Je rozumné pojistit zaměstnance na zahraniční služební cestu?

Pojištění na služební cestu
S blížícím se létem jako kdyby každému napadlo vyřešit si problém cestovního pojištění … vždyť přece vycestovat na dovolenou bez něj je riskantní.
Zajímavé je ale, že když se při pojištění podnikatele vedle pojištění majetku, odpovědnosti nebo motorových vozidel, změní téma na cestovní pojištění, většinou se to pokládá za zbytečné pojištění.

cestovat na zahraniční služební cestu
cestovat na zahraniční služební cestu

Mylných laických důvodů je hned několik:
1. Systém evropského zdravotního pojištění – Evropský průkaz zdravotního pojištění – tj modrá kartička ze zdravotní pojišťovny, která Vám zaručí rovný přístup ke službám veřejného zdravotnictví (tj lékařům, lékárnám nebo nemocnicím) jako lidé zdravotně pojištěni v dané zemi pobytu v zahraničí – jde o země Evropské unie + Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.
2. Krátkost zahraniční cesty, příp. blízkost destinace od domova
3. Zákon vysloveně pod sankcí finanční pokuty nepřikazuje zaměstnavateli připojistit zaměstnanců komerčním cestovním pojištěním při jejich vyslání na zahraniční služební cestu
4. Předpoklad, že všichni zaměstnanci mají uzavřené individuální cestovní pojištění
5. Nejhorší scénář, na který když už někdo myslí, tak ho považujeme za pesimisty: Kdyby se i náhodou něco stalo, tak my to zaplatíme (tj když se nic nestane, ušetříme na pojistce)

Nežádoucí účinek: Smrt. Zdravotnictví V Čechách a ve světě již více špatné nemůže být.

cestovní pojištění
cestovní pojištění

Následující příklad z praxe demonstruje, že spoléhat se na staré výmluvy může být nebezpečné a cestovní pojištění se iu podnikatele svou závažností vyrovná ostatním typům pojištění.
Podnikatelský subjekt, zabývající se servisními službami, vyslal svou manažerku paní Kateřinu V. na jednodenní pracovní cestu do Vídně. Uzavřít cestovní pojištění nikoho ani nenapadlo, na což také, však šlo jen o krátkodobou služební cestu, a jelikož firma sídlí v Bratislavě, pokládali to za zbytečné. Realita a následné náklady je pak velmi překvapily …
Paní Kateřina měla na zpáteční cestě vážnou dopravní nehodu, přičemž utrpěla zranění horních končetin – naražení a pohmoždění zápěstí.

okamžité lékařské ošetření a transport do nejbližšího lékařského zařízení
okamžité lékařské ošetření a transport do nejbližšího lékařského zařízení

Zároveň bylo nutné okamžité lékařské ošetření a transport do nejbližšího lékařského zařízení, protože bylo podezření, že nárazem se poranila i hlava a bylo třeba vyloučit poškození mozku.
Zraněná osoba měla samozřejmě u sebe evropskou kartičku zdravotního pojištění, jenže předpoklad úhrady nákladů ze systému veřejného zdravotnictví nevyšel.
Faktura, kterou dostala paní Kateřina o několik týdnů ze soukromé nemocnice, kde ji ošetřili po nehodě, ji nemile překvapila:
1. Transport k lékaři ………………………………………160,00 EUR
2. Vstupní vyšetření ……………………………………….  285,00 EUR
3. Fixace horních končetin ……….. …………………… 420,00 EUR
4. Hospitalizace (1 den) včetně ošetření a pozorování 965,00 EUR
5. Následný odvoz do nemocnice v Bratislavě 125,00 EUR
CELKEM …………………………………………. . 1955,00 EUR
Jak je možné, že nemocnice si fakturovala takové vysoké náklady, když jí pacient (paní Kateřina V.) měla u sebe Evropský průkaz zdravotního pojištění?
Systém funguje na principu rovnosti (= stejné zdravotní péče jako domácí obyvatelé), ale nekryje náklady vzniklé při ošetření ve zdravotnických zařízeních u poskytovatelů, kteří nejsou napojeni na místní systém veřejného zdravotního pojištění.
V praxi to ale kromě toho znamená, že sem nepatří ani:
– Úhrada spoluúčasti (ve většině zemí unie se za zdravotní péči doplácí)
– Úhrada nákladů na převoz zpět na Slovensko
– Náklady na repatriaci tělesných ostatků
– Vyšší náklady za léky (protože systém proplácí náklady pouze do výše, kterou by uhradila místní zahraniční zdravotní pojišťovna v zahraničí nebo do výše úhrad, které hradí na Slovensku zdravotní pojišťovna slovenskými poskytovatelem).
Na tyto náklady ale pacient hodně krát nemá vliv, jelikož v akutních a život ohrožujících situacích má prioritu z pochopitelných důvodů záchrana života a poskytnutí první pomoci a nikdo v takových okamžicích nemyslí na to, zda např. nejbližší nemocnice je součástí systému veřejného zdravotního pojištění.
Paní Kateřina měla tu smůlu, že byla převezena do soukromé nemocnice, která není v součástí systému Evropského zdravotního pojištění, a tedy přestože měla Evropský průkaz zdravotního pojištění, ten jí v tomto případě nepomohl … Otázkou, zda si tyto náklady může následně uplatnit ve své zdravotní pojišťovně, se záměrně nezabýváme, protože v praxi je to běh na dlouhou trať s nejistým cílem.

Je rozumné pojistit zaměstnance na zahraniční služební cestu?
Je rozumné pojistit zaměstnance na zahraniční služební cestu?

Jelikož v našem konkrétním případě šlo o služební cestu, podle zákona č. 283/2002 Sb. o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů:
„Zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě náleží náhrada prokázaných výdajů za pojištění nezbytných léčebných výloh v zahraničí; tato náhrada zaměstnanci nenáleží, jestliže ho takto pojistil zaměstnavatel „.
„Zaměstnanci náleží náhrada léčebných výdajů za nezbytnou a neodkladnou zdravotní péči poskytnutou v zahraničí jemu, manželovi a dětem. Náhrada je určena rozdílem mezi prokázanými výdaji vynaloženými na nezbytnou a neodkladnou zdravotní péči a částkou, kterou zdravotní pojišťovna uhradila podle zvláštních předpisů. “
náklady uvedené ve faktuře nakonec musel zaplatit zaměstnavatel …
No a na závěr poučení, které vyplývá z tohoto případu:
Podnikatelský subjekt, který vysílá své zaměstnance na služební cesty do zahraničí má několik možností, jak si zajistit cestovní pojištění pro své zaměstnance, aby předešel dodatečným nákladům spojených s vysláním své zaměstnance do zahraničí.
Zkušenosti z praxe ukazují, že spolehnout se na Evropskou kartičku zdravotního pojištění nebo na to, že se zaměstnanec připojistit individuálním komerčním cestovním pojištěním může vyjít firmu pořádně draho. A pokud se říká, že nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci, tak v tomto případě to klidně můžeme upravit na: „Ne všichni podnikatelé / zaměstnavatelé jsou tak bohatí, aby se jim vyplatilo riskovat levné zahraniční služební cesty svých zaměstnanců. „

Slováci si obvykle berou spotřební úvěry koncem roku

Očekává se, že i letošní poslední kvartál roku bude nejsilnějším v roce z pohledu objemu poskytnutých úvěrů.

Slováci si obvykle berou největší objem spotřebitelských úvěrů v posledním čtvrtletí roku. Potvrzují to údaje z Národní banky Slovenska. V posledním čtvrtletí 2014 banky poskytly obyvatelům nové spotřební úvěry ve výši 612 mil. eur.

Slováci si obvykle berou spotřební úvěry koncem roku
Slováci si obvykle berou spotřební úvěry koncem roku

„Oproti prvnímu kvartálu, který zvykne bydlet těm nejslabším, co do počtu nových spotřebních úvěrů, se tak objem novoposkytnutých úvěrů zvýšil až o dvě pětiny. Jinak tomu pravděpodobně nebude ani v tomto roce a během posledního letošního kvartálu bude objem novoposkytnutých spotřebních úvěrů nejvyšší, „předpokládá analytička Poštovní banky Jana Glasová.

Objem úvěrů v závěru roku každoročně roste. „Loni v meziročním srovnání, tedy v porovnání se čtvrtým čtvrtletím 2013, vzrostl o téměř třetinu,“ uvedla Glasová. Největší část, tedy 470 mil. eur, z celkových novoposkytnutých spotřebitelských úvěrů v posledním čtvrtletí loňského roku činily úvěry se splatností delší než pět let. Lidé je často tak podle Poštovní banky používají na rekonstrukce, koupi zařízení, auta, tedy celkově na větší investice. Z celkového stavu novoposkytnutých úvěrů činily spotřební úvěry ve čtvrtém čtvrtletí 2014 více než čtvrtinu, 27%.

klienti Poštovní banky vzali úvěr
klienti Poštovní banky vzali úvěr

Nejsilnějším měsícem za posledních pět let z hlediska poskytnutého objemu spotřebních úvěrů je podle údajů Poštovní banky říjen. Zatímco v říjnu 2010 si klienti Poštovní banky vzali průměrně úvěr ve výši 2 844 eur, v roce 2014 v tomto měsíci to bylo 4 860 eur. „Zvýšený zájem Slováků o spotřební úvěry v závěru roku často souvisí s touhou vylepšit své bydlení před blížícími se vánočními svátky. Nejvíce úvěrů si přitom lidé berou v říjnu, „říká ředitel odboru maloobchodních produktů Poštovní banky Juraj Dolný.

Trendy spotřebního úvěrování potvrdila i ČSOB. „Ano, lze konstatovat, že zájem o spotřební úvěry během posledních měsíců roku je největší,“ řekl PR specialista ČSOB Juraj Štefanovič.

Sberbank Slovensko obvykle poskytuje nejvíce spotřebitelských úvěrů na jaře a ke konci roku. „Zvýšený objem poskytnutých úvěrů na konci roku je pravděpodobně způsoben zvýšenou spotřebou, která souvisí se svátky. Na jaře je zvýšený zájem o úvěry způsobený i tím, že se lidé rozhodnou realizovat rekonstrukci bydlení. Tyto činnosti mohou být financovány hypotékou, ale i spotřebitelským úvěrem, „konstatoval mluvčí Sberbank Jakub Mendel.

Ochrana zdraví při práci v Evropě

Směrnice Evropské unie je právní akt stanovený ve Smlouvě o EU. Směrnice je závazná v celém rozsahu a členské státy Evropské unie jsou povinny ji ve stanovené lhůtě provést ve vnitrostátním právu.
Článek 153 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropskou unii opravňuje k přijímání směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rámcová směrnice Evropské unie se svou širokou oblastí působnosti, jakož i další směrnice zaměřené na konkrétní aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci představují základ evropských právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

Ochrana zdraví při práci v Evropě
Ochrana zdraví při práci v Evropě

Členské státy Evropské unie mohou v zájmu ochrany pracovníků přijmout při provádění směrnic Evropské unie do vnitrostátního práva přísnější pravidla. Legislativní požadavky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se tak mohou v jednotlivých členských státech EU lišit.

Perfektní ochrana při práci proti chemikáliím, virům i bakteriím
Perfektní ochrana při práci proti chemikáliím, virům i bakteriím

A + A je největší veletrh bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropě

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (The European Agency for Safety and Health at Work – OSHA) je speciální agentura Evropské unie, která vznikla v roce 1994 a sídlí ve španělském městě Bilbao. V čele OSHA je výkonný ředitel, který je volen vždy na 5 let. Současným ředitelem jen finský odborník Jukka Takala.