Dr. James Speiser zvěrolékař – majitel veterinární kliniky

Dr. James Speiser je veterinář, jehož celoživotní vášní je péče o zvířata. Podívejte se prostřednictvím videa do jeho jedinečné veterinární nemocnice s pohotovostní péčí 24-7, kde je vše připraveno pro lékařskou péči pro domácí mazlíčky od tučňáků po tygry.

James Speiser vždy miloval zvířata. Když byl malý, vlastnil kanára, kterého pojmenoval „Birder“. Pak měl kuře, kterému říkal „Kuře“. Poté vlastnil kachnu, kterou nazval „Kačer“. Nakonec vlastnil psa, kterého Speiser pojmenoval „Zeke“.

To byly kroky dítěte, které Dr. James Speiser podnikl na cestě k tomu, aby se stal veterinářem – nesmírně úspěšným a populárním veterinářem.

Dnes jeho praxe poskytuje v Indianapolis 24hodinovou kritickou péči, sedm dní v týdnu včetně základních veterinárních služeb. Zaměstnává odborníky v chirurgii, interním lékařství, oftalmologii a dalších specializacích, čímž se stává ve státě Indiana klíčovou veterinární nemocnicí. Praktičtí lékaři v této lokalitě používají jeho veterinární nemocnici, když potřebují skenování CAT, MRI nebo zdlouhavou rehabilitaci pro své pacienty. Speiser a jeho lékařský tým specialistů vrátil do života velmi artritické nebo zchromlé domácí mazlíčky a postavili je na nohy prostřednictvím jejich programu rehabilitační terapie.

Cesta Jamese Speisera na vrchol však byla poznamenána některými komickými karamboly a událostmi. Jeho první zaměstnání v oboru začalo během jeho vysokoškolských let ve veterinární laboratoři. Kariéry mladého Speisera málem skončila, když byl chycen jak stříká silný cukrový roztok z laboratoře po kolegovi během toho, čemu říkali „boj o roztok“. Děkan veterinární vysoké školy stál hned vedle Speiserovy oběti, když na něj Speiser roztok stříkal.

Horko těžko se mu podařilo zůstat na veterinární fakultě, jen aby se mohl oddat práci s velkými zvířaty. Odchod by byl pro Speisere, velkou katastrofu. Zatímco dojil krávu trpící infekcí streptokoky, kráva kopla do kbelíku a polila Speisere. Další den onemocněl streptokokem.

„A v tu chvíli jsem měl poznání,“ říká Speiser. „Nebudu jako veterinář pracovat s velkými zvířaty.“ Budu veterinář pro malá zvířata. A je to.“

Během své postgraduální stáže se Speiser rozhodl zahájit svou vlastní praxi, a tak nalákal dalšího stážistu, aby se k němu připojil, a společně se dohodli na koupi veterinární kliniky v Indianapolis. Problém nastal, když se prodávající na poslední chvíli rozhodl neprodávat a Speiser byl v Indianapolis bez prostor a bez práce.

Stále věděl, že Indianapolis je pro něj místem, kde chtějí zůstat. Speiser a jeho partner hledali v celém městě, až nakonec nakonec svitla šťastná náhoda. Dokázali založit veterinární kliniku na statku, ale po otevření veterinární kliniky na statku byla situace brutálně špatná.

Jeho druhý kousek štěstí mu přistál do klína, když se podíval na vyhodnocený dotazník od společnosti, která používala administrativní technologii od L. Ron Hubbarda. Poté, co použil Hubbardovu administrativní technologii, podnik s jeho malou veterinární nemocnicí konečně odstartoval. Musel pak najmout další veterináře.

Jedena z nich, veterinární doktorka Kelly Lee Barnes, se stala jeho manželkou. Ale i přesto, že pracoval se ženou a najatými pracovníky museli oba manželé stále pracovat 60-70 hodin týdně. Nastal čas na to se rozšířit.

Speiser se rozhodl koupit nově neobsazenou budovu o rozloze 30 000 čtverečních která byla přes ulici – více než šestkrát větší než jejich současná nemocnice. V den stěhování byli místní obyvatelé svědky toho jak Speiser a jeho kolegové převáželi své „pacienty“ po ulici na lůžcích, na která byla navěšeny infuzní pumpy a další lékařské vybavení.

Jeho dalším pacientem byl kůň s otravou salmonelou. Speiser měl smůlu, že byl za koněm, když volala příroda, a kůň ho promočil. To ho poslalo další dny do postele s onemocněním salmonelou.

Dnes je tedy James Speiser šťastný, úspěšný a velmi zaneprázdněný veterinář, jehož úžasný příběh se vysílá v jedné z epizod Meet a Scientologist vysílaných na Scientologické síti.

Nyní když  byl doktor Speiser plně obklopený veterinárními odborníky, našel čas i na to navázat obchodní vztahy se Zoo Indianapolis, díky které se mu nakonec podařilo udělat trochu práce i na velkých zvířatech. Je pyšný na léčbu nemocného tygra a také pracoval v zoo s lachtany a tučňáky.