Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko

I území Slovenska se dotknou klimatické změny, které přinesou sucho a možný úbytek vody.

Slovensko může mít v budoucnu problém s nedostatkem vody. Ani Slovensku se totiž nevyhnou klimatické změny a rostoucí průměrná teplota vzduchu. Shodují se na tom klimatičtí i hydrologického odborníci.

Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko
Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko

„Změnu zapříčinila nejen lidská činnost, například vypouštění skleníkových plynů, ale podle mého názoru ji způsobuje i přirozená dlouhodobá variabilita klimatu,“ říká hydrogeologických z Univerzity Komenského Miriam Fendeková.

Extrémním projevem klimatických změn je sucho, které se Slovenska týká už dnes. „Jeho frekvence a závažnost se postupně zvyšují,“ říká hydrogeologických. Změnám klimatu se bude muset přizpůsobit i společnost, což se odrazí na zvýšení spotřeby vody.

Zásoby začínají klesat
Příkladem budoucího vývoje jsou poslední měsíce.

Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko
Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko

„Průměrné červnové průtoky se pohybují v rozpětí 25 až 45 procent dlouhodobých červnových hodnot,“ říká Peter Škoda z oboru kvantity povrchových vod ČHMÚ. Avšak není ani tak důležitý pokles průtoku jako spíše jeho trvání.
Červenec a srpen jsou na srážky chudé a dobrý nebyl ani začátek roku. Sníh, jehož bylo v zimě méně než obvykle, se začal tát již v únoru a na přirozené zadržování vláhy nebyly příznivé podmínky.

„Jednoduše řečeno, počátkem roku bylo vody relativně dost, ale nebylo jí dost ve správném čase,“ vysvětluje Škoda.

Momentální situace se může zlepšit až po dlouhodobějších, rozsáhlejších a intenzivnějších srážkách. „Při krátkodobých bouřkových přeháňkách dochází pouze k místnímu přechodnému zvýšení průtoku a následně poklesu,“ zdůrazňuje Zuzana Danáčová z oboru kvantity povrchových vod ČHMÚ.

Nepomáhají ani krátké regionální deště, ty působí pouze krátkodobě.

Jak bude vypadat Slovensko
Jak bude vypadat Slovensko

Současné dlouhodobé sucho se projevuje už i na podzemních vodách. „Má za následek existenci poklesové trendů hladin podzemních vod a vydatností pramenů na celém území Slovenska,“ říká předseda Slovenského výboru pro Mezinárodní hydrologický program UNESCO Pavel Miklánek.

Hladiny podzemních vod jsou výrazně nižší než dlouhodobý průměr a pozvolně se přibližují k absolutním minimům.

Většina je na západě
Navzdory současnému poklesu vodních hladin má Slovensko tradičně dostatečné zásoby podzemní vody, ve srovnání s okolními státy jsou dokonce nadprůměrné.
Více než polovina je však na západě země, zásoby jsou hlavně na Žitného ostrova.
„Zásoby potřebám Slovenska postačují, je tu však jedno ale – zdroje vody nejsou rozloženy rovnoměrně,“ přibližuje hydrogeologických Fendeková. Nedostatek ohrožuje například severozápad a severovýchod Slovenska.

Nepříznivé složení půdy a slabé podmínky na hromadění spodní vody tam částečně vynahrazují vydatné srážky.

Voda, která odtéká po povrchu, se dá dále využívat zejména díky vodním a vodárenským nádržím, což je případ Bukovce, Domaša, Nové Bystřice či Stariny.

Problémové jsou oblasti na jižním a jihovýchodním Slovensku, kde k nepříznivému geologickému podkladu připojují i nižší úhrny srážek a vyšší teploty. „Tady mohou nastávat skutečně nepříznivé situace,“ říká hydrogeologických.

Ekonomika je v bezpečí
Eugen Kullman ze Slovenského hydrometeorologického ústavu také připouští, že Slovensko může čelit problémům se zásobami vody. Museli bychom však spotřebovat více vody, než se jí každý rok srážkami doplní.

„Srovnávat pouze celkový oběh vody asi 37 miliard kubických metrů a potřeby vody pro ekonomiku ve výši méně než 0,6 miliardy kubických metrů vody je zavádějící,“ oponuje předseda Slovenského výboru pro Mezinárodní hydrologický program UNESCO Pavel Miklánek.

Podstatná část vody je totiž nutná pro fungování země a zejména životní cyklus vegetace a ekosystémů.

Ty se přizpůsobily na současnou úroveň vodních zdrojů a pokles vody by je ohrozil. Ovlivnit se podle něj dá využívání vody v ekonomice.

„Předpokládá to podporu a rozvoj vodního hospodářství a zejména vytvoření možností na krátkodobou i víceletou regulaci vodních zdrojů.

Tato otázka souvisí například i s budováním nových vodních nádrží, což je otázka velmi citlivá a bude třeba najít pro její řešení konsensus, „míní.