Architektura 19. století je bohužel na Slovensku stále uznávaným obdobím

V uplynulých devíti číslech jsme publikovali úryvky z knihy Výjimečné stavby dlouhého století. Její autorkou je Doc. Ing. arch. Jana Pohaničová, PhD. Promluvili jsme se s ní o knize, o okolnostech jejího vzniku či jejích dalších autorských plánech.

Výjimečné stavby dlouhého století
Výjimečné stavby dlouhého století

Jak vznikla myšlenka napsat knihu o výjimečných stavbách tzv. dlouhého století?

Kniha vznikla jako volné pokračování publikace, která je věnována komplexně architektuře 19. století na Slovensku a vznikla ve spolupráci s paní redaktorkou PhDr. Magdalenou Fazekašová a také s mou kolegyní a zároveň mámou, docentkou Elenou Lukáčová. Je to vlastně výběr nejvýznamnějších staveb 19. století na Slovensku. Kniha je výsledkem dlouhodobého bádání v archivech, fotografické dokumentaci či sešlosti architektů případně objednavatelů staveb. Myšlenka vychází ze systematického doplňování znalostí o architektuře 19. století na Slovensku. Toto období bylo bohužel zanedbaná, málokdo se mu věnoval a ani v současnosti není tak populární jako jiné období. Je co doplňovat, protože bílé mapy jsou tam stále.

Architektura na Slovensku
Architektura na Slovensku

Územní rozvoj Slovenských měst

Co všechno zahrnuje vytvoření takové publikace?

Kromě návštěvy archivů různých druhů je to terénní výzkum. Mým původním záměrem bylo, že by se v knize objevilo přibližně sto staveb z tohoto století, protože architektura tohoto období je velmi rozmanitá. Jejich stavebně-technický stav je bohužel velmi žalostný a mnohé z nich už ani nestojí.

Každou ze staveb, které se dostaly do tohoto užšího výběru bylo třeba navštívit a zdokumentovat. V souvislosti s architekturou 19. století jsou důležité osobnosti, které ji tvořily. Nebyly to jen architekti, ale i samotní objednatelé, kteří často vstupovali do tvorby architektury, do konceptu konkrétní stavby, byly to často rovnocenní partneři architektů.

Architektura 19. století je bohužel na Slovensku
Architektura 19. století je bohužel na Slovensku

Jak dlouho trvala práce na této publikaci?

Sbírání materiálu iv souvislosti s již zmiňovanou předchozí publikací byla pro mě téměř dvacet roční práce, je to vlastně celá moje profesionální dráha. Co se týče této knihy, rodila se asi dva roky, čímž myslím vytvoření celého konceptu. Konkrétně psaní bylo otázkou tří – čtyř měsíců. Největší problém byl samozřejmě s finančním zabezpečením, myšlenkový koncept a text se zrodily rychle, hledali se však peníze.

Co si máme představit pod pojmem „dlouhé století“, které je v názvu této knížky?

Většina lidí, když slyší pojem architektura 19. století, si představí vymezení let 1800 až 1900. Ono to však takto zcela není, protože vývoj na Slovensku samozřejmě navazoval na předchozí vývojovou linii. Měli jsme tu doznívání baroka, slohu, který předcházel klasicismu. Ten právě odstartoval to dlouhé 19. století a jeho první ozvěny v podobě návratu k antickým ideálům tu byly už před rokem 1800. Proto kniha začíná Primaciální palác v Bratislavě, který je epilogu baroka a zároveň prologem klasicismu. Když se posuneme na konec 19. století, tak vidíme, že historizující slohy, a následně nastupující secese či moderna přesahují výrazněji i do prvních desetiletí 20. století.

Architektura 19. století je bohužel na Slovensku
Architektura 19. století je bohužel na Slovensku

Pro jakého čtenáře je knížka určena?

Tato kniha byla psána s úmyslem oslovit odbornou, ale i laickou veřejnost. Reakce, které zatím mám, nasvědčují tomu, že se mi to snad podařilo. Chtěla jsem podat jednak základní informace o výjimečných stavbách tohoto období, také však naznačit kontext evropského vývoje, ale i přiblížit osudy tvůrců dané stavby.

Zmínil jste, že do knížky se nedostali všechny výjimečné stavby, které byste tam chtěli mít. Které konkrétní vás nejvíce mrzí?

V rámci celého Slovenska samozřejmě nebylo možné zařadit všechny skvosty architektury 19. století. Jak jsem již zmiňovala, soustředili jsme se na dodnes existující stavby. Z Bratislavy bych zmínila Blumentálska kostel, podobných sakrálních staveb by se tam dalo umístit mnoho, bohužel, bylo to limitováno finančními možnostmi knihy. Také bych ráda věnovala pozornost i budově Reduty. Stejně z mimobratislavských staveb by to byl zámeček ve Velkých Uherce, který je bohužel v katastrofálním stavu, ale je to vůbec druhý neogotický zámeček v Uhersku. Zde je zajímavý i příběh architekta i mecenáše této stavby, takže tohle mě také mrzí.

skvosty architektury 19. století
skvosty architektury 19. století

Nejznámější slovenské výrobky

Jaké máte plány?

Bratislava 19. století by byla zajímavá, mám zmapovanou tvorbu několika generací architektů, stavitelů a stavebních podnikatelů Feiglerovcov. Oni se od klasicismu až po závěr toho dlouhého století výrazně podíleli na stavebním obraze Bratislavy. Momentálně se také intenzivně věnuji osobnosti Milana Michala Harminc, jeho pozůstalosti, z čeho by se rovněž mohla nějaká monografie zrodit, ale to je běh na dlouhé tratě.

Jak architekta se věnujete 19. století, máte nějakou výjimečnou stavbu i ze současné architektury Bratislavy?
Územní plán veřejně prospěšných staveb v Bratislavě

Podívám se na to očima člověka, který má vztah k historii a obnově památek, protože i v této problematice se na Fakultě architektury STU pohybuji. Je to například rekonstrukce Bratislavské radnice nebo rekonstrukce Bratislavského hradu, nejsou to stavby současné moderní architektury, ale jsou to pro mě velmi významné počiny.

Architektura 19. století je bohužel na Slovensku
Architektura 19. století je bohužel na Slovensku

Závěrem bych se chtěla bych touto cestou chtěla poděkovat paní dr Magdaléně Fazekašová a vydavatelství TRIO Publishing, velmi dobře se mi s ní is paní redaktorkou Otilio Škvarnovou spolupracovalo, moje díky také patří grafikovi a fotografovi této knihy a všem, kteří mi zpřístupnili materiály v archivech a umožnily mé bádání.