Brazilská ekonomika poroste v roce 2022 o 2,9 % s pomocí služeb a průmyslu

roční výkonnost Brazilské ekonomiky
roční výkonnost Brazilské ekonomiky

Ve čtvrtém čtvrtletí došlo k poklesu HDP (hrubého Brazilský domácího produktu) o 0,2 % ve srovnání s bezprostředně předchozím obdobím.

Brazilská ekonomika zaznamenala v roce 2022 růst o 2,9 %, informoval tento čtvrtek IBGE (Brazilský institut geografie a statistiky) (2). Hodnota ukazuje zpomalení oproti loňskému roku, kdy HDP (hrubý domácí produkt) vzrostl o 5 %.

Ve čtvrtém čtvrtletí se ukazatel ve srovnání s bezprostředně předchozím obdobím snížil o 0,2 %.

Očekávání trhu bylo podle průzkumu pokles o 0,2 % ve čtvrtletním srovnání a nejvyšší 2,2 % v roce.

V současných hodnotách činil HDP, což je součet finálních výrobků a služeb vyrobených v zemi, 9,9 bilionu R$. Jen od října do prosince se hodnota zvýšila na 2,6 bilionu R$.

Brazilský HDP na obyvatele dosáhl v loňském roce 46 155 R$, což je v reálném vyjádření nárůst o 2,2 % ve srovnání s předchozím rokem.

Růst HDP v roce 2022 byl tažen sektory služeb (4,2 %) a průmyslu (1,6 %), zdůrazňuje IBGE. Tyto dva dohromady představují asi 90 % ukazatele. Zemědělství naopak v roce 2022 kleslo o 1,7 %.

„Z tohoto 2,9% růstu v roce 2022 tvořily služby 2,4 procentního bodu. Kromě toho, že šlo o sektor s největší váhou, byl to právě ten, který nejvíce rostl, což ukazuje, jak vysoký byl jeho přínos pro ekonomiku v průběhu roku,“ analyzuje Rebeca Palis, koordinátorka národních účtů IBGE.

Tvorba hrubého fixního kapitálu, která označuje trvalé investice do ekonomiky, zaznamenala v roce 2022 nárůst o 0,9 %, což je druhý rok růstu v řadě.

Výdaje na spotřebu domácností vzrostly oproti předchozímu roku o 4,3 %. Vládní spotřební výdaje naopak vzrostly o 1,5 %.

Vývoz zboží a služeb v Brazílii vzrostl o 5,5 %, zatímco dovoz zboží a služeb o 0,8 %.

„Důležité je oddělit vnitřní poptávku od vnějšího sektoru, protože z 2,9 % růstu pocházely 2 pb z vnitřní poptávky, především rodinné spotřeby, a 0,9 pb z vnější poptávky, která také rostla, protože více rostl náš export než dovoz,“ vysvětluje Rebeca Palis v poznámce.

čtvrtletní výsledek

Čtvrté čtvrtletí roku 2022 zaznamenalo první pokles v tomto roce poté, co HDP vzrostl o 0,3 % v období červenec–září, v revidovaných údajích z dříve oznámeného rozšíření o 0,4 %.

Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2021 se HDP zvýšil o 1,9 %, což je méně, než se očekávalo 2,2% zvýšení na tomto základě srovnání.

Prudký nárůst ničení pralesa v roce 2020

Oblast nedotčeného deštného pralesa o velikosti Nizozemska byla loni vypálena nebo vybourána, protože ničení tropických pralesů na planetě se zrychlilo navzdory globálnímu ekonomickému zpomalení, podle výzkumu z 31.

Nejhorší ztráty byly v Brazílii, třikrát vyšší než v další nejvyšší zemi, Demokratické republice Kongo, podle zprávy Global Forest Watch založené na satelitních datech.

V tropech studie zaznamenala v roce 2020 zničení 4,2 milionu hektarů (10,4 milionu akrů) primárního lesa – o 12 procent více než o rok dříve.

Ekosystémy rozkládající se na rovníku ukrývají bohatou biologickou rozmanitost a ukládají obrovské množství uhlíku.

Celkem loni tropy přišly o 12,2 milionu hektarů stromového porostu – včetně lesů a plantáží – především díky zemědělství.

Vědci však uvedli, že extrémní horko a sucho také rozdmýchaly obrovské požáry, které pohltily pásy lesů v Austrálii, na Sibiři a hluboko do Amazonie.

Tyto ztráty jsou „klimatickou nouzi. Jsou krizí biologické rozmanitosti, humanitární katastrofou a ztrátou ekonomických příležitostí“, řekla Frances Seymour z World Resources Institute, který za zprávou stojí.

Studie našla určité důkazy, že omezení Covid-19 mohla mít vliv na celém světě – s nárůstem nelegální těžby, protože lesy zůstaly méně chráněny, nebo s návratem velkého počtu lidí do venkovských oblastí.

Vědci však uvedli, že nic nenasvědčuje tomu, že pandemie změnila trajektorii ničení lesů, a varovali, že to nejhorší může teprve přijít, pokud země ve snaze urychlit ekonomický růst omezí ochranu.
Seymour však uvedl, že nejzlověstnějším signálem z údajů z roku 2020 jsou případy, kdy se samotné lesy staly obětí změny klimatu.

„Chci říct, že mokřady hoří,“ řekla na tiskové konferenci.

„Příroda nám toto riziko šeptala už dlouho. Ale teď křičí.“

Rostliny – zejména v tropech – a půda obsahují obrovskou zásobárnu uhlíku, která vysává zhruba třetinu veškerého uhlíkového znečištění, které lidé ročně vyprodukují.

Přesto tropické pralesy rychle mizí, což ohrožuje nenapravitelné ztráty zásadní biologické rozmanitosti Země.

Výzkumníci uvedli, že zničení tropických pralesů v roce 2020 uvolnilo v roce 2020 2,64 miliardy tun CO2, což se rovná ročním emisím Indie nebo 570 milionům automobilů, což je více než dvojnásobek počtu na silnicích ve Spojených státech.

„Čím déle budeme čekat na zastavení odlesňování a dostat ostatní sektory na čisté nulové trajektorie, tím je pravděpodobnější, že naše přirozené propady uhlíku vyletí do kouře,“ řekl Seymour.

Brazílie, kde krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro omezil financování ekologických programů a prosadil otevření chráněných amazonských území pro agrobyznys a těžbu, ztratila v roce 2020 1,7 milionu hektarů primárního lesa, což je o 25 procent více než v roce 2019, uvádí zpráva.

„Brazílie, která dosáhla obrovského snížení odlesňování v Amazonii, nyní zažívá rozuzlení tohoto úspěchu a je to srdcervoucí,“ řekl Seymour.

Velká část ztrát byla v Amazonii, včetně nových oblastí, které byly záměrně vyčištěny.

Suché podmínky však také znamenaly, že požáry zapálené na dříve odlesněné půdě se rozšířily do kdysi vlhkých lesů, které se vymkly kontrole.

Požáry také zdevastovaly mokřady Pantanal, ráj biologické rozmanitosti, který se rozprostírá od Brazílie až po Bolívii – zemi s třetím nejvyšším úbytkem lesů v roce 2020.

Téměř třetina Pantanalu byla spálena, včetně původních území a biotopů jaguárů, a výzkumníci uvedli, že může trvat desítky let, než se region vzpamatuje.

Jedna světlá oblast byla v Indonésii, která snížila míru úbytku lesů o 17 procent od roku 2019 a poprvé za 20 let sledování Global Forest Watch vypadla z globální trojky.

Ničení lesů se v Indonésii zpomalilo čtyři roky v řadě a výzkumníci uvedli, že vládní politika – loni podpořená deštivějším počasím – se zdála mít „dlouhodobý účinek na snížení primárního úbytku lesů“.

Lesy pokrývají více než 30 procent zemského povrchu a tropické lesy jsou domovem 50 až 90 procent všech suchozemských druhů.

Nedávný výzkum ukázal, že za určitou hranicí by odlesňování v povodí Amazonky mohlo uvrhnout region do nového klimatického režimu a proměnit tropické pralesy v savanu.

V lednu dva přední brazilští domorodí vůdci požádali Mezinárodní trestní soud (ICC), aby Bolsonara vyšetřoval za „zločiny proti lidskosti“ a obvinili ho z bezprecedentního poškozování životního prostředí, zabíjení a pronásledování.

29. března studie publikovaná v Nature Ecology & Evolution odhadla, že rostoucí poptávka v bohatých zemích po komoditách od kávy po sójové boby urychluje odlesňování v tropech.

Od začátku roku 2022 vzrostl v Brazílii počet případů horečky dengue o 113,7 %.

horečka dengue
horečka dengue

Uprostřed epidemie horečky dengue zaznamenala Brazílie mezi letošním lednem a dubnem nárůst pravděpodobných případů onemocnění o 113,7 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Podle bulletinu Brazilského ministerstva zdravotnictví vydaného v pondělí (2. května) bylo mezi prvním a šestnáctým epidemiologickým týdnem, tedy od 2. ledna do 23. dubna 2022, registrováno 542 038 pravděpodobných případů horečky dengue. Tento počet je prakticky stejný jako zaznamenaných po celý rok 2021, konkrétně 544 000 případů.

Onemocnění způsobené virem se přenáší kousnutím komára Aedes aegypti. Hlavními příznaky jsou vysoká horečka, kožní vyrážky a bolesti svalů a kloubů. V nejtěžších formách může horečka dengue způsobit vnitřní krvácení v orgánech a tkáních a vést ke smrti.

Brazilský středozápadní region měl nejvyšší míru výskytu horečky dengue s 920,4 případy na 100 000 obyvatel, následovaný jihem (427,2 případů/100 000 obyvatel), jihovýchodem (188,3 případů/100 000 obyvatel), severem (154 případů/100 000 obyvatel) a severovýchodem Kraje (105 případů/100 tis. obyvatel). Goiás je jedním z nejvíce postižených států, který vede ve výskytu této nemoci v zemi s 1 366 případy na 100 000 obyvatel.

Od začátku roku bylo v Brazilii potvrzeno 160 úmrtí na horečku dengue, 147 podle laboratorních kritérií a 13 podle klinické analýzy. v Brazilské státy s nejvyšším počtem úmrtí na tuto nemoc jsou São Paulo (56), Goiás (19), Santa Catarina (19) a Bahia (16). 228 úmrtí je stále předmětem vyšetřování.

Brazilská průmyslová výroba v březnu vzrostla o 0,3 %.

Brazilská průmyslová výroba v březnu vzrostla o 0,3 %.
Brazilská průmyslová výroba v březnu vzrostla o 0,3 %.

Brazilská průmyslová produkce zaznamenala v březnu letošního roku ve srovnání s předchozím měsícem nárůst o 0,3 procenta. Jde o druhý nárůst v řadě v letošním roce. První byla v únoru 0,7 procenta. Údaje z Brazilského měsíčního průmyslového průzkumu (PIM) zveřejnil v pondělí (3. dubna) Brazilský vládní statistický institut IBGE.

Za 12 měsíců vzrostl národní průmysl o 1,8 procenta. Navzdory tomu došlo k poklesu o 2,1 procenta ve srovnání s březnem 2021 a o 4,5 procenta v prvním čtvrtletí roku.

Od února do března průmysl rostl ve 14 z 26 sledovaných průmyslových odvětví a zaznamenal nárůst výroby zejména u automobilových vozidel, přívěsů a nástaveb nákladních automobilů (6,9 %), chemických výrobků (7,8 %), nápojů (6,4 %) a strojů a zařízení (4,9 %).

Mezi 12 Brazilský odvětvími, která zaznamenala pokles výroby, byly hlavní poklesy zaznamenány u Brazilských potravinářských výrobků (-1,7 %), koksu, ropných produktů a biopaliv (-2,1 %) a farmaceutických výrobků (-8,4 %).

Od února do března vzrostly tři ze čtyř hlavních ekonomických kategorií průmyslu: investiční zboží, tj. stroje a zařízení používané ve výrobním sektoru (8 %), zboží dlouhodobé spotřeby (2,5 %) a meziprodukty, tj. průmyslové vstupy používané ve výrobním sektoru (0,6 %).

Polotovary a zboží krátkodobé spotřeby byly jedinou hlavní kategorií, která v daném období zaznamenala pokles (-3,3 %).

Výzkumník IBGE André Macedo vysvětlil, že maxima v únoru a březnu nestačila k odstranění ztrát v lednu (-2 %). Některé faktory ztěžují obnovení brazilského průmyslu, jako je nabídka ovlivněná mezinárodním trhem a domácí poptávkou.

Kromě toho průmysl pociťuje i zdražení výroby a nedostatek některých surovin. Poznamenal také, že inflace snižuje příjem a vysoké úrokové sazby zdražují úvěry.