Lesnictví

Lesnictví je obor lidské činnosti, který se zabývá udržením a zvelebením lesů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků i společnosti.

Lesnictví
Lesnictví

Dalším cílem lesnictví je pak produkce dříví, jako důležité obnovitelné suroviny, prostřednictvím trvale udržitelného hospodaření v lese. Při tomto hospodaření les zároveň poskytuje významné kladné externatity.

Lesnictví
Lesnictví

Nejčastěji uváděné mimoprodukční funkce (kladné externality) poskytované hospodářskými lesy jsou:

Vodohospodářská funkce – lesy rostoucí v povodí vodních toků zlepšují vyrovnanost průtoků, tlumí extrémy a mají vliv i na kvalitu vody
Půdoochranná funkce – les je účinná ochrana půdy před erozí
Klimatická funkce – Lesy tlumí klimatické extrémy, vytvářejí specifické porostní mikroklima nutné pro existenci četných lesních rostlin a živočichů. Lesní dřeviny i ostatní rostliny spotřebovávají významné množství oxidu uhličitého, který dočasně vážou ve své biomase. V případě, že roste zásoba biomasy (dříví) na jednotce plochy, snižuje les množství oxidu uhličitého (důležitého skleníkového plynu) v zemské atmosféře
Rekreační funkce – les je prostor významný pro rekreaci
Funkce „rezervoáru“ biodiverzity – lesy jsou útočištěm pro řadu volně žijících druhů živočichů a rostlin,
Krajinotvorná funkce – les je důležitý krajinný a estetický prvek

Přirozené lesy různého druhového složení byly v klimatických podmínkách České republiky naprosto převládajícím přirozeným ekosystémem. Přirozená lesnatost v době pronikání prvních početně významnějších populací lidí se blížila 100 %, ale ještě na začátku 10. století je odhadována na více než 70 %, stejně jako tomu bylo ve většině zemí střední Evropy.[3] Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii člověk nějakým způsobem zasáhl.
Přirozené lesy různého druhového složení byly v klimatických podmínkách České republiky naprosto převládajícím přirozeným ekosystémem. Přirozená lesnatost v době pronikání prvních početně významnějších populací lidí se blížila 100 %, ale ještě na začátku 10. století je odhadována na více než 70 %, stejně jako tomu bylo ve většině zemí střední Evropy.[3] Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii člověk nějakým způsobem zasáhl.
Přirozené lesy různého druhového složení byly v klimatických podmínkách České republiky naprosto převládajícím přirozeným ekosystémem. Přirozená lesnatost v době pronikání prvních početně významnějších populací lidí se blížila 100 %, ale ještě na začátku 10. století je odhadována na více než 70 %, stejně jako tomu bylo ve většině zemí střední Evropy.[3] Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii člověk nějakým způsobem zasáhl.