Albánie začne pátrat po ostatcích obětí komunistického tábora

Albánie začne pátrat po ostatcích obětí komunistického tábora
Albánie začne pátrat po ostatcích obětí komunistického tábora

Státní orgán, který má na starosti spisy tajné policie z komunistické éry, uvedl, že zahájil pátrání po hrobech a ostatcích asi 44 Albánců, kteří zahynuli v nechvalně známém pracovním táboře Spac.

Albánský úřad pro přístup k informacím ze spisů Sigurimi, politická policie z komunistické éry, v pátek uvedl, že připravuje cestu pro „administrativní“ vyšetřování s cílem zjistit, co se stalo s asi 44 lidmi, kteří byli popraveni nebo zemřeli ve vězení. nechvalně proslulý pracovní tábor ve Špači.

Jde o první takovou iniciativu úřadu a první případ, kdy se státní orgán zapojil do odhalování osudu několika z mnoha tisíců, kteří zahynuli během komunistické vlády v Albánii v letech 1945 až 1992.

„Výzkum ve spisech uchovaných na úřadu a dalších státních institucích, jako je Generální ředitelství věznice, Ministerstvo vnitra a Státní archiv ukazuje, že nejméně 44 vězňů bylo popraveno, zemřelo při pokusu o útěk, zahynulo při incidentech na pracovišti, popř. zemřel kvůli krutým podmínkám,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.

„Počáteční údaje shromážděné pracovní skupinou zabývající se touto záležitostí naznačují, že ti, kteří zahynuli ve vězení, byli pohřbeni v neoznačených hrobech mimo obvod věznice, čímž byla rodinám odepřena [šance] získat jejich těla,“ dodal úřad. Několik míst je podezřelých z toho, že jsou pohřebištěm obětí.

Albánský parlament provedl v poslední době několik právních změn, aby zapojil autoritu do záležitosti pátrání, obnovy a identifikace těch, kteří zahynuli během komunismu. Úřad zdůraznil, že jejich vyšetřování je „administrativní“, což znamená, že nebudou přítomni žádní žalobci.

Poznamenalo však, že albánská rada ministrů musí ještě vydat rozhodnutí, které by mělo podrobně upřesnit postup pro zachování míst podezřelých tajných pohřbů.

Albánci strávili v tvrdém komunistickém režimu v letech 1946 až 1991 asi 45 let. Režim využíval vězně jako levnou pracovní sílu a zadržoval tisíce rodinných příslušníků „nepřátel státu“, včetně žen a dětí, v síti pracovních táborů.

Přeživší z tábora poté řekli, že viděli vězně umírat v těchto detenčních zařízeních a jak byla většina jejich těl pohřbena v neoznačených hrobech.

Albánie udělila účinnou amnestii pachatelům zločinů spáchaných představiteli komunistické éry a státní zástupci odmítli vyšetřovat možné zločiny této kategorie.

Spac, měděný důl v severní Albánii, byl jedním z míst, kde byly tisíce vězňů nasazeny do práce při těžbě nerostů. Ti, kteří se pokusili o útěk, byli obvykle zastřeleni.

Albánie nevyšetřovala žádné zločiny spáchané státními úředníky během komunistické éry. Ve státních institucích stále panuje obecný názor, že popravy byly prováděny na základě tehdy platných zákonů – jinými slovy, že nikdy nebyl spáchán žádný trestný čin.