Jak vidí reformu školství mladí lidé

INEKO se začátkem roku v soutěži esejí ptalo mladých lidí do 24 let, jaký je jejich názor na současný stav základního a středního školství, jaké vidí bariéry v jeho reformě a jaké jsou podle nich možnosti zlepšení. V následujícím textu uvádíme citáty z esejů jednotlivých autorů, o kterých si myslíme, že výstižně vykreslují jejich pohled na slovenské školství.

Jak vidí reformu školství mladí lidé
Jak vidí reformu školství mladí lidé

Problémy obsahu učiva:

Nevadí mi, že nebudu vědět kdo byl hlavní postavou díla Vojna a mír, to si najdu v každé dobré encyklopedii.

kdo byl hlavní postavou díla Vojna a mír, to si najdu v každé dobré encyklopedii
kdo byl hlavní postavou díla Vojna a mír, to si najdu v každé dobré encyklopedii

Nač nám je vědět z jakých částí se skládá ještě banánová slupka? … Není přece podstatou to, kolik živočichů vymřelo loni někde, kam se nikdy nedostaneme! Není podstatné to, kolik má Lucembursko obyvatel a kolik brambor za rok snědí.
Je minimálně zarážející do jaké hƒ∫bky se dostává poznávání dětí základních škol, které v šesté třídě vědí všechno o buňce.

zaměstnavatelé nemají žádný vliv na to, co je v školách vyučované
zaměstnavatelé nemají žádný vliv na to, co je v školách vyučované

Slovenská studenti a žáci se nenaučí, jak si napsat resumé pro zaměstnavatele, jak si vyplnit daňové přiznání ani jak založit společnost s ručením omezeným.
Problém obsahu výuky je podle našeho názoru především problémem toho, že žáci a studenti, jejich rodiče a jejich budoucí zaměstnavatelé nemají žádný vliv na to, co je v školách vyučované.

problémem obsahu vzdělávání obrovská míra státní intervence
problémem obsahu vzdělávání obrovská míra státní intervence

V současnosti je vážným problémem obsahu vzdělávání obrovská míra státní intervence. Obsah vzdělávání určují osnovy a ty často nereflektují aktuální společenské očekávání a požadavky.
Mnozí se pozastavuje nad tím proč žáků 21.století učíme takové podrobnosti a údaje, které i tak později zapomenou a které v dnešní době informačních technologií snadno a rychle najdou na internetu.
Ano, vím, co jsou chromozomy. Na kamerové zkoušce při přijímačky na žurnalistiku se na to však nikdo neptal. Chtěli, abych prezentovala sama sebe. Všechny vědomosti byly v té chvíli zbytečné, potřebovala jsem se projevit.
S odtrženosti školní výuky od reálného života může žák setkat již na základní škole. Jako příklad uvedu osvojení učební látky stupnice tvrdosti. Přestože ji dokáže již 12 letý chlapec bezchybně jmenovat a ví, že mastek je méně tvrdý než apatit, tuto vědomost nikdy nevyužije, protože neví jak mastek a apatit vypadají.
Pamatuji si, že už na základní škole, když jsme se měli naučit všechny karpatské pohoří, jsem se ptal: „Proč?“ Nakonec jsem se je naučil, asi dostal jednotku. Nezodpovězená otázka ve mně zůstala dosud.
Učitel biologie by měl dětem ukázat zvětšeniny fotografií rakoviny plic a vysvětlit jim, co s nimi tento zdánlivý projev dospělosti udělá. S tělocvikář by nemuseli donekonečna obíhat atletickou dráhu, ale naučit se hrát všechny možné sporty kolektivní a se smyslem pro sounáležitost. Učitelka zeměpisu by mohla namísto několika sešitů nadiktován poznámek mluvit io lásce k domovině a úctě k jiným kulturám. Cílem nemůže být jen poznávat – zvlášť poznání bez porozumění nemá žádnou hodnotu. Pokud chceme žáků i vychovávat, musíme jim dát možnost tvořit si a prezentovat své názory.
Uvedu malý příklad: 3 ln (2x-7) +8 = SQRT (ln (2x-7) +20), kdy toto učivo využiji v praktickém životě? Znám několika inženýrů, kteří se od školních lavic s ničím takovým už nikdy nesetkali.
Jak může dítě pochopit, co je to knížectví, když neví ani, co je to republika, přitom v jedné žije a toto slovo každý den slyší z rádia a televize?

Biologii na střední škole jsme začali buňkou, protože je to základní část organismu
Biologii na střední škole jsme začali buňkou, protože je to základní část organismu

Biologii na střední škole jsme začali buňkou, protože je to základní část organismu. Nikdo z nás si buňku neuměl představit a když jsme o dva roky probírali lidské tělo, několik z nás si umělo vzpomenout na její stavbu, ale do souvislosti s funkcí jednotlivých orgánů jsme ji nevěděli dát. Nebylo by lepší nejprve nám vysvětlit, jak funguje naše tělo a pak, z čeho sestává buňka, která ho formuje? Slovo buňka pro nás neznamená nic, zatímco opačný postup by nám odkryl podstatu něčeho, co se nás dotýká úplně. Podobně si vezměme například dějepis: nejprve se učíme chronologický vývoj dějin a ve vyšších ročnících se vracíme k určitým tématům, o nichž máme diskutovat, dělat referáty, projekty apod. Představme si, že by to bylo naopak: mladší studenti se zabývají jednotlivými tématy. Ve vyšších ročnících je zařazují chronologicky a hledají společné rysy, souvislosti.
Vůbec jsem na vážnou hudbu neměl chuť. I tak si myslím, že člověk potřebuje při poslechu takového druhu hudby jistou životní vyzrálost a intelekt. Proč se neučí i jiné styly, jako je rock, folk nebo country?
Pokud si podíváme osnovy, tak zjistíme, že se v nich mluví o Faradayově zákoně, ale ne o tom, jak v bance správně vyplnit šeky, vybavit si správné úvěr, nebo založit investiční účet.
Biologie jako předmět by se spíše měla zabývat využitím rostlinných a živočišných druhů a ne tím, kolik párů vousů má nějaká africká ryba.