpnu opustila Klaudia Kolembusová a na mateřskou dovolenou odešla Kristýna Turjanová. Novými posilami v hereckém týmu budou Tomáš Turek a Jana Kovalčíková. Na diváky v této sezoně čekají nová sedadla ve velkém sále, ty staré vydržely 22 let. Výměna stála 60 tisíc eur.

Recenze: Realita na dvojí způsob

Hostování dramaturgyně Jany Liptáková, která v Divadle Andreje Bagara již připravila řadu zdařilých inscenací, a režiséra Michala Spišák působilo jako čerstvý vánek. Projevilo se to nejen ve výběru titulů, ale především ve způsobu, jakým herci přistupovali ke své práci. Už dávno se v nitranském divadle nehrálo s takovou lehkostí a s vědomím osobní blízkosti k postavě.

Jana Liptáková
Jana Liptáková

Během necelých dvou měsíců uvedlo Divadlo Andreja Bagara v Nitře dvě premiéry. Ve světě známou hru Jordi Galcerána Čtyři v ringu nebo Grönholmova metoda přinesla zmíněná dramaturgyně J. Liptáková. Vynikající text, který nemuseli podpírat žádné divadelní berličky, stačil za pomoci přesvědčivých hereckých výkonů plně zaujmout diváka. Bylo to i proto, že autor, podle slov známého dramatika Mayorcha, si při psaní dramatu uvědomil, že konečným příjemcem není čtenář, ale divák. Zároveň musí dbát io to, že píše pro divadlo. Jde o velmi důležitý fakt, na který někteří současní autoři zapomínají často proto, že jsou závadě psaním televizních dramatických textů, hlavně seriálů. Podlehnou povrchnosti příběhů, co se pak odráží nejen v jazyce, ale také v hereckém ztvárnění.

Režisér M. Spišák
Režisér M. Spišák

Režisér M. Spišák, který se po delším čase vrátil do Nitry, si dal záležet na disciplinovanosti hereckého projevu, což neznamená bezduché memorování textu, ale náležité využití všech výrazových prostředků na správné a přesvědčivé uchopení a podání charakteru postavy. Režisér důsledně dbal o dodržování zmíněné zásady, aniž by omezoval hereckou tvořivost jednotlivých aktérů. Z nich zaujal hlavně Jakub Rybárik. Jeho herecký projev se ze hry na hru stává zajímavějším.

Úspěšnost hry a jejího autora je pochopitelná, protože se zabývá osudem dnešního člověka bojujícího často bezohledně o svůj osud, tak jako v pertraktovanej hře čtyři účastníci konkurzu o místo marketingového ředitele. Celý čas se pohybují v jedné místnosti, kde se nic nemění a oni jsou odkázáni pouze na sebe. Čekají, že někdo přijde z vedení a udělá s nimi pohovor. Krutá hra o existenci ukazuje nelítostný způsob zacházení velkých nadnárodních společností s lidmi, v tomto případě teprve s uchazeči o atraktivní místo.

I druhá hra se nese pod taktovkou režiséra Michala Spišák. Veselohra Dámská šatna napsal dobrý znalec divadelního zákulisí, český herec, režisér i dramatik Arnošt Goldflam o ženách – herečkách. Zařazení této hry do repertoáru divadla je třeba považovat za výborný marketingový tah, ale zároveň i šanci pro čtveřici hereček vyřádit se na jevišti. Alespoň tak to na první pohled vypadá. Ve skutečnosti jde o velké snímání masky lehkovážnosti a exotiky z obrazu divadla a hlavně jeho zákulisí, či přesněji hereckých šaten. Jistě, čtyři herečky se v šatně musí dostat do svých rolí, proto jsou nalíčené, výstředně oblečené a ještě výstředněji se chovající. Tak je vnímají diváci, tedy jen prizmatem role. Režisér a autorka scény Eva Kleinová však našly cestu, jak lze ukázat skutečnou tvář herce, realitu jeho osobnosti. Všechny toaletní stolky na jevišti otočili směrem do hlediště a fiktivní zrcadla postavili diváka do pozice Alice z pohádky L. Carrolla, tedy za zrcadlo. A co se odehrávalo za zrcadlem? Svár, rozpady manželství, zrady, závist, nespokojenost např. s věkem, vzezřením, postavením v divadle atd., tedy všechno to, co si nachází místo iv obyčejném každodenním světě. Jistě, mnohé zklamání v divadle bolí víc, ale i úspěchy jsou slavnější, protože se odehrávají před diváky, kteří se tak stávají součástí divadelního světa.

Na jevišti byly čtyři typově i věkově různé postavy: stárnoucí herečka ve výborném podání Evy Pavlíkové, herečka v nejlepším věku Lenka Barilíková, Alena Pajtinková jako její mladší kolegyně a Jana Kováčiková jako elévky Jana. Jejich projev a hra v role se odvíjela od věku. Čím byla postava starší, tím více mohla představit i hrát. Automaticky nejmenší prostor na výpověď měla Jana, co J. Kovalčíková na konci hry už nezvládala. Ani textově, ani herecky. Jisté osvěžením mluveného slova přinesly písňové složky, z nichž se vydařil hlavně rep. Narážky na známých režisérů, parodizovanie nevychovaných diváků a jiných společenských neduhů, jako je politické dosazování ředitelů či jiných funkcionářů, zabavili, upozornili, ale neuráželi. Své dostali i kritici, kteří například nedostatečně chválí herců.

Hra A. Goldflama „Dámská šatna“ tedy zabavila diváka svou veselostí, hravostí, vynalézavosti, příjemným humorem, ale po jejím shlédnutí zůstává jaksi hořce v ústech. Kultura zase jednou potěšila. Svět před zrcadlem se totiž pouze vesele obličeji, ale svět za ním je naše realita se všemi negativními jevy dneška, jako je nevěra, závistlivosť, nedostatek tolerance neuskutečnitelné touhy po slávě a penězích, naivní lásky i zklamání atd. Maska je pryč, divadlo je realita!

Divadelní prkna rozesměje vyhořelý boháč Pan Mimo

Divadelní prkna rozesměje vyhořelý boháč Pan Mimo

boháč Pan Mimo
boháč Pan Mimo

Slovenská herci, zprava: Daniel Heriban (Pan von Lips, kapitalista) a Diana Mórová (Madam Schleyer) v inscenaci činohry SND Pan Mimo s podtitulem „fraška se zpěvy“.

Tvorbu známého rakouského dramatika, herce a satirika 19. století, Johanna Nepomuka Nestroya, přiblíží našemu publiku novinka Slovenského národního divadla (SND) Pan Mimo.

Inscenaci Pan Mimo s podtitulem „fraška se zpěvy“ v překladu a režii Ľubomíra Vajdičku uvede Činohra SND premiérově v sobotu 25. a v neděli 26. ledna v svém historickém sídle na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě.

Fraška, která divákovi lahodí

Pan Mimo je hlavně zábava, zdůraznil na čtvrteční tiskové konferenci ředitel činohry SND Roman Polák s tím, že režisér Vajdička je zárukou kvalitní komedie. Po Nestroyovi, který má pro velký rozsah díla i přívlastek rakouský Shakespeare, SND sáhlo podle dramaturga Petra Kováče proto, protože hlavní postava hry pan Lips patří mezi takové, které jsme si na Slovensku ještě před 20 lety neuměli představit.

Obrazem: Slovenské národní divadlo uvádí komedii Pan Mimo

Dnes už je však realita jiná ai proto je postava Lips – unuděný, „vyhořelého“ boháče aktuální. Představitel hlavní postavy, autor hudby a písní Daniel Heriban na první činoherní scéně Slovenska hostuje poprvé.

Přestože s hraním a souběžnou tvorbou hudební složky inscenace má již zkušenosti, nabídku ze SND označil „za výzvu, něco, co se nedá odmítnout“. Jak dále řekl pro agenturu SITA, Pán Mimo „je zajímavý text, i když to je fraška, je tam zašifrovaných množství zajímavých bonmotů, myšlenek, které divákovi mohou lahodit“.

Slovenský herec Tomáš Maštalír (Gluthammer, zámečník) v inscenaci činohry SND Pan Mimo.

všestranný Nestroy

Rakouský dramatik, herec a satirik J. N. Nestroy (1801 – 1862) zanechal po sobě celou řadu skvělých komedií, v nichž i sám hrál. Napsal přes 80 divadelních her, byl nejen dramatikem, ale i operním zpěvákem a divadelním ředitelem, informovalo SND. Nestroyove díla byly populární již za jeho života a hrávali se v celém tehdejším Rakousko-Uhersku, mezi jiným i v Bratislavě, kde autor několikrát vystoupil i jako herec. Občas vystupoval i s několik zpěvačkami.

„Komedie Pan Mimo (Der Zerrissene, Rozorvanec, 1844) sklidila na premiéře obrovský úspěch a jen ve Vídni dosáhla v té době více než sto repríz,“ připomnělo historii hry divadlo. Pana Mimo pro SND zdramatizoval Peter Kováč, scénu vytvořil Jozef Ciller, kostýmy jsou z dílny Marije Havran a hudbu a texty písní k ní složil Daniel Heriban.

Slovenští herci, zleva: Daniel Heriban (Pan von Lips, kapitalista) a Diana Mórová (Madam Schleyer).

„Mimo“ z bohatství

Hlavním hrdinou je bohatý kapitalista, pan Lips (v SND hostující Daniel Heriban), který je – jak sám říká – zcela „mimo“ ze svého bohatství, života v nadbytku bez jakéhokoliv vzrušení. Jeho city jsou otupené a má dojem, že život je zbytečný. Dnes bychom řekli, že trpí syndromem „vyhoření“.

I proto se rozhodne oženit s první dámou, která mu přijde do cesty. Postihne ho však nečekaná náhoda – spolu s řemeslníkem, co mu opravoval zábradlí na balkoně, spadnou při potyčce z balkonu do řeky. Oba zachrání, protože to však jeden o druhém neví, domnívají se, že musí unikat před zákonem, který je považuje za vrahy.

Pro pana Lips je pouť, která následuje, ozdravnou kúrou – objeví pravé životní hodnoty a najde opravdovou lásku. Publikum si ve hře podívá i: Dianu morová, Mariána Labudy, Tomáš Maštalír, Dušana Tarageľa, Tomáše Vravníka, Branislava Bystrianská, Vladimíra oseté, posluchačku Vysoké školy múzických umění Janu Kovalčíková a dalších.