Corin Nemec – americký herec

Corin Nemec – američtí umělci, herci, zpěváci
Corin Nemec – američtí umělci, herci, zpěváci

Corin Nemec je známý americký herec.

Joseph Charles Nemec IV. Jméno Corin vzniklo z jeho přezdívky Corky, kterou dostal od své babičky. V dětství žil v Atlantě. Ve 12 letech hrál v seriálu Webster (roku 1983)a o tři roky později v Sidekicks. Obdržel i uznání od kritiků za svůj výkon v minisérii nominované na Emmy – I know my first name is Steven z roku 1989.

Corin Nemec je známý americký herec
Corin Nemec je známý americký herec

Poté dostával další role v méně významných filmech. Více pozornosti na sebe upoutal v seriálu Parker Lewis can´t lose (1990-1993). Zahrál si i v seriálu Beverly Hills 90210 a ve filmech Operation Dumbo drop (s Dannym Gloverem) a Drop zone (s Wesleym Snipsem). Roku 2001 dostal skvělou příležitost zahrát si jednu z hlavních rolí v seriálu Hvězdná Brána. Nahradil zde postavu Daniela Jacksona (Michael Shanks) po celou 1 sezónu. Po vynuceném návratu Michaela Shankse fanoušky musel Corin odejít. Nakonec si zahrál ještě v jednom dílu Hvězdné Brány.

Americká herečka Kirstie Alleyová se v úterý 12. ledna dožívá 65 let.

Do paměti mnoha diváků se zapsala jako sympatická svobodná maminka Mollie z příjemné rodinné komedie Kdopak to mluví (1989). Za svůj výkon v americkém sitcomu Na zdraví (1982) získala Cenu Emmy i Zlatý glóbus (1991).

Americká herečka Kirstie Alleyová se v úterý 12. ledna dožívá 65 let.
Americká herečka Kirstie Alleyová se v úterý 12. ledna dožívá 65 let.

Kirsten Louise Alleyová se narodila 12. ledna 1951 ve městě Wichita v americkém státě Kansas. Vedle univerzitním studiu se začala věnovat herectví, později pracovala jako bytová designérka. V letech 1970-1977 byla vdaná za Roberta Alleya, jehož příjmení nosí dodnes.

Kirstie Louise Alley - americká herečka
Kirstie Louise Alley – americká herečka

Její celovečerním debutem se stal kultovní sci-fi film Star Trek II: The Wrath of Khan (Star Trek II: Khan hněv, 1982). Popularitu, kterou jí přinesl si však začínající herečka neužila. V té době se vzpamatovávala z rodinné tragédie, při autonehodě její opilý řidič zabil matku. Před kameru se Kirstie Alleyová vrátila v úspěšném televizním sitcomu Cheers (Na zdraví, 1982). Svým ztvárněním Rebeccy Howeová zaujala diváky i kritiku a získala prestižní ocenění. S úspěchem se setkalo i její účinkování ve výpravném historickém seriálu z dob americké občanské války s názvem North and South (Sever a Jih, 1985), ve kterém si zahrál také známý herec Patrick Swayze. Následovala povedená komedie Summer School (1987) a akční thriller Shoot to Kill (Smrt v patách, 1988) v hlavní roli se Sidney Poitier.

Kirstie Alley – Hollywoodské hvězda
Kirstie Alley – Hollywoodské hvězda

Většina filmových fanoušků si Kirstie Alleyová spojuje zejména s zdařilou komedií Look Who ‚s Talking (Kdopak to mluví, 1989). Originální snímek zarezonovala díky postavě malého Mikeyho a jeho nápaditému monologu, který slyší pouze diváci. Mikeyho atraktivní svobodné mamince v podání Alleyová sekundoval mladý John Travolta v roli taxikáře Jamese. Film se dočkal i dvou pokračování, úspěch prvního však nedosáhli.

Z její filmografie stojí za zmínku také televizní drama David ‚s Mother (Davidova matka, 1994) nebo brilantní komedie Woodyho Allena Deconstructing Harry (Pozor na Harryho, 1997).

Druhým manželem herečky byl v letech 1983-1997 Parker Stevenson, mají spolu dvě děti. Kirstie Alleyová je členkou scientologické církve.

Kirstie Alley odmítá s novou podobu panenek Barbie

Herečka Kirstie Alley (65) se vyjádřila k nové panence Barbie. Nelíbí se jí, že by měla mít realističtější křivky. A to přitom sama Alley léta bojuje s váhou a mohla by mít pro přirozenější panenku pochopení.

Herečka Kirstie Alley
Herečka Kirstie Alley

 

Přírodní zdroje

Podmínkou existence života i vývoje lidské populace je čerpání a využívání přírody. Většina přírodních zdrojů, které člověk využívá k výrobě energie (ať už obnovitelných nebo neobnovitelných) má svůj původ v slunečním záření.

sluneční záření na stěně obytné budovy
sluneční záření na stěně obytné budovy

Zem zachycuje pouze nepatrnou část energie, kterou jí dodává Slunce ale tato energie postačuje k udržení života na Zemi. Spálením všech zásob ropy, uhlí a zemního plynu by se uvolnilo stejné množství energie, které dodá Slunce na Zemi za 15 dní. Jelikož fosilní paliva vznikly v minulosti díky slunečnímu záření (sluneční energie byla akumulována do zelených rostlin při fotosyntéze) představuje Slunce rozhodující zdroj energie pro Zemi.

Přírodní zdroje
Přírodní zdroje

2.1 Přírodní prostředí
Lze charakterizovat jako nejpůvodnější a nezávisle od člověka vzniklou složku přírody a také nezbytný materiální základ pro rozvoj lidské společnosti. součástí přírodního prostředí, které je nebo může být využívány člověkem jsou i přírodní zdroje.
Představují přírodniny a hmoty biotického a abiotického povahy. Lidstvo je využívá na uspokojování svých potřeb (výrobu v jednoduché i rozšířené reprodukci). Kritéria dělení přírodních zdrojů jsou založeny na jejich vlastnostech, povaze a využívání. Např. cirkulující (voda), necirkulující (nerostné suroviny), reprodukovatelné (Biotické zdroje), neprodukovatelné (fosilní paliva), vyčerpatelné (uhlí, ropa, zemní plyn), nevyčerpatelné (sluneční záření).

 

Voda jako složka životního prostředí

Čistá voda je jedna z nejvzácnějších věcí na Zemi.

Čistá voda je jedna z nejvzácnějších věcí na Zemi
Čistá voda je jedna z nejvzácnějších věcí na Zemi

Naneštěstí její bezohledné používání, plýtvání a její znečišťování v současnosti ohrožuje její celosvětové zásoby. Více než miliarda lidí dnes pociťuje nedostatek zdravé a čisté pitné vody. Kvůli tomuto stavu jsou odsouzeni na chudobu a trpí mnoha nemocemi.
Podzemní voda – zásoby pitné vody Většina pitné vody na Slovensku, v Rumunsku a částečně i v Maďarsku pochází z podzemních zdrojů a pramenů. Pouze velmi malé množství se přímo čerpá z řek.
Čistá podzemní voda je proto důležitým předpokladem pro čistou pitnou vodu. Pokud by drasticky poklesla hladina podzemní vody, mohlo by to mít za následek vážný nedostatek pitné vody.

poklesla hladina podzemní vody
poklesla hladina podzemní vody

Příčinami takových problémů mohou být velmi vysoké množství vody, které spotřebují intenzivní zemědělství nebo některá odvětví průmyslu, jako jsou například celulózy a papírenský či hornický průmysl.
Ale i regulace vodních toků a rozdělování území (například cestami) mohou způsobit závažné problémy.
Nejhorší znečišťovatelé pitné vody
Intenzivní zemědělství způsobuje znečištění oblastí s obrovskými zásobami podzemních vod dusičnany a pesticidy.
Chemický průmysl znečišťuje vody množstvím různých chemikálií. Továrny na výrobu PVC, celulózky a papírny, které používají bělení chlorem, vážně znečišťují životní prostředí i směsí dlouhodobě přetrvávajících jedovatých a karcinogenních látek.

poklesla hladina podzemní vody
poklesla hladina podzemní vody

Z nezajištěných skládek proniká do podzemních vod celé spektrum látek: kyseliny, organické látky, těžké kovy atd.
Ale znečištění vody dusičnany mohou způsobit i poškozené potrubí. Pokud tyto potrubí obsahují olovo, pak se tento jedovatý kov může dostat i do pitné vody.
Domácí studny mohou být také znečištěné při netěsnící nebo velmi blízko umístěném septiku.
Průměrná spotřeba vody
V Německu je průměrná spotřeba pitné vody 130 litrů na osobu a den – což je v porovnání s jinými západoevropskými zeměmi velmi úsporné. Švýcaři a Italové spotřebují v průměru 250 litrů na osobu a den. Na Slovensku je v současnosti průměrná spotřeba přibližně 120 litrů na osobu a den.
V průměru pouze 4 litry vody denně spotřebujeme na vaření a pití. 55 litrů se použije v koupelně, 32 na splachování záchodů, 25 na praní a 8 litrů na mytí nádobí.
Tipy na šetření vodou:
1. Zachycujte dešťovou vodu na zalévání květin a zahrady.
2. Myjte nádobí v myčce a perte v pračce pouze tehdy, pokud jejich naplníte.
3. Když plánujete koupi nového spotřebiče, rozhodujte se také podle jeho úspornosti v používání vody.
4. Namísto koupání sprchujte a šetřete vodou, když splachujete toaletu.
5. Okamžitě opravte například tekoucí kohoutek. Kapající kohoutek vyplýtvá zhruba 17 litrů vody denně, přetékající toaleta až 40.

Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko

I území Slovenska se dotknou klimatické změny, které přinesou sucho a možný úbytek vody.

Slovensko může mít v budoucnu problém s nedostatkem vody. Ani Slovensku se totiž nevyhnou klimatické změny a rostoucí průměrná teplota vzduchu. Shodují se na tom klimatičtí i hydrologického odborníci.

Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko
Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko

„Změnu zapříčinila nejen lidská činnost, například vypouštění skleníkových plynů, ale podle mého názoru ji způsobuje i přirozená dlouhodobá variabilita klimatu,“ říká hydrogeologických z Univerzity Komenského Miriam Fendeková.

Extrémním projevem klimatických změn je sucho, které se Slovenska týká už dnes. „Jeho frekvence a závažnost se postupně zvyšují,“ říká hydrogeologických. Změnám klimatu se bude muset přizpůsobit i společnost, což se odrazí na zvýšení spotřeby vody.

Zásoby začínají klesat
Příkladem budoucího vývoje jsou poslední měsíce.

Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko
Sucho a úbytek vody? Jak bude vypadat Slovensko

„Průměrné červnové průtoky se pohybují v rozpětí 25 až 45 procent dlouhodobých červnových hodnot,“ říká Peter Škoda z oboru kvantity povrchových vod ČHMÚ. Avšak není ani tak důležitý pokles průtoku jako spíše jeho trvání.
Červenec a srpen jsou na srážky chudé a dobrý nebyl ani začátek roku. Sníh, jehož bylo v zimě méně než obvykle, se začal tát již v únoru a na přirozené zadržování vláhy nebyly příznivé podmínky.

„Jednoduše řečeno, počátkem roku bylo vody relativně dost, ale nebylo jí dost ve správném čase,“ vysvětluje Škoda.

Momentální situace se může zlepšit až po dlouhodobějších, rozsáhlejších a intenzivnějších srážkách. „Při krátkodobých bouřkových přeháňkách dochází pouze k místnímu přechodnému zvýšení průtoku a následně poklesu,“ zdůrazňuje Zuzana Danáčová z oboru kvantity povrchových vod ČHMÚ.

Nepomáhají ani krátké regionální deště, ty působí pouze krátkodobě.

Současné dlouhodobé sucho se projevuje už i na podzemních vodách. „Má za následek existenci poklesové trendů hladin podzemních vod a vydatností pramenů na celém území Slovenska,“ říká předseda Slovenského výboru pro Mezinárodní hydrologický program UNESCO Pavel Miklánek.

Hladiny podzemních vod jsou výrazně nižší než dlouhodobý průměr a pozvolně se přibližují k absolutním minimům.

Většina je na západě
Navzdory současnému poklesu vodních hladin má Slovensko tradičně dostatečné zásoby podzemní vody, ve srovnání s okolními státy jsou dokonce nadprůměrné.
Více než polovina je však na západě země, zásoby jsou hlavně na Žitného ostrova.
„Zásoby potřebám Slovenska postačují, je tu však jedno ale – zdroje vody nejsou rozloženy rovnoměrně,“ přibližuje hydrogeologických Fendeková. Nedostatek ohrožuje například severozápad a severovýchod Slovenska.

Nepříznivé složení půdy a slabé podmínky na hromadění spodní vody tam částečně vynahrazují vydatné srážky.

Voda, která odtéká po povrchu, se dá dále využívat zejména díky vodním a vodárenským nádržím, což je případ Bukovce, Domaša, Nové Bystřice či Stariny.

Problémové jsou oblasti na jižním a jihovýchodním Slovensku, kde k nepříznivému geologickému podkladu připojují i nižší úhrny srážek a vyšší teploty. „Tady mohou nastávat skutečně nepříznivé situace,“ říká hydrogeologických.

Ekonomika je v bezpečí
Eugen Kullman ze Slovenského hydrometeorologického ústavu také připouští, že Slovensko může čelit problémům se zásobami vody. Museli bychom však spotřebovat více vody, než se jí každý rok srážkami doplní.

„Srovnávat pouze celkový oběh vody asi 37 miliard kubických metrů a potřeby vody pro ekonomiku ve výši méně než 0,6 miliardy kubických metrů vody je zavádějící,“ oponuje předseda Slovenského výboru pro Mezinárodní hydrologický program UNESCO Pavel Miklánek.

Podstatná část vody je totiž nutná pro fungování země a zejména životní cyklus vegetace a ekosystémů.

Ty se přizpůsobily na současnou úroveň vodních zdrojů a pokles vody by je ohrozil. Ovlivnit se podle něj dá využívání vody v ekonomice.

„Předpokládá to podporu a rozvoj vodního hospodářství a zejména vytvoření možností na krátkodobou i víceletou regulaci vodních zdrojů.

Tato otázka souvisí například i s budováním nových vodních nádrží, což je otázka velmi citlivá a bude třeba najít pro její řešení konsensus, „míní.

Lesnictví a ochrana přírody

Koncept multifunkčního lesnictví je zakotven v samém centru Lesnické strategie EU a je široce uznáván v celé Evropě. Tento koncept integruje všechny významné přínosy, které mohou lesy poskytovat společnosti (ekologické, ekonomické, ochranné a sociální funkce).

Lesnictví a ochrana přírody
Lesnictví a ochrana přírody

Strategie ochrany přírody, užívané členskými státy pro realizaci směrnic na ochranu přírody, se v Evropské unii velmi liší (Sunyer a Manteiga, 1998). V některých oblastech, převážně ve střední a severní Evropě, pozorujeme tendenci k vyhlašování malých a středně velkých lokalit Natury 2000. Tyto oblasti jsou charakteristické intenzívní exploatací krajiny a ochrana přírody je zde v silné konkurenci s jinými typy využívání území, přičemž pro přírodní nebo polopřírodní oblasti je ponecháno jen málo prostoru. Podle této strategie, kterou je možné nazývat intenzivní, zahrnuje ochrana přírodních lokalit často výkupy pozemků nebo práv na jejich využívání a přímé zásahy do dynamiky ekosystémů. Tento typ péče je založen na rozvinutější environmentální kultuře, větších rozpočtových možnostech a na motivaci k obnově dříve zničených stanovišť jejich uchováním ve fixovaném stadiu přírodní sukcese na velmi omezené ploše („rezervační přístup”).

Lesnictví a ochrana přírody
Lesnictví a ochrana přírody

V oblastech, kde pokračuje existence extenzívních zemědělských a lesních systémů s vysokou ekologickou hodnotou, obecně v jižní a východní Evropě, avšak také v některých pahorkatinách a horách dalších evropských zemí, existuje tendence k tomu, aby navrhované lokality významné pro Společenství (pSCI) byly rozsáhlejší. Jejich uchování má úzkou souvislost s udržením specifických systémů zemědělského hospodaření nebo lesnických postupů. V těchto oblastech jsou ochranářské strategie rozdílné a směřují spíše k hledání integrace ochrany přírody do rozvoje venkova, což by bylo možné označit za extenzivní strategii ochrany přírody. Tyto dvě hlavní strategie ochrany přírody bývají také nazývány „integrační”, tj. integrující všechny funkce do – spíše extenzívního – využívání území velkých oblastí, a „segregační”, tj. vyčleňující území výlučně pro účely ochrany přírody vedle stále intenzivnějšího využívání krajiny ve zbývajících oblastech až za hranice trvalé udržitelnosti. Pokud však pohlížíme výlučně na lesní stanoviště, toto rozlišení může být méně zřetelné, neboť lesnictví zanechávalo vždy podstatně menší ekologické stopy než například zemědělství. Lesnictví v Evropě v minulosti sledovalo většinou integrační strategii. Mnohé lesní oblasti lze dnes nazývat „polopřírodními” a potřeba obnovy stanovišť tu nebývá tak zjevná, jako tomu často je například u mokřadů a rašelinišť, kde ekonomické využívání totálně změnilo rysy krajiny i úroveň biologické rozmanitosti. Ochrana biodiverzity v lesích v celé Evropě si žádá úzkostlivé zachovávání rovnováhy mezi výše popsanými ochranářskými strategiemi v závislosti na místní i regionální situaci. Pokračování v ekonomických aktivitách při trvale udržitelném způsobu hospodaření v lese se může velice často stát součástí strategie ochrany přírody pro lesní ekosystémy v regionech s široce rozšířenou historickou tradicí využívání lesů. V rámci existujících strategií ochrany přírody lze rozlišovat mezi statickým a dynamičtějším přístupem. Ve většině případů, obzvláště právě v lesích, musí být přírodní dynamika a změny chápány jako integrální součást cílů ochrany přírody. Přirozené disturbance v lesních ekosystémech, způsobené polomy, prosvětlováním a odumíráním starých stromů, což bývá často „simulováno” těžebními zásahy u trvale udržitelného lesnictví, jsou důležitým faktorem pro udržování řady stanovištních struktur, mozaikovitého rozšíření různých věkových skupin a vysoké úrovně biodiverzity.

Lesnictví a ochrana přírody
Lesnictví a ochrana přírody

Mají-li ochranářské strategie být integrující, je takové dynamické chápání ochrany přírody na lesních lokalitách Natury 2000 nezbytné. Ne všechny cíle ochrany přírody jsou však dosažitelné cestou trvale udržitelného hospodaření v lesích. V případě extrémně vzácných nebo cenných stanovišť, jejichž stav z hlediska ochrany by se jinak zhoršoval, je nutno uvažovat o vyčlenění určitých oblastí výlučně pro ochranářské účely. Natura 2000 bude proto soustavou území pro ochranu přírody, požívajících různý stupeň ochrany od absolutních rezervací až po individuální omezení, týkající se jen jednotlivých druhů. V tomto kontextu je existence lesních oblastí, nenarušovaných ekonomickými aktivitami, obzvláště významná z vědeckého hlediska, např. jako „referenčních území” pro monitorování biodiverzity, ale i z hlediska ochranářského, např. jako refugií pro druhy, vyžadující mrtvé nebo odumírající dřevo nebo rozsáhlá nenarušená stanoviště. Z tohoto důvodu „staré porosty“14 nebo „panenské lesní oblasti“ budou mezi lesními lokalitami Natury 2000 vyžadovat zvláštní pozornost. V EU jsou nyní takové lesy omezeny na malé zbytky uvnitř hospodářských komplexů nebo na určité regiony se specifickými ekologickými a sociálními podmínkami, jako je například severní Fenoskandinávie. Stupeň antropogenního zasahování, při kterém může být zajišťována ochranářská hodnota takových lokalit, bude záviset na jejich obnovních schopnostech, což může znamenat i to, že v případě velmi nízké rychlosti růstu se může pravidlem stát nezasahování. Úkolem Natury 2000 je také konsolidace existujících systémů přísně chráněných zón jako vědecké referenční základny a jako možnosti diverzifikace příjmů na venkově například prostřednictvím turistiky. Mnohé z těchto přísně chráněných lokalit jsou pod ochranou již dnes, například jako součást národních parků, jiné bude ještě třeba zřídit, kupříkladu zajištěním zbývajících starých lesních porostů.