Nigel Farage: Evropská unie je smrt demokracie!

Na protest proti podepsání Maastrichtské smlouvy vystoupil Nigel Farage (* 1964) v roce 1992 z konzervativní strany a založil Nezávislou stranu Spojeného království – United Kingdom Independent Party (UKIP), které předsedá dodnes. V letech 1999, 2004, 2009 a 2014 se dostal do Evropského-parlamentu (EP), kde se díky svému řečnickému talentu stal obávaným protivníkem. Nabízíme několik myšlenek, které v rozhovoru pro časopis Compact 6/2016 vyslovil.

Nigel Farage - vůdce politické strany United Kingdom Independent Party (UKIP )
Nigel Farage – vůdce politické strany United Kingdom Independent Party (UKIP )

Proč by měla Británie opustit Unii?

Skutečná otázka při aktuálním referendu spočívá v tom, zda chceme uchopit jedinečnou šanci v životě, abychom hlasovali o znovunavrácení nezávislosti, vlastním vedení státu a kontrole nad zákony, také o kontrole nad hranicemi této země – a současně, abychom zůstali přátelé a sousedé se všemi v Evropě.

To zní revolučně: Je EU taková represivní?

Věřím v demokracii. Věřím, že když nějaká vláda schválí špatné zákony, po pěti letech by je měla zrušit a nahradit jinými, které napraví zpětně napáchané škody. Když je ale schválen nějaký evropský zákon, neexistuje nic, co by voliči, Dolní sněmovna nebo britská vláda mohli dělat, aby ho revidovány. Není žádného přímého ručení uvnitř tohoto systému. To je ale nejen nedemokratické, ale fundamentální antidemokratické. Bylo to tak zlé, že během eurokrize byly premiéři Řecka a Itálie prakticky ve státním převratu odstranění a nahrazení pracovníky Goldman Sachs. EU je smrt demokracie!

Nigel Farage - vůdce politické strany United Kingdom Independent Party (UKIP )
Nigel Farage – vůdce politické strany United Kingdom Independent Party (UKIP )

Jak to vypadá s hospodářskými výhodami z členství v EU?

Žádná dobře prosperující země by dnes nehlasovala za vstup do Unie. Kdybychom o tom hlasovali v červnu, pak bychom museli britskému lidu říci, že v takovém případě by se musel vzdát kontroly a suverenity nad svým parlamentem a 60% zákonů by se dělalo někde jinde. Vzdáte se oblasti lovu ryb. Oddělíte se od vašeho spojení s Commonwealth a dalekým světem, protože byste nebyli schopni vyjednat svou vlastní globální obchodní dohodu. Ó, a ostatně, pro toto všechno budete muset zaplatit členský příspěvek ve výši 55-milionů šterlinků denně.

Mezinárodní měnový fond (MMF) a OECD přesto tvrdí, že náklady na výstup by byly značné.

Tyto organizace jsou obsazeny většinou proplacení a zkrachovalé expolitikmi. Nemají tu věrohodnost v ekonomických otázkách, kterou měli předtím. Mísí se do politických rozhodnutí způsobem, který přesahuje jejich mandát a kompetence. MMF byl vlastně „zlanárený“ EU-bossy. Dominique Strauss-Kahn a Christine Lagarde jsou již léta malé figurky v EU. Byli to oni, kteří pomáhali ochudit Řecko, burcující za katastrofální euroměně. A OECD je z mnoha hledisek Klub globální elity, jejíž příslušníci čtou Financial Times a Economist ai tak uvažují.

Barack Obama prohlásil, že Británie by se měla po Brexite v obchodních rozhovorech postavit „na konec řady“.

Obama už nebude dlouho v úřadě, jeho názory nejsou proto hodné sledování. Samozřejmě, že by chtěl, aby se Transatlantická dohoda o volném obchodu (TTIP) schválila. Obrovské americké koncerny chtějí získat přístup na náš státní zdravotnický systém, aby těžily na jeho složkách. Jediná možnost, jak se chránit před následky TTIP, je opustit EU. A co Obama řekne, je irelevantní, protože toto referendum je suverénně rozhodnutí britského lidu, ve kterém on nemá žádný hlas.

Zastánci EU argumentují, že Brexit bude stát pracovní místa.

Všichni zastánci EU se spojily. Mají Goldman Sachs, Siemens, MMF a – Obamy. Namlouvají nám, že když nezůstaneme v EU, stanou se nám hrozné věci, protože jako součást EU profitujeme z nádherné obchodní dohody. Skutečnost je taková, že s Unií nemáme žádný dobrý obchod. Kvůli přístupu k evropskému vnitřnímu trhu platíme členský poplatek. Přitom nemusíme do tohoto klubu patřit, abychom se dostali na vnitřní trh. Každá země světa to dokáže. I kdyby došlo k nejhorším ze všech scénářů, že by Velké Británii nevyšly úspěšně nová jednání o přístupu na privilegované trhy a museli bychom se držet pravidel Světové obchodní organizace, i tehdy by byly náklady menší než dosavadní naše členské netto příspěvky.

Jak by vypadaly následky Brexitu?

Po Brexite bychom mohli uzavřít naše vlastní obchodní dohody. Náš Nejvyšší soudní dvůr by neležel de facto v Lucemburku. Masová migrace z EU, která, jak říká předseda „pro-EU- kampaně“, zajistí více soutěže o pracovní místa a stlačí platy neodborníky, by ustoupila – s vítaným účinkem na zvýšené příjmy pro britských dělníků.

Chtěli byste odstranit volnost pohybu osob?

Čisté přistěhovalectví do Velké Británie je dnes desetkrát větší než po 2. světové válce, přinejmenším, když věříme oficiálním číslům, co já, upřímně řečeno, nezvyknem. Každých sedm minut musíme v této zemi postavit nový dům, abychom se vyrovnali se současnou přistěhovaleckou úrovní. Letos nám chybí desetitisíce míst v základních školách, a zdravotnická zařízení jsou pod nesnesitelným tlakem.

Co tedy navrhujete?

Musíme získat kontrolu nad našimi hranicemi. Nemohou být otevřené všem 508 milionů obyvatel Unie. Po Brexite bychom měli zavést přiměřenou, normální přistěhovaleckou politiku, podobně jako v Austrálii. Lidí, kteří budou pro naši ekonomiku přínosem, bychom přece jen měli vpustit, ale v rozumném množství.

David Cameron tvrdí, že hranice jsou bezpečné.

Cameron vydal 10-milionů liber šterlinků britských poplatníků, aby je přesvědčil, že kdyby hlasovali pro setrvání v EU, zůstaly by hranice bezpečné. Ale všechno, co se na našich hranicích dělá, je pouze o krátkém najetí svého průkazu. Když se na to podíváme reálně, nemáme už žádné hranice. Půl miliardy lidí sem může přijít bez překážky. A nechte mě předpovědět, že díky dalším krizím (například s penězi pro Řecko nebo rozšiřování eurozóny o Turecko) se může číslo ekonomických uprchlíků jen zvýšit.

Bude Turecko o deset let členem Unie?

Je to očividně chaos. EU změnila stanovisko vzhledem k vydírání prezidentem Erdoganem. Turecko je země s hroznou bilancí lidských práv. Menšiny jsou zneužívány a Erdogan se vyčítá, že pomáhá Islámskému státu. Turecko je příliš velké, příliš chudé a jiné než my. Nechtěl bych určitě, aby Spojené království trčelo v jedné politické unii spolu s Tureckem. Ale očividně se jeho přístup přibližuje. Určitým způsobem má autokratické Turecko a antidemokratické EU mnoho společného – pohrdání normálními voliči. Jediná cesta, jak se vyhnout důsledkům, je výstup z EU.

Autor rozhovoru: Tino Perlick, přeložené z: Compact 6/2016

Zdroj: http: //www.compact-online.de