Energetický profil Velké Británie – Britským regulačním úřadem pro odvětví plynu a elektřiny je Ofgem

Regulatorní prostředí

Britským regulačním úřadem pro odvětví plynu a elektřiny je Ofgem. Hlavní funkcí regulátora je dohlížet na zájmy spotřebitele a podporovat konkurenční prostředí. Ofgem je řízen Úřadem pro trh s elektrickou energií a plynem (GEMA). Role GEMA je vymezena zákonem o plynu z roku 1986, zákonem o elektřině z roku 1989, zákonem o ochraně hospodářské soutěže z roku 1998, zákonem pro podniky veřejných služeb z roku 2000 a zákonem o energetice z roku 2004.

V říjnu 2008 vzniklo ministerstvo energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change, DECC). Od jeho ustanovení si vláda slibuje zlepšení komunikace týkající se klimatických změn a potvrzení pozice leadera ve světě v boji proti klimatickým změnám. Vytvoření DECC vzešlo přesunem energetické agendy z BERR (dnešní BIS,  Department for Business, Innovation and Skills) a agendy klimatických změn z DEFRA (Department for Environment, Food and Rural Affairs). Rezort vede Ed Miliband, dále na něm působí Mike O´Brien (Minister of State), Lord Hunt of Kings Heath (Minister of State) a Joan Ruddock (Parliamentary Under-Secretary of State).

Budoucnost britského energetického odvětví a výstavba nových jaderných elektráren 

Britská vláda ve výstavbě nukleárních elektráren rovněž spatřuje další impuls pro britský průmysl (zvláště oživení činnosti velkých sofistikovaných sléváren a výroben velkých tlakových nádrží pro generátory). Areva se nechala slyšet, že pokud v konkurenci s nabídkou Westinghouse získá zakázky na reaktory, umožní subdodávky britským a německým firmám. Podepsala již předběžné dohody s BAE Systems, Rolls Royce a dalšími firmami v hodnotě £30 mld (nejen pro čtyři nové britské elektrárny – ty se odhadují celkem na £10 mld). Tyto zakázky by měly vytvořit 10 tisíc nových pracovních míst.

Rozvoj jaderné energetiky v UK je v rozporu s představami skotské samosprávy. Ta upřednostňuje „zelenou“ energii ve všech formách. Tato politika se opírá o dostatek řek vhodných pro vodní elektrárny, o silné větrné proudy na pobřeží Skotska a hlavně o bohaté zásoby uhlí /také uhlí v sousední severovýchodní Anglii, kde se nacházejí nově objevené velké podmořské zásoby/. Současné dvě jaderné elektrárny na území Skotska (obě ve vlastnictví BEG)  po vypršení životnosti v roce 2020 nejspíš nebudou nahrazeny novými.

Předseda EdF (vlastníka BEG, největšího britského výrobce elektrické energie) Pierre Gadonneix označil Británii za největší obchodní příležitost v oblasti výstavby jaderných elektráren na světě. EDF/Francie zde spatřuje velké obchodní příležitosti pro francouzské společnosti. Očekává se, že v chystaném tendru na dostavbu nových jaderných elektráren by mohl uspět právě francouzský reaktor typu EPR (European Pressurized Reactor,  resp. Evolutionary Power Reactor) z nabídky francouzské společnosti Areva (býv. evropskoamerické konsorcium firem Framatome z roku 1958. Odchodem Westinghouse v roce 1981 nyní ryze evropská společnost), která je z 90% vlastněna francouzským státem.

EDF se rozhodla pro ovládnutí British Energy také vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny v portfoliu British Energy většinou vlastní i pozemky kolem elektráren. Na těchto pozemcích plánuje výstavbu nových jaderných elektráren, jelikož zde již není nutné překonávat odpor obyvatelstva a místních samospráv a není nutné ani oddalovat výstavbu elektráren z důvodu dlouhých jednání při výkupu pozemků od jejich spekulujících vlastníků. EdF již jedná s vládní organizací pro likvidaci starých elektráren a regeneraci příslušného území NDA (Nuclear Decommissioning Autority) o odprodeji pozemků po likvidovaných starých elektrárnách. V nejbližší době se mají v Británii stavět čtyři jaderné elektrárny (v Hinkley Point v Somersetu a v Sizewell v Suffolku). V médiích, jakož i v britských odborných kruzích často zaznívá názor, že pro tak rychlou výstavbu nových elektráren nebude v zemi dostatek kvalifikovaných sil ani komponentů.

V květnu 2007 vydala britská vláda pracovní dokument s názvem „Budoucnost nukleární energie“ (v UK), který stanovuje vládní priority v tomto odvětví. Vláda deklarovala, že nechce financovat výstavbu jaderných elektráren z veřejných zdrojů, má nicméně povinnost posoudit návrhy předložených typů reaktorů v souvislosti s dopadem na životní prostředí a bezpečnost.

Jedním z cílů konceptu dalšího rozvoje odvětví jaderné energetiky bylo nejen informovat případné zájemce o budoucích plánech vlády v této oblasti, ale i umožnit všem účastníkům výběrového řízení důkladně se seznámit s řadou podmínek, jimiž vláda podmiňuje účast na tendrech k budoucí výstavbě jaderných elektráren v UK prostřednictvím procesu licencování jednotlivých typů reaktorů. DECC ani jiná vládní agentura nestanovila žádné konkrétní technické podmínky, které by vymezily účast na případném budoucím tendru. Jedním z cílů konceptu bylo vyzvat dodavatele nechat si posoudit jejich typ reaktoru. Výsledek tzv. Generic Design Assessment (GDA) určí jestli splňují požadavky na bezpečnost, životní prostředí, atd. Konkrétní technické parametry by se měly posuzovat v pozdější fázi.

Kromě stanovení rámcových podmínek pro hlavní dodavatele technologie reaktoru uvedený koncept vyzývá k podání přihlášek pro prozkoumání konkrétního typu použité technologie. Z přihlášených uchazečů vyhověli předběžným podmínkám stanoveným Ministerstvem pro energetiku a změnu klimatu: kanadský ACEL, General Electric/Hitachi, Areva/EDF a Westinghouse. Dvě další společnosti projevily zájem o prozkoumání technologie prostřednictvím GDA, ale nepodaly přihlášku k účasti na výběrovém řízení. Vláda rovněž  vyzvala provozovatele jaderných elektráren k podání předběžného vyjádření, který typ reaktoru jsou schopny podporovat. Do této fáze se přihlásilo 11 provozovatelů jaderných elektráren, kteří pokrývají všechny čtyři předložené typy reaktorů.

Předpokladem vydání předběžné licence na výstavbu jaderné elektrárny je detailní prověření technologie Inspektorátem jaderných zařízení, který působí na Health and Safety Executive (nevládní organizace, která ze zákona posuzuje, reguluje a vymáhá bezpečnost pracovních provozů). Předpokládá se, že proces posuzování vlivu na životní prostředí, resp. předběžné schválení technologie jaderného reaktoru by mělo trvat tři a půl roku. ACEL svoji přihlášku krátce po zahájením procesu licencování stáhl. Konsorcium General Electric/Hitachi později rovněž oznámilo, že dočasně pozastavuje svou účast v této fázi výběrového řízení. Není zřejmé, jestli zbývající dvě společnosti vytvářejí dostatečné předpoklady k tomu, aby se budoucí výstavba jaderných elektráren realizovala v tržních podmínkách.

Očekávaný vývoj 

V posledních deseti letech klesá objem vypouštěných emisí v Británii ročně o 1%. Souvisí to se zaváděním nových technologií, trvale klesajícím podílem těžkého průmyslu na HDP, ale i s dopady ekonomické krize. Aby dostála vláda svému závazku snížit do roku 2020 objem emisí o více než třetinu oproti roku 1990, muselo by se roční tempo poklesu zrychlit na 1,4%. Dosažení tohoto cíle bude jen obtížné bez výrazného omezení spotřeby energie v domácnostech, především ze zdrojů, které produkují emise CO2. Nejen nové, ale i existující stavby musí být dle DECC energeticky efektivnější, resp. teplo/elektřina by měly pocházet primárně z nízkoemisních zdrojů. V tzv. Climate Change Bill (Parlamentem schválen 26. listopadu 2008) jsou obsaženy dva právně závazné národní cíle na snížení emisí CO2 v roce 2020 o 26% a v roce 2050 o 60% (ve srovnání s úrovní v roce 1990). Předpis dále ukládá vypracování závazných 5. letých “emisních rozpočtů“.

V souvislosti s naplněním závazku environmentální legislativy EU ke snížení emisí kysličníku siřičitého a oxidu dusíku, která ukládá členským státům zvýšit do roku 2020 poměř energie z obnovitelných zdrojů na 20%, rozhodla britská vláda o uzavření tepelných elektráren o celkovém výkonu 11 GW do roku 2015 a omezení výkonu dalších do roku 2020. Z 12 provozovaných jaderných elektráren 11 skončí životnost do roku 2023. Britská vláda předpokládá, že v důsledku uzavření tepelných a jaderných elektráren bude nutné do roku 2020 nahradit 22,5 GW chybějící kapacity k výrobě elektrické energie.

Britský think-tank Open Europe uvádí, že plánované cíle EU snížit do roku 2020 objem vypouštěných emisí o 20% a získávat 20% energií z obnovitelných zdrojů jsou pouhou politickou rétorikou. Open Europe se ve své studii opírá o názory prof. Dietera Helma z Oxfordské univerzity, který je v oblasti ekologie a energetiky také poradcem britské vlády. Podle něj budou náklady pro některé země enormně vysoké. Naopak za cestu správným směrem považuje soustředit se na technologii čistého uhlíku a postavit jádro na stejnou úroveň s dalšími vysoce efektivními energetickými zdroji.

Ambiciózní emisní cíle na jedné straně a nedostatečná náhrada za uzavřené jaderné a tepelné elektrárny v nejbližších letech způsobí, že Británie přestane být 100% energeticky soběstačná. Open Europe ve své studii odhaduje, že náklady členských států EU do roku 2020 na realizaci „klimatického  balíčku“ budou 73 mld EUR ročně (UK 9 mld EUR). UK v současnosti vyrábí 5,5% elektrické energie z obnovitelných zdrojů; dosažení navrhovaných cílů si však vyžádá nárůst tohoto podílu až na 40%. Tato čísla podle Open Europe vyvolávají v době přetrvávající krize ekonomické i fiskální znepokojení.